O současném stavu mediální svobody v Maďarsku

22. 7. 2019

Globální konference o mediální svobodě, joint venture britské a kanadské vlády, proběhla ve dnech 10.-11. července v Londýně, aby zhodnotila současný stav tiskové svobody a žurnalismu po celém světě, napsala Alexandra Béniová.

Protože pocházím ze země, která byla v minulých letech v agendě kritiků, konference byla dost podnětná a vysoce důležitá. Měla jsem šanci zúčastnit se díky Britské radě.

Maďarský mediální trh je rozhodně komplikovaný, v posledních letech na něm došlo k mnoha změnám. Odvětvím setrvale otřásají finanční nevýhody, tradiční redakce jdou zřejmě pod sekyru a nelze popřít sílící politické ovlivňování.

V důsledku toho se maďarské žurnalistiky zmocnil pocit nejistoty. Hallinova a Manciniho kategorizace tvrdící, že země má polarizovaný pluralistický mediální systém, se zdá být adekvátní, pokud klademe zvýšený důraz na polarizaci.

Obecně vzato, žurnalismus je charakterizován vysokou mírou politického paralelismu a slabou profesionalizací. Navíc byla mnohými kritizována silná státní intervence, včetně EU a Reportérů bez hranic.

Podle posledně jmenované organizace Maďarsko v roce 2019 meziročně spadlo ve Světovém tiskovém indexu o 14 příček a nyní zaujímá 87. pozici (ze 180), což zemi řadí do kategorie "problematických". Stále koncentrovanější vlastnická struktura a vládou řízená veřejná média jsou považována za největší problémy. Ačkoliv došlo k několika žalobám na novináře, je třeba si všimnout, že žádný nebyl zabit ani zraněn, což bohužel u všech zemí říci nelze.

V Maďarsku lze udělat spoustu pro to, aby se index mediální svobody opět zvýšil, ale je třeba společného úsilí, které by překonalo hlavní trend polarizace. Navíc mám pocit, že v sevření finančních obtíží a politických tlaků si většina novinářů nepřestává být vědoma toho, že na redakčních standardech záleží - a snaží se i v nejisté době co nejlépe udržet etickou rovnováhu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1656

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2019