Na Caracas! - Tamanská divize obsazuje Kanadu, čili Švejk stratégem

13. 2. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Vedle potřeby mobilizovat příznivce ideologicky spřízněného utlačitelského režimu dosud existuje i prapodivná věc, jíž se kdysi říkávalo fakta. Ta relevantní v případě virtuální kauzy "americké intervence ve Venezuele" jsou následující: Po exodu zbídačených obyvatel (odešlo podle UNHCR přes 3 mil. lidí) zhruba třicetimilionová Venezuela má rozlohu přes 900 000 km2 z poloviny pokrytou přinejmenším keřovitou vegetací - a po zuby vyzbrojenou armádu o šesti divizích (1., 2. a 3. pěší, 4. tanková, 5. pěší pro boj v džungli, 9. kavaleristická) plus Národní gardu (38 000) a údajně až 600 000 příslušníků hůře či lépe vycvičených záloh. - Spojené státy mají v sousední Kolumbii, kde politické podmínky rozhodně nepřejí podílu země na vojenském dobrodružství u sousedů, celkem 1 400 vojáků - a Trumpův poradce Bolton v lednu vyvolal pozdvižení záměrným únikem poznámky ohledně možného vyslání dodatečných 5 000 vojáků do Kolumbie.

Pro připomenutí: V roce 2003 "koalice ochotných" vedená Američany vedla invazi do Iráku s necelými 470 000 vojáky. Proti ní v pouštním terénu maximalizujícím výhody západního technologického náskoku stála dlouhodobě degradovaná irácká armáda s 538 000 příslušníků aktivních jednotek. Jinak řečeno, početně byly síly téměř vyrovnány, intervent měl však drtivou technologickou převahu, před níž se obránci neměli kam ukrýt. 

Pakliže by Boltonova lednová poznámka někdy hypoteticky přešla ze žánru politické provokace do skutečnosti, Spojené státy by měly v Kolumbii stále zhruba 11 x méně vojáků, než kolik jich vykazují pravidelné venezuelské ozbrojené síly na členitém tropickém území, kde technologický náskok vykazuje z principu mnohem menší význam než v blízkovýchodních pouštích. Každé malé dítě přitom předem odhadne, že jediným americkým trumfem v takové operaci bez souvislé fronty by se stal manévr nazývaný "vertikální obchvat" (vertical envelopment) - a zařídí se podle toho. 

Opravdu znepokojen bych začal být v okamžiku, kdy by se ukázalo, že na území Kolumbie se nacházejí připravené invazní síly čítající přinejmenším 50 000 vojáků. Dávno před dosažením uvedeného počtu by ovšem přísun jednotek z USA vedl ke kolapsu kolumbijského mírového procesu a obnovení dlouholeté občanské války. Nemyslím, že si kolumbijští politici přejí takovýto výsledek.

Pokud jste ale třeba přednedávnem úspěšně předpověděli americkou invazi do KLDR a následně i historický úspěch summitu Trump-Kim, lze velmi dobře pochopit sebevědomí demonstrované kategorickým tvrzením, že americký útok proti Venezuele je na spadnutí.

0
Vytisknout
10902

Diskuse

Obsah vydání | 19. 2. 2019