Chci odmítnout klišé

11. 8. 2011 / Daniel Veselý

Chtěl bych reagovat na článek pana Neumana plný klišé o civilizovaných a necivilizovaných národech a "dobré válce" ZDE s tím, že není vůbec nutné papouškovat donekonečna zločiny našich nepřátel, jež jsou pečlivě zdokumentované a jež si neustále připomínáme atd. Nemíním ale podrobně reagovat na vyložené nesmysly, že Japonsko "zůstalo díky včasnému ukončení války ušetřeno masivního strategického bombardování," ač během amerického bombardování za 2. sv. války bylo hlavně napalmem bombardováno 67 japonských měst ZDE , zahynulo půl milionu lidí a dalších pět milionů přišlo o domov ZDE.

Myslím, že tohle stanovisko výstižně charakterizuje obecné postoje pana Neumana vůči našim a jejich zločinům, podobně tak, jako postoj západní společnosti vůči jejím skutkům a skutkům těch druhých: "Naše zvěrstva de facto neexistují, ale jejich je třeba neustále připomínat, a ospravedlňovat tak naše konání" -- ad Hirošima a Nagasaki a x dalších případů.

Nicméně najde se pár jedinců, kteří v záchvatu pravdomluvnosti přiznají barvu a popíšou věci tak, jak se ve skutečnosti mají. Robert Mc Namara k bombardování japonských měst prohlásil: "(Generál) Le May řekl, že kdybychom prohráli válku my, budeme souzeni jako váleční zločinci, a já si myslím, že má pravdu. On a já bychom řekli, že jsme se chovali jako váleční zločinci."..."Le May si uvědomil, že to, co dělal, by bylo nemorální, kdyby jeho strana prohrála. Ale co bude nemorální, když prohrajete, a co morální, když vyhrajete ZDE ?"

Pan Neuman na podporu jaderného bombardování stále -- jako králíky z klobouku -- vytahuje "veškeré dostupné dokumenty", aniž by uvedl, které má vlastně na mysli. Jeho nazírání na tuto historickou událost jako by zamrzlo v čase; podobá se středověkému pohledu na tvar země, který byl nezpochybnitelným dogmatem a jeho popírači končili na hranici v plamenech. Je třeba si uvědomit, že žádné historické události (včetně holocaustu) nelze provždycky nechat imunní vůči vědeckému zkoumání, jež se pochopitelně s odstupem let proměňuje díky novým poznatkům, změnám ve vědeckých oborech, díky rození nových vědeckých disciplín, filozofické reflexi doby a podobně. Nevolám tím přirozeně po absolutním popření oficiálního narativu té které události, ale aby ta která událost neustále čelila těmto i dalším výzvám; nikoliv, aby se z ní stalo nevyvratitelné dogma, na němž bychom si v klidu hověli jako v ideologické slonovinové věži.

K cynickému šklebu mě přinutily jakési morální obavy amerických armádních a politických špiček a jejich "hluboké humánní cítění" za 2. sv. války, jež v textu pan Neuman uvádí. Vezmu jeden z historických příkladů morálního postoje Spojených států vůči "divochům," "komunistům" a "teroristům" v zemích, které si podmaňovaly -- a že jich byly jen po 2. světové válce desítky ZDE, jak v uznávané publikaci Killing Hope: U.S. Military and CIA Interventions since World War II detailně líčí historik William Blum.

Například válka Spojených států proti nově ustanovené filipínské vládě a tamním guerillovým silám v letech 1899 až 1902. Američtí vojáci zde chrabře usmrtili asi 600 000 domorodců ZDE, další srdnatě mučili a masově ničili filipínské vesnice. Přeživší civilisté byli nahnáni do táborů či "vesnic pod kontrolou," kde mnoho z nich kvůli otřesným podmínkám zemřelo hlady a na různé nemoci. Na základě výpovědi generála Bella se dozvídáme, že jen na největším filipínském ostrově Luzon byla vyvražděna šestina populace For separate accounts of this statement, see Storey and Lichauco (1926, p. 121), Francisco (1987), and Schirmer (1972, p. 231). Vyhlazování celých populací na Filipínách tehdy kurážně kritizoval třeba Mark Twain v legendárním eseji To the Person Sitting in Darkness ZDE.

Ke kvaziargumentu pana Neumana o tom, "že v případě, kdy by dcery takto smýšlejících lidí byly znásilněny či zavražděny a jejich synové padli či měli zahynout v boji proti nelidskému zfanatizovanému nepříteli a oni sami čelili hrozbě anihilace, tak by tito byli první, kdo by volali po použití veškerých prostředků jak tohoto nepřítele zastavit." Nepopírám, že bych mohl změnit svůj názor na trest smrti, kdyby mi například Obamovy nálety v Afghánistánu nebo Pákistánu spálily na uhel celou rodinu. Možná bych pak pro něj žádal hrdelní trest, ale konkrétní situace je jinde a nelze k ní přistupovat na základě nějakých "kdyby.."

Nakonec bych rád zájemce odkázal na vynikající přednášku Three Holy Wars ZDE nedávno zesnulého historika Howarda Zinna, autora publikace A People's History of the United States ZDE, kde brilantně demytizuje ony "posvátné" války včetně 2. světové, v nichž nejde o žádnou vlast, ctnost, hrdinství a podobné konstrukty, nýbrž jen o prosazování zájmu elit a vlád proti vůli drtivé většiny jejich obyvatelstva. Zinn se jako letec sám zúčastnil bombardování evropských měst na konci 2. sv. války, je tedy o důvod více si ho vyslechnout.

0
Vytisknout
4058

Diskuse

Obsah vydání | 11. 8. 2011