O obscénním vydírání obyčejných lidí v Kalouskově státě

12. 11. 2012

Ráda bych se s vámi podělila o náš příběh, píše Šárka Nejedlá.

Jsme rodina se třemi malými dětmi. Na první pohled vypadáme jako normální spokojená rodina, ale... Můj manžel je živnostník, má dřevovýrobu.

Ze začátku svého podnikání byl tak trochu naivní a myslel si, že hned půjde všechno hladce a chtěl okamžitě rozjet výrobu ve velkém. A tak si půjčil úvěr pro podnikatele, a začal.

Jenomže všechno nešlo tak jak si představoval. A už bylo na čase začít úvěr splácet.

Půjčil si tedy od kamaráda další peníze, které mu k rozjezdu ještě chyběly

Stroj, který si za půjčené peníze koupil, měl své mouchy.

Nestíhal produkovat tolik výrobků, kolik bylo třeba.

Odběratel byl pouze jeden. Nájem za prostory k podnikání příliš vysoký.

Zaměstnanci čekali na plat, kamarád na své peníze, poskytovatel úvěru na splátku, a odběratel přestal odebírat...

A tím se rozjel kolotoč.

Manžel se dostal do bludného kruhu, vznikaly další a další dluhy, a původní plán selhal... Byla to série obrovských začátečnických chyb, jejichž následky jsou dnes přímo šílené.

Máme tři malé děti, bydlíme ve 100 let starém domě který není náš, já jsem na rodičovské dovolené a manžel stále podniká - teď už však střízlivě, poučen z předchozích chyb začal znovu, v malém, a daří se.

Jenomže, co se nedaří, je splácení dluhů.

Dnes už se snad ani nedá vyjmenovat, co všechno bylo špatně a jak moc všech těch chyb litujeme.

A vrátit to nelze.

V našem státě bohužel neexistuje možnost oddlužení pro drobné podnikatele, OSVČ ručí svým majetkem a zaplatit musí úplně všechno co dluží, do posledního haléře.

Takže následky si poneseme nejspíš do konce života.

Ano, my také chceme ty dluhy zaplatit.

Ale jak to udělat, když člověku obstaví účet, takže je nucen používat účet někoho jiného, což je zase nezákonné?

Jak vydělávat, když exekutor beztrestně bere všechno co lze sebrat, takže člověk nemůže ani důstojně žít, natož pak ještě pracovat a splácet dluhy?

Nežijeme v žádném přepychu, máme jen základní vybavení domácnosti nutné k tomu abychom se postarali o děti a věci které používáme do podnikání, tedy k obživě a vydělávání na splátky.

Co hrozí exekutorovi, když zabaví věc, kterou by ze zákona zabavit neměl? Nic!

A jak splácet několika věřitelům naráz, když pouze jeden jediný exekutor si představuje splátku 3 tisíc měsíčně?

Manžel pracuje rukama, je omezený fyzicky i časově a musíme také něco jíst a platit si bydlení!

Před dvěma týdny jsme měli doma exekutora: Za původní dluh 1400,- chtěl 30 tisíc.

Dali jsme mu celý rodičovský příspěvek včetně přídavků na děti, takže následně pak nebylo z čeho zaplatit dětem stravu ve školce, ale on chce ještě víc, a nejen on!

Další a další exekutoři a věřitelé chtějí peníze, ale kde je máme brát? Třepat z rukávu? Je nezajímá, že musíme také z něčeho žít.

Že chceme splácet ale přece nemůžeme nechat děti o hladu. Oni chtějí jen ty peníze. Je to začarovaný kruh a není cesty ven. Ano, udělali jsme strašné chyby a za chyby se platí.

Takže neočekávám žádné pochopení.

Jen chci tímto varovat všechny spoluobčany, aby si dávali pozor předtím, než udělají jakýkoliv závažnější krok a mysleli dopředu.

Aby se svého případného dluhu snažili zbavit dokud to jde, protože stačí málo, a jsou ve spárech exekutorů, nad jejichž neomezenou mocí, kterou od státu mají, zůstává až rozum stát a nikdo nebude mít slitování.

My teď nemůžeme dělat nic jiného, než se skrývat, žít v neustálém strachu a zároveň se usmívat na své malé děti a ujišťovat je, že je všechno v pořádku.

Tolik peněz, abychom mohli měsíčně poplatit všechno, co je po nás vyžadováno, zdaleka ani nevyděláme, takže ani nemá cenu se o něco snažit. Teď budeme prostě jen bojovat aspoň za naše děti, aby mohly mít důstojný život a hezké dětství, ty nám nikdo nevezme, žádný exekutor, nikdo! Kvůli nim musíme jít dál...

Moc vás prosím o zveřejnění. Děkuji.

0
Vytisknout
16845

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2012