ANO - je líp, i když je hůř

11. 2. 2019 / Karel Dolejší

Babišovo ANO nadále vede v průzkumech voličských preferencí, zatímco opoziční ODS a Piráti ztrácejí zejména mladší voliče ZDE. Setrvalý trend neprůstřelnosti vládního hnutí se zřejmě potvrdí i po Babišově skandálu s "reorganizací" úřadu, který vyšetřuje jeho střet zájmů, a po oznámení vlády, že ANO, líp už bylo, pročež je třeba masivně škrtat v rozpočtu a zvyšovat daně. Pokud vše proběhne, jak lze očekávat, nezbude než konstatovat, že už neexistuje prakticky nic, co by premiér udělal a voliči by mu to neodpustili.

Představy, že vládu může připravit o podporu voličů vytrvalá a kvalifikovaná kritická práce opozice, zejména pak v oblasti ekonomické - že je třeba podrobně vysvětlit, jak kabinet nevratně projedl a rozfofroval plody končícího ekonomického oživení, to patří do jiného světa. Do uzavřené periody české politické debaty, v níž se ještě rámcově nebo přinejmenším alespoň iluzorně řešily věci jako dlouhodobý ekonomický program vlády. Konec ovšem přišel už s Paroubkem. Od té doby se dnes dominantní a establishmentová antipolitika pohodlně veze na lodi bláznů, která nabízí levný kšeft s výprodejovou normalizační identitou jako iluzorní životní jistotu pro tržně neúspěšné.

Politik dávno není primárně hodnocen podle toho, jaké ekonomické kroky provádí, případně zda opravdu bojuje s korupcí. (Babiš během cesty k moci s přehledem "vykostil" většinu antikorupčních iniciativ, které mu posloužily jako klacek na "tradiční" strany, ale systémově se věci za jeho vlády mění jednoznačně k horšímu.) Voliče dnes v prvé řadě zajímá, zda je politik "jejich", tj. zda se identifikuje se symboly a kulturními artefakty, jež oni sami uznávají za cenné. Na druhém místě je teprve kritérium, zda "pro nás něco udělá" - počínaje koblihou, která už některým stačí. Děs z imaginárních uprchlíků a strašení nejrůznějšími "vnitřními nepřáteli" výrazně zkrátilo perspektivu českých voličů - a dlouhodobé koncepce či důsledky čehokoliv většinu už prakticky nezajímají.

Pokud v dohledné době nedojde k výraznému zlomu zmíněného trendu, bude třeba smířit se s faktem, že abstraktním apelem na celostátní úrovni může dnešní Babišův elektorát úspěšně oslovit zase jen další prodavač levné náhražkové identity, nový obchodník se žudry, levným kuřecím z velkochovu a přeslazenou (pseudo)normalizační pop music.

Jinak řečeno, že většina českých voličů si namísto demokracie definitivně vybrala chléb a hry.