Tchaj-wan po čínských výhrůžkách uspořádal cvičení s ostrými střelbami

18. 1. 2019

Dělostřelectvo a bitevní vrtulníky pálily na cíle v oblasti města Tchaj-čungu na západním pobřeží ostrova, zatímco letouny Mirage vzlétaly v deštivém počasí z letecké základny Sin-ču na severu. Jde o první tchaj-wanské cvičení od okamžiku, kdy čínský prezident Si Jing-pin 2. ledna zopakoval, že je Čína ochotna použít vojenskou sílu k získání kontroly nad Tchaj-wanem.

Manévry také následují po nové zprávě Pentagonu, která obsahuje obavy USA z rostoucí vojenské moci Číny a podtrhuje obavy z možného útoku na Tchaj-wan.

Tchaj-wanská prezidentka Cchaj Jing-wen učinila prioritou národní obranu a odmítla požadavek Číny, aby uznala Tchaj-wan za součást Číny. To vedlo Peking k posílení eknomických, vojenských a diplomatických opatření s cílem vyvinout tlak na ostrov s 23 miliony obyvatel.

Na jednání s americkým velitelem námořních operací admirálem Johnem Richardsonem v Pekingu čínský náčelník generálního štábu Li Cuo-čcheng přednesl varování před zahraniční pomocí Tchaj-wanu. USA jsou hlavním zdrojem tchaj-wanského vojenského vybavení a jsou právně zavázány odpovědět na hrozby vůči jeho bezpečnosti.

Čínské ozbrojené síly "zaplatí jakoukoliv cenu", aby zajistily čínskou suverenitu, sdělil Li Richardsonovi. Čína považuje Tchaj-wan, který se oddělil po občanské válce v roce 1949, za integrální součást čínského území.

Americko-čínské vztahy se vloni zhoršovaly na ekonomické i vojenské frontě. Prezident Trump zavedl cla ve výši až 25 % na čínský import s obviněním, že Peking krade nebo vyvíjí nátlak na společnosti, aby mu předávaly technologii. Si reagoval poplatky na americké zboží.

V závěru roku Pentagon zrušil pozvání Číny na velké mezinárodní cvičení v Pacifiku s odvoláním na militarizaci umělých ostrovů v Jihočínském moři.

Podrobnosti v angličtině: ZDE