Z reportáže Evy Zahradníčkové, která pomáhala uprchlíkům v Maďarsku

17. 5. 2016

Odešel z Iráku po tom, co explodovala bomba vedle autobusu, kterým jel se svými kamarády. Dva z nich zahynuli..sám utrpěl zranění..Žil téměř rok v Německu..pak ho deportovali do Maďarska..Tady teď čeká na rozhodnutí úřadů..V Maďarsku zůstat nechce..příbuzné a kamarády má v Německu...



Já nechápu..že se těchto lidí může někdo bát..



My "jedeme" prostě po těch malých dětech..jsou nádherné! Vymazlit..převlíct..dát hračku..Víc se udělat nedá



Poznatky z víkendu v kostce: navštívili jsme tři tábory- nikde nám nebránili v distribuci, ostraha vstřícná. Na podmínky v táborech si nikde nestěžovali..jídlo i ubytování v pohodě, volný pohyb. Chybí zde hlavně boty, ponožky, spodní prádlo. Velmi vítané je oblečení a hračky. Přicházejí sem uprchlíci z Řecka...Syřané jdou dále- většinou do Německa. Ostatní národnosti zůstávají. Tentokrát jsme potkali i dost deportovaných. Jednou prostě dali otisky prstů v Maďarsku..takže tam mohou byt vráceni..Začínám chápat..proč se na to Řekové často vykašlali.. Každopádně do Maďarska pojedeme znovu..téměř nikdo do táborů nic nevozí a přicházejí stále noví lidé..pouze s malým batůžkem..Nemají nic na převlečení..přijdou s botami na rozhodnutí..V táborech oblečení a další potřeby nedostanou..kdo nemá peníze. .má prostě smůlu..



Odvezli jsme vše, co jsme měli..takže opět sbíráme obuv, oblečení, hračky (menších rozměrů), hygienické potřeby (velká poptávka byla po plenkách)..Díky všem za spolupráci a pomoc!



Žena na fotce je velmi inteligentní..perfektně anglicky mluvící Afgánka..ktera nám pomohla s distribucí. Dokázala vse perfektně zorganizovat. Z domova utekla kvůli Talibanu. V Maďarsku je s bratrem. Jako intelektuálce jí v táboře chybí duševní potrava..Tahle ženská by byla okamžitě uplatnitelna na trhu práce! Sedi na zadku a trápí se.



Kdyby měl zase někdo balóny..bylo by to super! Míč jsou jedna z nejvdecnejsich hraček pro děti i dospělé..



Přístup k uprchlíkům se v Maďarsku hodně zlepšil..mají volný pohyb. Nestěžují si na podmínky v táboře a oceňují korektní zacházení. Náš nový kámoš z Nigérie byl ovšem šest měsíců zavřený na Zastávce u Brna a popisoval nám to jako nejhorší zážitek z celé jeho cesty..Do Maďarska byl deportovaný bez všech osobních věcí, bez peněz..



Děti by měly na tábory jezdit..ale ne v nich žít..



Tento pán nás úplně šoknul svojí skvělou polštinou. Říkal, že žil léta v Polsku..pak se vrátil do Iráku, aby viděl rodinu a teď jde zase zpátky do Polska...Ne všechny příběhy jsou prostě o Německu



0
Vytisknout
3941

Diskuse

Obsah vydání | 19. 5. 2016