Ohromený Josef Chuchma chválí vynikající dánský seriál, který se ČT pokusila "utajit" na Dvojce a v nočním vysílacím čase

8. 11. 2014 / Jan Čulík

před skoro třemi lety jsem tu upozorňoval na vynikající thriller, dánský televizní seriál Forbrydelsen (The Killing, Zločin), který se za obrovského zájmu veřejnosti vysílal ve 120 zemích světa, který však Česká televize uvedla do vysílání až jako jedna z posledních!!, až v roce 2013 (seriál byl k dispozici od roku 2007, německá televize ho například začala vysílat r. 2008, Rakousko v roce 2009, Francie, Belgie, Austrálie v roce 2010, Rusko a Británie v roce 2011) a v naprosto nevhodnou vysílací hodinu - první i druhou sérii vysílala pozdě v noci ve čtvrtek, případně v neděli, na druhém programu.

Nyní odvysílala už třetí, vynikající sérii tohoto seriálu a dokonce i Josef Chuchma v Lidových novinách sledoval tento seriál jedním dechem. Ti, kdo ho neviděli, by si ho měli opatřit, samozřejmě je k dispozici na DVD na Amazonu i jinde, s anglickými titulky. Chuchma v Lidovkách mj. píše (bohužel nikoliv na webu):

Když vloni s vysíláním dánského Zločinu ČT začala, nasadila "jedničku" do nemožného, v zásadě nočního vysílacího času a sklidila za to oprávněnou kritiku. Byla seriálem uhranutými diváky podezírána, že "uklizení" do pozdních hodin není neúmyslné. Někteří se domnívali, že je to odrazem programového zprůměrnění Kavčích hor, které v prime timech upřednostňují nenáročnou a společensky bezproblémovou produkci. Někteří pojali podezření, že odsunutím různými cenami ověnčeného Zločinu I se Česká televize brání masivnějšímu srovnání své vlastní produkce s dílem, které jí nepřímo nastavuje nemilosrdné zrcadlo.

(...)

Politika ve Zločinu III srůstá s vysokým byznysem a uzavírají spolu těžko kontrolovatelné pakty. V bezpečnostních kruzích spolu soupeří policie s rozvědkou, která se ukazuje být nástrojem jedné z politických part. Ve finále premiér, o němž divák nabývá stále pevnějšího přesvědčení, že mu vážně jde o zásady, které veřejně prezentuje, náhle ustupuje před tvrdou pravdou a jejími možnými politickými důsledky. Strach o pozice zmítá postoji nejen předsedy vlády, nýbrž většiny postav. Včetně policejních velitelů, z nichž někteří berou zpátečku, jakmile souvislosti případu míří k institucím rozhodujících o rozpočtech, a tedy i o početních stavech bezpečnostních složek. Nezní nám to všechno povědomě?

Zabejčená inspektorka Lundová naráží při pátrání do zdí, které tato společenství a struktury budují, a přestože případ se podaří objasnit, souhrou různých okolností hrozí, že pachatel se dál bude pohybovat ve vlivných strukturách. Hraniční, anarchistický krok, k němuž se Lundová - v mistrovské kreaci otřeseného lidství v podání Sofie Grabolové - vybudí, zanechává otřeseného i diváka, před něhož je velmi naléhavě položena otázka možnosti nápravy věcí.

Chorobopis vystavený Zločinem však nelze považovat za depresivní. Naopak, je burcující a je produktem poměrů, v nichž se nerezignuje na ideály humanity a demokracie, na dobrou správu věcí veřejných. Sváry, srážky, soupeření, podrazy, ústupky, koalice a kompromisy jsou tu vedeny na poli demokratické soutěže, nikoliv autoritářských manýr, natož tyranie.

To do hloubky nemocné společnosti o sobě točí "nejzdravěji" vyhlížející seriály, v nichž se vše udá tak, jak se to takzvaně udát má - dle ideologického diktátu vedení státu. O tom bychom měli něco vědět. Zejména když normalizační seriálové produkty do zblbnutí nasazují do svých programů zdejší televize. Nebo si představme, že by takový "Zločin", zasazený do nynějšího Kremlu a volně odkazující na reálné politiky a události, natočila a vysílala televize v putinovském Rusku.

Téměř úplně s tím souhlasím, avšak neinformovaný Chuchmův útok proti Rusku je v tomto případě zbytečný. Dánský seriál Forbrydelsen se totiž v Rusku vysílal dávno před tím, než se k jeho vysílání odhodlala Česká televize, už v roce 2011, a to na ruském Prvním programu, nikoliv v utajení v noci na Dvojce ČT, jako v Česku. Bylo by tedy dobré zametat před vlastním prahem.

Televize v putinovském Rusku sice nenatočila seriály jako dánský Forbrydelsen, ale sám Josef Chuchma mohl zhlédnout na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech film Anatolije Zvjaginceva Leviathan, který drastickým způsobem líčí poměry v současných ruských politických vládních kruzích, i když jen v regionálním centru. Během festivalu jsem o tom napsal:

Velmi dobrý, jako obvykle, byl ruský film slavného režiséra Andreje Zvjaginceva Leviathan (2014). Ve výpravném filmu dokazoval absolutní zkorumpovanost nynějšího postsovětského režimu. Na prostoru téměř dvou a půl hodin vyprávěl příběh obyčejného opraváře automobilů, jehož domu a pozemku kolem něho se usmyslí zmocnit místní politik a primátor města kdesi na severu Ruska, na Kolském poloostrově. Mechanik Kolja se proti tomu pokusí vzepřít za pomoci svého kamaráda, moskevského advokáta, který zdokumentuje, že místní primátor je zločinec a vrah. Jenže pokus skončí neúspěchem, mafiánovi pomocníci zavraždí Koljovu manželku a zkorumpovaná policie a prokuratura mechanika nechá za fingovanou vraždu odsoudit na pětadvacet let do vězení. Člověk nezmůže nic, protože podvodníci mají moc a navzájem si nesmírně efektivně pomáhají. Film má děsivý, kafkovský efekt. Je napínavý a dramatický a na osudu jednoho obyčejného, nevinného člověka, dokumentuje tvrdé mafiánství dnešních politických a správních struktur v současném Rusku. Zajímavé, že se to tam smí točit.

Pozoruhodné je, že Zvjagincevův Leviathan, který je drsným odsudkem mafiánských a korupčních poměrů v dnešním Rusku začíná titulkem "Ministerstvo kultury Ruské federace uvádí" - film financovalo právě ruské ministerstvo kultury. Rusko je zjevně zemí protikladných a rozporných jevů a Josef Chuchma by se měl o tamějších poměrech lépe informovat, než o tom bude psát.

Podle pozdějších zpráv měl mít údajně Zvjagincevův film, financovaný ruskou vládou, před uvedením do ruských kin určité problémy, byl však za pomoci financování ruské vlády natočen - situace v Rusku prostě není přímočará. Jak by Josef Chuchma snad mohl vědět, ruská filmová produkce za poslední léta, i ta, která je často vidět v Karlových Varech, patří k tomu, nejlepšímu, co na světě v současné kinematografii vzniká, a velmi často jsou to ostře sociálně i politicky kritické filmy vůči dnešním poměrům v Rusku. Jsou to takové filmy, které dnes bohužel čeští režiséři natáčet neumějí.

Ale k dánským televizním seriálům. Tak, jako Československo ovládlo svými filmy v šedesátých letech když nic jiného, tak alespoň mezinárodní filmový festival v Mannheimu, dánská televizní produkce je dnes po celém světě známá. Bohužel ne v ČR. Proč to České televizi trvalo tak dlouho, než seriál uvedla? Nezaslouží si Češi, aby byli součástí mezinárodní debaty, kterou tento seriál a další dánské seriály vyvolaly? Diváci by měli požadovat, aby Česká televize odvysílala, v hlavním vysílacím čase, jiný vynikající, dánsko-švédský thrillerový seriál se sociální a morální tematikou, jménem Most (The Bridge, Broen), stejně jako tři série slavného dánského seriálu z vysoké politiky Borgen. A další, třeba Unit 1. Všechny tyto seriály jsou světově známé a běžně k dispozici - proč je ČT českým divákům zatajuje? Aby nemohla vzniknout diskuse nad tím, že jsou země, tak malé jako Dánsko, které dokáží svým televizním uměním vynikajícím způsobem reflektovat a zkoumat současné politické a společenské poměry?

0
Vytisknout
18131

Diskuse

Obsah vydání | 11. 11. 2014