Rozšíří se arabské povstání do subsaharské Afriky?

9. 9. 2011

Zatímco obdivovatelé Kaddáfího obviňují z jeho pádu neokolonialismus NATO, konec libyjského diktátora inspiroval utlačované po celé Africe.

V Zimbabwe byl pád Kaddáfího velkou morální vzpruhou pro občany dlouho bojující proti utlačitelskému režimu strany ZANU-PF. Avšak jen nemnoho Zimbabwanů má odvahu veřejně oslavovat a dávají přednost sociálním sítím a jiným relativně diskrétním platformám. Mnozí si pamatují, jak počátkem tohoto roku byl aktivista vysokoškolský učitel Munyaradzi Gwisai zatčen a obviněn z vlastizrady za to, že zorganizoval setkání na oslavu pádu Husního Mubaraka.

V únoru bylo zatčeno 46 osob za údajné plánování svržení vlády prostřednictvím pouličních protestů. Za velezradu, z níž byli obviněni, hrozí trest smrti. 38 z nich bylo posléze zproštěno viny.

Kaddáfí udržoval se zimbawským diktátorem přátelské vztahy, společně kritizovali Západ, ale Kaddáfí také zachraňoval zmrzačenou zimbabwskou ekonomiku.

Také ugandský prezident Yori Museveni je dlouhodobým spojencem Kaddáfího. Minulý týden zakázal opoziční oslavu pádu Kaddáfího v Kampale. Opozice nemá v úmyslu zákaz respektovat. Museveni zaujímá ke Kaddáfímu mírně kritické stanovisko a opatrně se od něj distancuje, aby naznačil, že situace v jeho zemi je jiná nežv Libyi. "Když jsou nepokoje v Africe, nazývají je prodemokratickými, a v Londýně je označují za kriminální", říká Museveni.

V Senegalu jsou masy nespokojeny s prezidentem Abdoulaye Wade a jeho snahou využít parlamentní většiny k manipulaci ústavy směrem k"monarchickému" následnictví jeho syna. Policie se snažila potlačit demonstrace slzným plynem, gumovými projektily s vodními děly, ale protesty se přesto rozšířily z centra Dakaru do tří největších měst.

Podrobnosti v angličtině: ZDE