Dopad brexitu na východ Evropy

16. 1. 2019

Odchod Británie z Evropské unie k 29. březnu bude mít dalekosáhlé politické, ekonomické a bezpečnostní dopady ve středovýchodní Evropě, upozorňuje Janusz Bugajski. Paradoxně bude předsednictví EU vykonávat Rumunsko - a nepochybně si připomene, že Británie byla předním příznivcem vstupu zemí střední a východní Evropy.

Na politické úrovni brexit nevyvolal ve střední a východní Evropě resentiment vůči Británii, ani nestimuloval hnutí za odchod z EU. Vládní strany v Polsku a Maďarsku a euroskeptici v regionu mohou kritizovat údajné vměšování do jejich suverenity ze strany Bruselu, ale nejsou připraveni následovat Londýn.

Ačkoliv někteří mohou poukazovat na brexit coby důkaz, že hlubší integrace EU by unií otřásla, průzkumy veřejného mínění indikují, že podpora unie ve skutečnosti v posledním roce vzrostla - částečně kvůli politickému chaosu v Británii. Většina lidí si uvědomuje, že jsou také úzce provázáni s EU a opustit ji by mohlo být ještě škodlivější.

Někteří političtí lídři se obávají, že bez Británie vzrůstá pravděpodobnost ovládnutí kontinentu Německem. Nicméně proti tomu stojí sentiment, podle nějž bez omezení ze strany EU by pozice Berlína byla ještě dominantnější. Zmenšená EU je považována za potenciální hrozbu vyvažování zájmů větších a menších členských států. Proto žádná z vlád ve střední a východní Evropě brexit nepodpořila, ani nepodporuje další zmenšování unie.

S tím souvisí obava, že odchod Británie posílí volání po "dvourychlostní" nebo "mnohorychlostní" Evropě, v níž větší státy jako Německo a Francie urychlí svou integraci a vyčlení z ní středovýchod kontinentu. Může vzniknout tlak na zřízení evropského měnového fondu, rozpočtové unie a dalších opatření odpovídajících konfederaci. Hlavní města středoevropských a východoevropských zemí tomu oponují, ale nemusí mít dost vlivu na to, aby tomu zabránily. Obava ze zaostávání v integraci může být silnější než úzkost z německé dominance nebo vměšování Bruselu.

Ekonomické důsledky budou také problematické. Londýn je jedním z největších finančních přispěvatelů unie a jeho odchod bude znamenat roční výpadek ze společného rozpočtu asi 10 miliard eur. Brexit může některým západoevropským vládám poskytnout příležitost ke snížení plateb zemím ve středu a na východě kontinentu, o nichž si myslí, že směřují k vládě jedné strany. Ačkoliv vlády mohou vinit Brusel z vměšování do vnitřních záležitostí, existuje sotva alternativa ke stovkám milionů eur, které získávají ze strukturálních a kohezních fondů.

Brexit naruší obchod v rámci Evropy na úkor ekonomického růstu v zemích střední a východní Evropy, když zřízení celní hranice mezi EU a Británií sníží poptávku po exportu z EU. Podle analýzy Evropské banky pro obnovu a rozvoj na exportu do Británie závisí 1,3 - 3 % HDP Slovenska a Maďarska - většinou automobilky a výroba strojů. Polsko a Lotyšsko také vyvážejí potravinářské výrobky v hodnotě takřka 2 % HDP.

Země jihovýchodní Evropy mohou být zasaženy ještě tvrději. Pokud ostatní státy nezvýší své příspěvky, brexit může vést ke snížení financování pro chudší regiony o 10 - 15 %. Vyhlídky na vstup kandidátských zemí mohou také poklesnout, protože odchod Británie odstraní jeden z hlavních hlasů pro rozšiřování. V některých zemích to může podkopat reformní programy zaměřené na vstup do EU a stimulovat nacionalismus.

Svobodný pohyb pracovní síly bude také zasažen. Za poslední dekádu se v Británii legálně usadilo asi 3,5 milionu občanů EU, včetně více jak 900 000 Poláků a 400 000 Rumunů. Většina z nich bude muset žádat o nový imigrační status a proto jejich budoucnost zůstává nejistá. V případě Polska návrat ekonomických migrantů může být příznivý, protože nezaměstnanost je rekordně nízká a existuje nedostatek pracovních sil, ale může také zvýšit tlak na sociální záchrannou síť.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4579

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2019