Žila jsem v Íránu v posledních dnech šáhova režimu. To, co jsem viděla, je teď zvlášť důležité
5. 1. 2018
K poučením, která jsem si vzala ze svržení šáha a vítězství takřka středověké teokracie, bylo i to, že pokusy uvalit nebo urychlit modernizaci mohou být odsouzeny k neúspěchu, pokud neexistuje dostatečná podpora nebo pochopení, co je třeba, a výhody se nešíří mimo privilegovanou kastu. Otázkou tedy je, zda íránská léta pod ajatolláhy vytvořila podmínky, v nichž alespoň některé z ostrých nerovností zanikly.
To je pro mě otázka vyvolaná protesty z minulého týdne. Odrážejí náhlé a krátké projevy vzdoru, které lze uklidnit několika dovednými dotacemi a pokračujícím uvolňováním v rámci teokratické vlády, skutečnou náladu v zemi? Je tu nyní konsensus ohledně změny, který by snad dovolil Íránu navázat tam, kde náhle přestal, ačkoliv pomaleji a s menším rozsahem umělého westernizujícího vnucování?
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse