Všechna znamení ukazují stejným směrem: Putin má na Trumpa kompromitující informace

18. 1. 2019

Posaďme se na chvíli a vstřebejme odhalení posledních několika dní, napsal Tom Nichols. Zřejmě poprvé v dějinách je samotný prezident Spojených států předmětem kontrašpionážního vyšetřování. To znamená, že jeho vazby s nepřátelskou mocností byly dostatečně významné, aby překonaly vysokou laťku, kterou měla FBI stanovenou pro případ vyšetřování kteréhokoliv Američana kvůli možnému ovlivnění nebo kompromitaci jinou zemí.

Dozvěděli jsme se také, že prezident vynaložil značné úsilí na skrytí diskusí s lídrem cizí nepřátelské mocnosti nejen před zpravodajci a postavami z oblasti zahraniční politiky ve vlastní administrativě, ale i před vysokými představiteli v Oválné pracovně. Mělo by být bez diskuse jasné, že se i zde, jako v mnoha jiných oblastech snažil vyhnout kontrole Kongresu.

Příznivci a spojenci to vše označují za spiknutí "hlubokého státu" vyvolané FBI za propuštěného ředitele Jamese Comeyho. Uražení Trumpovi oponenti, kteří si říkají Odboj a jsou přesvědčeni, že tohle jsou důkazy nejen o ruském vlivu, ale že jde rovnou o kandidáta vybraného a řízeného Moskvou.

Historka o "hlubokém státě" je nesmyslná. A obrázek agenta v Oválné pracovně je příliš extrémní - i když to už není tak šílená teorie jako před rokem či dvěma. Prezident zjevně něco skrývá. Je velmi nepravděpodobné, že existuje nevinné vysvětlení pro častou frekvenci a hloubku Trumpových koketujících interakcí s Ruskem za posledních zhruba 30 let, a zejména během prezidentské kampaně.

I když Trump není "agent" Ruské federace, zdá se v tuto chvíli nepochybné, že se prezident obává ruského prezidenta Vladimira Putina z důvodů, které naznačují existenci kompromitující informace. A ta se nejpravděpodobněji týká možného spojení Trumpových financí s ruským podsvětím, ruskými zpravodajskými službami a vládou - což vše z funkčního hlediska tvoří jedinou skupinu hráčů - během minulých desetiletí.

Američané, kteří se snaží v klidu promýšlet implikace posledních událostí, by neměli zapomínat na tři znepokojivé skutečnosti.

Za prvé, existence kontrašpionážního vyšetřování nepředstavuje skandál. Když Trump vyhodil Jamese Comeyho z vedení FBI, toto vyšetřování se stalo nevyhnutelným.

Za druhé, prezidentovy pokusy skrývat obsah jeho konverzace s Putinem nejsou jen nenormální, ale také hluboce podezřelé. Zpravodajská komunita, Kongres a veřejnost by měli být vždy znepokojeni, když nějaký americký představitel jedná s vysoce postaveným Rusem a pak se snaží zmocnit záznamů o schůzce. Takové jednání odporuje praxi smysluplné diplomacie a zpravodajské analýzy a nikdo nejedná tímto způsobem z nevinných důvodů.

A konečně, je vyčerpávající, ale nepochybně nezbytné opět poukázat na gigantické pokrytectví Republikánské strany a Trumpových omlouvačů v konzervativních médiích. Pokud by záznamy z jednání s íránským prezidentem skrýval prezident Barack Obama, nebo kdyby kampaňový manažer Hillary Clintonové seděl ve vězení za lhaní o jednáních s čínským obchodním partnerem - a údajným zpravodajským důstojníkem - ohledně sdílení dat z průzkumů, GOP by se snažila odvolat všechny, od prezidenta až po personálního šéfa Bílého domu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5431

Diskuse

Obsah vydání | 22. 1. 2019