BBC: Ukrajina finančně odřízla vzbouřenecké oblasti

21. 11. 2014

Moderátorka: Je osm hodin a 42 minut. Uplynul rok od doby, kdy v centru Kyjeva vznikly protesty na podporu Evropské unie. Byl to počátek hnutí, které vedlo k svržení tehdejšího prezidenta, ale také později k ruské anexi Krymu a k válce na východní Ukrajině. I když tam oficiálně platí příměří, úřad OSN pro lidská práva informoval, že od jeho vyhlášení v září zahynulo tisíc lidí. Náš moskevský korespondent Steve Rosenberg se nyní hlásí z východní Ukrajiny. Hovoří o tom, že jde nyní nejen o vojenský, ale také o hospodářský konflikt:

Steve Rosenberg: Když jsme seděli v automobilu na ukrajinském pohraničním přechodu asi 100 km od Doněcku, byla tam tma jako v pytli a čekali jsme tam déle než osm hodin. Během té doby nám odebrali mobilní telefony a zkontrolovali je a vrátili je nám, údaje v našich pasech si pohraničníci všechny opsali, a to čtyřikrát, a tajní policisté v civilním oděvu provedli výslechy s některými členy našeho týmu. Bylo nám to vysvětleno tím, že v posledních dnech tam proruští vzbouřenci posílají "sabotážní skupiny", které se snaží plánovat a provádět útoky. Ukrajinská armáda se snažila ujistit, že my nejsme jednou z těchto proruských skupin.

Ukazuje to míru napětí tady na východní Ukrajině, zatímco tato válka pokračuje. (Zvuk střelby.) A je to válka. Zářijové příměří bylo na papíře. Uprostřed ohořelých, zkroucených pozůstatků toho, co bývalo letiště v Doněcku, vedou ukrajinské jednotky každodenní boje s proruskými separatisty. Toto místo je nyní bezpochyby nejnebezpečnějším místem v Evropě.

Dochází k sporadickým bojům i v jiných oblastech. Nedaleko Mariupolu a v Luhansku. A počet mrtvých dále stoupá. Podle OSN zahynulo za 7 měsíců násilí více než 4300 osob.

Kyjev obviňuje Moskvu a obviňuje Rusko z invaze. Ukrajinci říkají, že se připravují na totální válku. Ale existuje jedna zvláštní věc. Navzdory všem těm militantním argumentům Ukrajiny, že Ukrajina tu válku vyhraje a zemi zase sjednotí, stále více vládne pocit, že se Ukrajina rozhodla přerušit veškeré styky s územími, nad nimiž ztratila kontrolu.

Když jsem přijel do Doněcku, vidím tu dlouhé fronty před těmi několika bankami, které ještě mají otevřeno. Lidé tady jsou hluboce znepokojeni, že přijdou o své úspory. Protože Kyjev se rozhodl přestat spravovat bankovní účty občanů a jejich úvěrové karty na okupovaných územích. Také tu přestal vyplácet starobní důchody a sociální podporu.

Ljudmila Giorgievna rusky: "Mně je 76 let. Žiju tady na Ukrajině už 76 let. Vdala jsem se tady. Vystudovala jsem tady. Pracovala jsem tady a odešla jsem tady do důchodu. A teď nedostávám důchod? Způsobuje to, že nenávidím Kyjev."

Nedaleko odsud je další dlouhá fronta. Tentokrát na humanitární pomoc. Není toho moc, bochník chleba a dvě plechovky s rybami na osobu. Ve frontě hovořím s Galinou. Kritizuje vzbouřence, za to, jak to vedou, ale její hlavní kritika je zaměřena na prezidenta Porošenka:

"Porošenko nás vykopnul. I ti lidé tady, kteří ho podporovali, no, už ho nepodporují." V nemocnici na druhé straně města léčí dr. Vitalij vzbouřence, který má vážnou ránu na noze. Jeho klinika je nyní plně závislá na darech, co se týče zdravotnických zásob. Kyjev tady přestal financovat nemocnice, školy a další veřejné instituce. Vitalij nedostal plat od července, ale z Doněcku neodjíždí:

"Nemám, kde jinde bych mohl bydlet. Nikde jinde bych si nemohl dovolit byt. Tak tady zůstávám a snažím se pomáhat mnoha lidem, kteří potřebují léčit."

Někteří Ukrajinci argumentují, že zmrazení financování je správné. Proč by měl Kyjev posílat peníze do vzbouřenecké enklávy? Někteří lidé si myslí, že bez peněz se místní obyvatelstvo zázračně vzbouří proti extremistům. Je to ale nebezpečná strategie. Vyvolává hněv a odcizení. Pokud se Ukrajina někdy rozhodne, že chce získat podporu obyvatelstva v těchto oblastech na svou stranu, bude možná už pozdě.

Zdroj v angličtině (audio) od minuty 02.42 ZDE

0
Vytisknout
6484

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2014