V Německu se šíří autoritářství a xenofobní předsudky

9. 11. 2018

V Německu je na vzestupu xenofobie, zejména v východních spolkových zemích, ukázala nová studie. Navíc rostoucí příchylnost k autoritářství představuje hrozbu demokracii, upozorňuje Helena Baersová.

Každý třetí Němec je přesvědčen, že cizinci přijíždějí do země jen proto, aby využili sociálního státu. Ukázala to studie autoritářských sklonů v Německu. Takřka každý druhý člověk ve východní části Německa zastává takový názor a téměř stejně tolik lidí si myslí, že Německo je již "nebezpečně zaplaveno" cizinci - 35,6 % dotázaných (44,6 % ve východních spolkových zemích).

"Více než 30 % lidí žijících ve východním Německu jednoznačně souhlasí s xenofobními názory," říká Oliver Decker, šéf studie lipského Kompetenčního centra pro výzkum pravicového extrémismu a demokracie. Zhruba 22 % západních Němců také souhlasí s těmito názory. Od roku 2002 institut ve dvouletých intervalech publikuje studii o autoritářských a pravicově extrémistických názorech v Německu.

Poslední studie zjistila, že předsudky týkající se migrantů obecně sílí, zejména proti muslimům, Sintům a Romům. Posledně zmíněné skupiny čelí významným projevům agrese, tvrdí Decker. Takřka 60 % lidí zúčastněných v průzkumu souhlasí s předpokladem, že Sintové a Romové mají sklon ke zločinnosti - takřka o 5 % víc, než v roce 2014.

Předsudky vůči muslimům se rovněž šíří. Podle studie více než 44 % dotázaných věří, že by muslimům mělo být zakázáno stěhovat se do Německa, ve srovnání s 36,5 % před čtyřmi lety. 55,8 % tvrdí, že počet muslimů v Německu způsobuje, že se cítí jako cizinci ve vlastní zemi, ve srovnání s 43 % v roce 2014.

Téměř všechny údaje jsou pro východní spolkové země vyšší než pro západní.

Také antisemitismus se šíří. Takřka každý desátý dotázaný má pocit, že Židé mají "i dnes příliš velký vliv" a takřka stejně tolik lidí tvrdí, že na Židech je něco zvláštního a podivného a tak "k nám doopravdy nepatří". Autoři chovají podezření, že antisemitské předsudky chová ještě více Němců, ale veřejně se k nim nepřiznávají, protože to není sociálně akceptovatelné.

Nicméně nenávist k cizincům, muslimům, Sintům a Romům nemá přímo co dělat s těmito skupinami, tvrdí Decker. Ne všichni Němci se v posledních dekádách rovně podíleli na ekonomickém úspěchu, což přineslo hněv a agresi mezi těmi, kdo se cítí znevýhodněni. Xenofobie se ukázala být skvělým projekčním plátnem pro jejich frustrace.

Takové názorové změny představují hrozbu pro německou demokracii, tvrdí Decker - a dodává, že zatímco více než 90 % dotázaných si myslí, že myšlenka demokracie je dobrá věc, vykládají si ji po svém.

"Většina lidí si myslí, že demokracie může být také cosi připomínajícího diktaturu většiny," dodává Decker. Domnívají se, že práva chránící jednotlivce či skupiny mohou být zrušena, pokud je to nezbytné pro dobro celku. Pokud takový způsob uvažování někdy získá většinu ve vládě, demokracie bude ohrožena samotnými demokraticky zvolenými zákonodárci.

Takřka 8 % zúčastněných tvrdí, že diktatura může být za určitých okolností lepší formou vlády, zatímco 11 % říká, že si přeje lídra, který "vládne zemi tvrdou rukou pro dobro všech".

Zejména voliči ultrapravicové Alternativy pro Německo (AfD) často chovají xenofobní (55 %) a protidemokratické (13,2 %) předsudky. Strana podle studie nabízí politickou platformu lidem "s pravicově extrémistickým světonázorem". Nicméně xenofobie se poměrně ve velkém měřítku (zhruba 20 %) vyskytuje i mezi voliči mainstreamových německých stran - CDU, CSU, SPD a FPD.

"Můžeme říci, že 30 % obyvatelstva má rozhodně demokratický přístup," říká Decker. To nemusí vypadat jako mnoho, nicméně Decker je přesvědčen, že tito lidé jsou ochotni se za demokracii postavit, zatímco také přijímají jiné názory.

Značná část Němců může vůči demokracii chovat ambivalentní pocity, ale to automaticky neznamená, že jsou autoritáři, dodává Decker. "naneštěstí 40 % lidí je příznivci autoritářštějších sociálních struktur," upozorňuje. "A proto nyní vidíme ve společnosti takovou jasnou polarizaci".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1635

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2018