2) Neziskovky jsou, kdyby to nebylo zřejmý už z názvu, ze své podstaty neziskové, důvodem jejich existence není generace zisku jako u eseróčka a akciovky. I jejich dosažené cíle lze však měřit čísly. Nepočítá se objem prodaných triček, obrat a čistý zisk, ale třeba snížení počtu dětí v kojeňácích v daném kraji, lidí bez domova v té a té oblasti, méně dopravních nehod za to a to období, úbytek nakažených hiv, například a tak dále a tak podobně. Jako společnost potřebujeme fungující oba sektory, ten ziskový i neziskový.

3) Neziskovky, zvlášť u nás, často de facto suplují roli státu. Sociální služby, děti a vzdělávání, životní prostředí a kvalita života a tak dále. To jsou oblasti, kde na západ o nás mají státy silnější postavení a více z této agendy řeší samy prostřednictvím svých státních agentur. U nás toto vzduchoprázdno zaplnily neziskovky a díky jim za to. Navíc jsou to právě ony, které v té které oblasti jsou často pionýry pokroku a nositeli a šiřiteli know-how (namátkově úžasný domácí hospic Cesta domů), a ne obráceně. A to často až na nejnižší, tzv. grassroots, úrovni - tam, kde stát nekoná, nastupují drobná občanská sdružení a lokální dobrovolnické iniciativy fungující svépomocí bez nároku na jakoukoliv mzdu. Na západě jsou si role ngos ve společnosti vědomi, proto je tam fundraising jednodušší, u nás se tomu ještě musíme naučit.

Jen na okraj, na Ukrajině se o drtivou většinu 1,4 miliónu vnitřně vysídlených lidí kvůli válce na východě země postarala dobrovolnická sdružení, ne vláda. Nikoho by tu ani nenapadlo spílat jim za to, že dělaj byznys.

4) Neziskovkám lze vytýkat mnohé, určitě ne však ziskovost. Můžou být ve srovnání s byznysem (ve srovnání se státními strukturami už ale nevim nevim) často neefektivní, špatně organizované, neproduktivní atd. Ale i toto se v posledních letech mění. A do značné míry je to způsobeno právě tou neziskovostí: neinvestují do rozvoje organizace a zaměstnanců zdaleka tolik, kolik firmy. A zdaleka ne tolik, kolik by měly: Ano, podle mě by měly více profesionalizovat svou činnost, což bez větších investicí dovnitř jakékoliv organizace prostě nelze. Shit in, shit out.

5) Struktura financování ngos

je různá a většina kritiků o ní zhola nic neví. Většina organizací získává prostředky kombinací různých zdrojů - EU a jiné - většinou zahraniční - granty, individuální a firemní dárci, vlastní zisková činnost (marginální, jde většinou o prodej předmětů apod.) a vládní podpora. Tu však kvůli nezávislosti principielně řada velkých ngos odjakživa nevyužívá, např. Amnesty International ČR. Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF) přestali přijímat dary i od EU a jejích čl.států.

"Mimochodem", kdo jsou u nás největší příjemci vládní podpory už tu proběhlo - ano, je to TA Fotbalová asociace v čele s TÍM Peltou, dále volejbalisti, hokejisti, kanoisti a tak dále http://bit.ly/1Oxi63i

6) Jako fundraiser můžu porvrdit, že reportování zpět dárcům je často velmi detailní a profesionální, zcela standardně jsou projekty/granty tímto přímo podmíněny.

A jako dobrovolník bych chtěla dodat, že mnoho lidí pracuje v neziskovkách taktéž na dobrovolnické bázi, ti ostatní rozhodně ne pro ty směšné platy. Čili provokace na závěr, větší ziskovost by ngos podle mě neškodila, rozhodně pokud bychom ji chápali jako investici do rozvoje a ohodnocení jejích zaměstnanců, aby mohli pracovat profesionálněji. Nebo do komunikace a marketingu, aby mohly lépe vysvětlovat svou činnost, kterou kromě nich často vůbec nikdo jiný nedělá a na jejich práci spoléhají tisíce důchodců, dětí, minorit, handicapovaných a tak dále. Můžu nesouhlasit s obsahem činnosti té které konkrétní organizace, ale neinformované obecné remcání na "ziskovost neziskovek" a že "je to jen byznys" je pouze hluboká neznalost situace.