Studie: Sulfáty a uhlík v jemném prachovém znečištění souvisí s vyšším rizikem deprese

31. 12. 2025

Nedávná populační kohortová studie shromáždila data od téměř 23,7 milionu příjemců amerického Medicare ve věku 65 let a více mezi lety 2000 a 2018, aby zkoumala konkrétní složky jemných prachových částic v ovzduší PM2.5, jak u expozice individuální, tak kombinované, a její souvislosti s rizikem rozvoje deprese. Mezi sledovanými osobami se během sledovacího období rozvinula deprese u více než 5,5 milionu. Tyto poznatky jsou publikovány v časopise JAMA Network Open.

Podrobnější prozkoumání dat ukázalo, že lidé žijící v oblastech s vyšší úrovní jemného znečištění ovzduší měli větší pravděpodobnost rozvoje deprese. Kombinace specifické PM2.5 komponenty byla silněji spojena s depresí než samotná celková úroveň znečištění a s každým čtvrtinovým zvýšením expozice této směsi se riziko rozvoje deprese zvýšilo asi o 7 %.

Znečištění ovzduší není způsobeno jediným typem znečišťující látky, je to koktejl neviditelných plynů a jemných částic, které vznikají při antropogenních aktivitách. Mezi nimi byly i PM2.5—jemné částice o průměru menším než 2,5 mikrometru – které jsou při vdechnutí nejškodlivější. Částice klasifikované jako PM2.5 jsou tak malé, že dokážou proniknout do krevního oběhu a plic a dokonce obejít hematoencefalickou bariéru a dostat se do mozku.

Mohou také vyvolat zánět a oxidační stres, což je ještě nebezpečnější pro lidi s existujícími komorbiditami.

Stále více výzkumů naznačuje, že znečištění ovzduší může hrát roli v depresi. Několik studií spojilo vystavení znečištěnému ovzduší vyššímu riziku rozvoje tohoto onemocnění, přičemž mnohé poukazují na PM2.5 jako klíčovou obavu. Nicméně o konkrétních složkách, které stály za zvýšenou pravděpodobností rozvoje deprese, nebylo mnoho známo.

Aby našli odpověď, výzkumníci analyzovali celonárodní data Medicare od starších dospělých po celých Spojených státech. Tým odhadl roční expozici každého účastníka PM2.5 a další složky znečištění ovzduší na základě místa, kde žili, a následně identifikovali nové případy deprese. Data byla následně zpracovávána různými statistickými nástroji, aby odhalila souvislosti mezi znečištěním ovzduší a depresí.

Zjistili, že dlouhodobá expozice PM2.5, zejména jeho složky síranů, elementárního uhlíku a půdního prachu, byly spojeny se zvýšeným rizikem deprese. Výsledky také naznačovaly, že souvislost byla výraznější u starších dospělých s již existujícími metabolickými, kardiovaskulárními nebo mozkovými onemocněními.

Zjištění odhalila další cestu, jak může znečištění ovzduší ovlivnit kvalitu života člověka. Zajištění lepšího veřejného zdraví vyžaduje přísnější regulaci ambientního PM2.5, zejména ze spalování fosilních paliv a emisí vozidel.

Zdroj v angličtině: ZDE