Výroba a konzumace masa a živočišných produktů je naprosto neefektivní

14. 5. 2013

Jakožto vegan bych se chtěl vyjádřit ke studii OSN, která uvádí, že "bude potřeba" chovat hmyz, aby bylo možno nasytit 9 miliard lidí. Ve skutečnosti zde nechci vystupovat proti případné konzumaci hmyzu, ale proti naprostému ignorování toho, že hlavním viníkem současné situace není počet lidí na světě, ale konzumace masa, mléka a dalších živočišných produktů, píše Ondřej Plachý.

Je empiricky doloženým faktem, že obrovské množství vypěstovaných rostlin jde na výkrm hospodářských zvířat. Každý živočich za svůj život spotřebuje velké množství pitné vody, jídla, antibiotik, případně pak steroidů a dalších chemických přípravků. Hlavně pitná voda a plodiny (sója, pšenice, žito, kukuřice) pak někomu zákonitě chybí.

Chov hospodářských zvířat na maso je vysoce neefektivní, ať už z pohledu znečišťování životního prostředí, tak i z pohledu lidského zdraví. Kromě toho pak přispívá v kapitalismu k tomu, že potraviny často z chudých zemí nakupují chovatelé dobytka (kteří zaplatí více než tamní chudí obyvatelé), zatímco tamní obyvatelé umírají hlady či na podvýživu. Důsledky chovu hospodářských zvířat jsou v celosvětovém měřítku obrovské a jsou jedním z hlavních důvodů, že jedna miliarda obytel naší planety stále nemá dostatek jídla.

To ale není vše. Zpráva OSN s názvem Livestock Long Shadow z roku 2006 tvrdě kritizuje plýtvání a znečišťování vodních zdrojů (potravinářský průmysl je největším viníkem), vypouštění chemikálií a léčiv spojených s intenzivním zemědělstvím (až 50 % všech vyrobených antibiotik je konzumováno zvířaty) a v neposlední řadě i vylučování CO2 potravinářským průmyslem, které dosahovalo v tehdejší době 18 % celkových splodin CO2 na zemi.

Konzumace hmyzu danou situaci nepomůže změnit, protože vůbec necílí na nejpalčivější problémy. Změna v našem chování musí být daleko radikálnější, než jen částečný přechod na konzumaci hmyzu. Důležité přitom z mého pohledu je neustále diskutovat a vyvracet nepravdivé argumenty (někdy se spíše jedná o pověry), které se z dlouhodobého hlediska v populaci rozšířily.

V první řadě je pak důležité si uvědomit, že osobní preference a chuť musí v zájmu nás všech jít stranou. Jíst nezdravé a z živočišných produktů převážně vytvořené potraviny znamená jen další zhoršování současné situace a navíc přispívá ke špatnému zdraví jedince.

Být veganem je osobní volba, ke které se může rozhodnout každý z nás. Může tak učinit jak z etických důvodů, tak i kvůli tomu, že mu není lhostejný osud naší planety. Celý proces samozřejmě může trvat spoustu času, ale nezbývá než věřit, že stejně jako já a tisíce dalších lidí nakonec všichni odhalíme jasné benefity, které rostlinná strava přináší jak našemu tělu, tak i našemu životnímu prostředí.

0
Vytisknout
4945

Diskuse

Obsah vydání | 15. 5. 2013