VÁNOČNÍ ČTENÍ:
Zimní odpoledne
25. 12. 2013 / Jakub Deml
čas čtení
<
1 minuta
Širokým zvukem plechu
v oblacích
pluh smutku na mne převrací
svých těla vln
bezvládná
útlá
bledá.
Špendlíkové hlavičky mlhy
dotýkají se pleti mé
němě a tak,
jako by o mé ruce a líce
narážela tělesa světa opuštěného Bohem,
laskavá, teskná, bezradná.
Chápajíc bezmeznost tohoto opuštění,
tulí se jíní k velkým hrudám,
aby se u nich zahřálo.
11700
Diskuse