Brexit, Irsko a evropská solidarita

13. 2. 2019

čas čtení 4 minuty
Evropská unie musí minimalizovat dopad brexitu na Irsko, ale republika musí také vyslat signál solidarity s dalšími členskými státy, napsal Carlos Closa Montero. Vytírat s druhými podlahu kvůli daňovým otázkám v bloku založeném na solidaritě není přijatelné.


Klíčovým prvkem dohody o vystoupení Británie z EU je takzvaná pojistka. Jde o mechanismus bránící Británii v jednostranném vypovězení přechodné dohody o zabránění vzniku pohraniční kontroly, pokud nedojde k dohodě o adekvátní alternativě. Dosud ani britská vláda, ani nikdo jiný neuspěl při identifikaci jakékoliv věrohodné alternativy. Udržení volného pohybu zmíněné v čl. 5 dohody je dobré pro EU, ale především je odpovědí na požadavek irské vlády.

Celní unie a volný pohyb umožňují svobodný přesun zboží, ale především lidí. A to je klíčovým bodem kvůli zachování právní jednoty území ostrova, tedy i záruky dohody, jež ukončila násilí v Ulsteru. Absence hranice mezi oběma územími je zásadním prvkem dohod: Členství v EU chrání toto odstranění pohraničních kontrol a je vysoce ceněno různými aktéry, takže napomáhá udržení míru. Irská kauza je férová a důležitá a EU správně ukázala solidaritu tím, že postavila svou vyjednávací váhu do služeb republiky.

Význam tohoto tématu odráží závazek EU nejen vůči Irské republice, ale také vůči Británii, a analýza tohoto závazku k solidaritě musí podtrhnout, že určité cíle, jako je udržení míru, zasluhují od EU široké ústupky bez ohledu na náklady. Například zmínka o britském zámořském území Gibraltar v jednacím mandátu například odráží podobnou solidaritu se Španělskem (ačkoliv konečná dohoda již tak silný závazek neodráží).

Nicméně evropská solidarita není jednosměrnou ulicí, kde jedna strana systematicky podporuje bez vzájemnosti. A co více, solidarita jako princip řídící vztahy mezi státy EU by měla vylučovat pokušení získat z výhodné pozice co nejvíce, aby byl partner využit. A s ohledem na akce po sobě následujících irských vlád se zdá, že přijaly přesně tuto unilaterální a výběrovou vizi evropské solidarity.

Tato asymetrie v chápání solidarity je zvlášť viditelná v daňové oblasti. Irsko historicky uplatňovalo mnohem nižší korporátní daň než jiné členské země EU (kolem 12,5 % v porovnání s průměrnou 24 % daní). Je zjevné, že to ostrov činí velmi atraktivním pro mnohonárodní společnosti, s dodatečnou výhodou levného přístupu na celý jednotný evropský trh.

Systém je dokonce ještě atraktivnější pro technologické společnosti nebo firmy operující v nové ekonomice: Velký počet firem jako Amazon, Apple, nebo dokonce podivná španělská společnost, zřídil své centrum právě zde, kvůli atraktivní irské daňové soustavě.

Evropská komise na situaci reagovala: V klíčovém rozhodnutí označila daňovou výhodu pro Apple v Irsku za státní pomoc a nařídila Applu zaplatit Irsku 13 miliard eur na daních plus úrocích. Irská vláda původně odmítla tuto platbu vybrat, čímž dokázala svou oddanost daňovému systému, díky němuž krvácejí ostatní státy. Daně zaplacené v Irsku se týkají ekonomických aktivit v celé EU, takže státy, kde k těmto aktivitám dochází, z nich fakticky získávají velmi nízké výnosy.

Irrská vláda přinejmenším pro tuto chvíli kategoricky odmítá přehodnotit svou daňovou politiku. Komise reagovala návrhem na zřízení společné minimální sazby korporátní daně pro celou unii (Common Consolidated Corporate Tax Rate, CCCTB), jejíž schválení Irsko zablokovalo s podporou takzvané Nové hanzovní ligy (skupiny převážně severoevropských a východoevropských zemí: Dánska, Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska a Švédska - pozn. BL). Vlády Německa, Španělska, Francie a Itálie vyjádřily podporu CCCTB. Problémem je, že tyto daně vyžadují jednomyslné schválení.

Poslední irské vlády se také připojily k nejtvrdším pozicím zastávaným Novou hanzovní ligou v debatě o reformě evropského vládnutí. Zpochybňuje vytvoření rozpočtu eurozóny, vytvoření eurobondů a především prosazuje kontrolu národních rozpočtů jako prevenci přehnaných veřejných výdajů. Je v tom velký paradox, že státy vystavené "daňovému vampyrismu" irské vlády jsou současně žádány o přísnější fiskální disciplínu.

Podrobnosti ve španělštině: ZDE

1
Vytisknout
8787

Diskuse

Obsah vydání | 19. 2. 2019