ANGLICKÉ VÝTRŽNOSTI:

Čistě jenom "kriminalita"?

11. 8. 2011

Britský premiér David Cameron ve čtvrtek kolem poledne odpovídal dřevěně, jako robot, asi tři hodiny na otázky 160 poslanců během mimořádně svolaného zasedání Dolní sněmovny, kvůli pouličním násilnostem v ulicích anglických měst. Všechno to násilí způsobila jen "kriminalita", žádné jiné příčiny údajně nejsou. Tvrdošíjně také Cameron odmítal zrušit plánované škrty a propouštění v policii. Seumas Milne v deníku Guardian argumentuje, že vládnoucí konzervativní politikové musejí tvrdit, že jedinou příčinou násilí byla "kriminalita"n jinak by totiž museli přijmout odpovědnost za své politické selhání.

Argumentace, že při výtržnostech v ulicích anglických měst šlo čistě jen o "kriminalitu", je nesmyslný, píše Seumas Milne. Jestliže tyto projevy "čisté kriminality" nemají vůbec nic společného s policejní šikanou, nezaměstnaností mladistvých, drastickou nerovností ani prohlubující se hospodářskou krizí, proč k nim dochází teď a ne před deseti lety? A pokud to nemá nic společného s divošskými sociálními rozdíly v dnešní Británii, proč vznikly tyto nepokoje v chudých a nikoliv v bohatých čtvrtích?

Nepřiznat si skutečné příčiny nynějších výtržností znamená, že k nim pravděpodobně dojde znovu - a členové vlády nebudou za zavřenými dveřmi dělat takové chyby, protože to by znamenalo konec jejich politické kariéry.

Bylo to stejné, když v Londýně a v Liverpoolu došlo k výtržnostem před třiceti lety. Bylo to také vyvoláno konfrontací mezi policií a černošskou komunitou a bylo to také v době, kdy konzervativní vláda prosazovala v době hospodářské recese škrty. Lidé z Brixtonu a z Toxtethu byli odsouzeni jako "kriminálníci", ale už za několik týdnů vypracoval místopředseda vlády Michael Heseltine tajné memorandum, v němž zdůraznil, že je nutno podniknout rozsáhlá opatření proti sociální deprivaci ve vnitřních městských čtvrtích.

Tentokrát se multietnické protesty rozšířily daleko víc a daleko rychleji. Bylo to méně politické a docházelo k většímu množství rabování. Avšak není záhadou, jak to všechno vzniklo. Nepokoje vznikly proto, že policie zastřelila mladého černocha v zemi, kde policie na ulici zatýká a prohledává černochy šestadvacetkrát častěji než bělochy. Nepokoje, k nimž došlo o víkendu v Tottenhamu, se odehrávaly v oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v Londýně, kde byly zlikvidovány kluby pro mládež, protože byl seškrtán rozpočet služeb pro mladé lidi o 75 procent.

K výtržnostem došlo v Londýně, v jednom z nejnerovnějších měst rozvinutého světa, kde 10 procent jeho bohatých obyvatel má 273x větší majetek než jeho nejchudší obyvatelé. Došlo k nim v situaci, kdy vláda zrušila sociální stipendium pro středoškoláky přesně v době, kdy nezaměstnanost mladistvých dosáhla maxima a snižuje se počet studentů, připuštěných ke studiu na univerzitu v důsledku ztrojnásobení univerzitního školného na 9000 liber ročně.

Loni varovala Asociace policejních velitelů, že je nebezpečné provádět škrty v policii v době, kdy bude zapotřebí zasahovat proti "sociálnímu napětí" a "širokým nepokojům". Před čtrnácti dny řekli mladí lidé ve čtvrti Tottenham deníku Guardian, že očekávají, že dojde k výtržnostem.

Politikové a televizní komentátoři tvrdí, že to nemá vůbec nic společného se sociopatologickými teenagery, kteří rozbíjejí výkladní skříně, aby si odnesli ploché televizní obrazovky a módní tenisky. Avšak odkud získali ti násilníci představu, že neexistují žádné vyšší hodnoty než získávat individuální bohatství, anebo že značkové zboží dává člověku totožnost a respekt?

V zemi, kde bankéři rozkradli její bohatství a nikdo je za to nepotrestal, není zas tak obtížné si uvědomit, že ti, kdo k bohatství nemají přístup, dospěli k názoru, že mají právo si ukrást mobilní telefon. Někteří výtržníci to říkali otevřeně: "Politikové tvrdí, že my rabujeme, ale původní gangsteři jsou oni."

Většině těchto lidí naprosto nezáleží na společnosti, která je vyloučila z hospodářského modelu, který nyní skončil ve slepé uličce. Už je nad slunce jasné, že rozdělená Briánie nedokáže absorbovat důsledky nynějších škrtů, protože tři desetiletí neoliberalismu zničily množství sociálních vazeb i komunitu.

To, čeho jsme nyní svědky v anglických městech, je odraz společnosti, jejímž motorem je jedině chtivost po majetku - a jedovaté selhání politiky a sociální solidarity. Hrozí nyní nebezpečí, že násilnosti vyústí do etnických konfliktů. Mezitím nejnovější etapa hospodářské krize, která se rozvíjí mezi USA a Evropou, vyvolává nebezpečí, že v důsledku nynějších škrtů upadne Británie do hluboké hospodářské krize a stagnace. Začínáme být svědky drastických důsledků odmítání změnit politický kurs.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
5871

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2011