Poslední příroda co zbyla, je v pangejtu u silnice
8. 7. 2019
/
Beno Trávníček Brodský
čas čtení
4 minuty
Můžete dělat adaptační opatření, abyste v krajině udrželi vodu. Můžete leccos. Je vám to ale v podstatě k ničemu, když skoro neprší. Klimatologové říkají, že v rámci roku množství srážek zhruba zůstane, jen nám budou nadělovány méně často a v přívalových dávkách. Jenže v posledních letech to tak vůbec nevypadá. Jsem letitý zahrádkář, co chytá vodu ze všech okapů, které mu kde koukají ze střech, tak to dobře vím. Cca od roku 2015 je to prostě jinak. Pravda, je možné, že se to jednou vyrovná nějakou apokalyptickou povodní, ale to už jednak nebude bilance v jednom roce a navíc nic, kromě velkých přehrad, takovou extrémní vodu ani z části nepochytá.
Deficit srážek tedy narůstá a nesjpíš i dál
bude (kéž by to tak nebylo - samozřejmě). Tady už jsou pouze tzv. adaptační
opatření (jinak extrémně potřebná) na věc krátká. Prostě nemáte vodu, protože
na střeše Evropy nezapršelo a přitéci na střechu nemá odkud. Hledat červené
tlačítko pro spuštění deště je klasický humor. Vtip je ale v tom, že tlačítko
existuje – jen je zelené.
Díky všeobecně dostupné moderní technice se už
léta bavím sledováním pohybu oblačnosti v atmosféře, hlavně pokud se něco děje.
Třeba když se rozvíjí oblačnost v situaci popisované jako "místy přeháňky
či déšť, výjimečně lokální bouřky". Bydlím v tzv. pětadvacetitisícovém
městě (i když už to není s odchodem armády úplně pravda), což je docela slušně
velká vybetonovaná - vydlážděná - vyasfaltovaná, tedy zastavěná, plocha. Kolem
města jsou typické velké - širé - rodné - lány namísto někdejších malých
políček přerušovaných remízky, lesíky, alejemi, mezemi (bývalá Vysočina). V okolí
ale máme (zatím ještě stále zelené) Žďárské vrchy, Železné hory nebo třeba kraj
lesů a také prvních skautů Svojsíka a Wolkera, Lipnicko - Humpolecko.
Kde si myslíte, že víc nebo častěji prší – tam nebo u
nás?
V "zelených" oblastech, kde se
srážky lépe generují nebo i doplňují ty přicházející odjinud nebo v naší zcivilizované
brodské kotlině, kterou leckterá oblačnost díky sloupci vyhřátého vzduchu (s
výhodou ho využívají snad jen místní koníčkáři na větroních) spíš oblétne a
vyprší se jinde. Že by prostor města a jeho nejbližšího okolí nějakou dešťovou
oblačnost sám vygeneroval, je spíš pohádka z říše fantazie. Příčinou takového
stavu je zejména množství zeleně v krajině - zeleně pestré, vícepatrové, zapojené,
pokud možno adaptované na klimatické podmínky či takové adaptace schopné.
Jde tu
o transpiraci (koloběh vody). Tu velké množství zeleně v krajině podporuje, a tím
tzv. malý vodní oběh, který zaručuje alespoň nějaké lokální deště, když oběh velký
(Atlantický) poněkud kolabuje. To je tedy ono zelené tlačítko pro zapnutí
deště. Masivní výsadba stromů a keřů na významné části našich velkých - širých - rodných lánů. Tlačítko poněkud drahé, komplikované, nikoli bez přemýšlení realizovatelné,
ale o to funkčnější!
Proč na poušti většinou neprší?
Pojďme tedy už konečně nahlas vyzvat stát,
který jsme si zřídili k veřejné službě, aby funkčním způsobem (když to nešlo po
dobrém) donutil vlastníky zemědělské půdy k masivnímu a rychlému ozelenění
krajiny na úkor velkolánů a také přimějme veřejnoprávní média, která jsme si zřídili,
aby od teď nenechali politiky v klidu až do doby, kdy budou v krajině viditelné
významné změny! Jestli se naše krajina nezačne měnit prvními masivními
výsadbami nelesní zeleně už tento podzim, pak půjdu 16. listopadu na Letnou
manifestovat za zdravý selský rozum.
11055
Diskuse