Home Credit a PPF na cestě za „ekonomickou“ osvětou

Vzděláním k nesvobodě

9. 10. 2019 / Albín Sybera

Normalizace insolvenčního schématu, v jehož důsledku se nachází téměř desetina populace ČR v exekučních pastích (mnohdy protiprávních), a jež je i po červnové novelizaci nadále součástí české legislativy (například ZDE), výstižně ilustruje, kterak vládní ANO v zásadních otázkách drží ideologický kurz nastolený strážci „konzervativních“ hodnot (ODS a jejich výhonků) z doby jejich větší politické slávy.

V tomto zvráceném pojetí Adama Smithe přece svobodný trh nemá hranice a „úspěšnějšímu“ je vše dovoleno. Možná, že právě tato zaslepenost vše-ospravedlnitelným úspěchem přivedla rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu k potřesení si pravicí s ředitelem Home Creditu Jiřím Šmejcem před objektivy fotografů.

Home Credit a její obchodní aktivity na komunistickou stranou řízeném trhu v Číně je přece byznys jako každý jiný. Kritika „lichvářských“ praktik společnosti Home Credit na čínském internetu a její uveřejňování v českém jazyce (ZDE) je ze strany vedení společnosti bagatelizována jako „vyvolávání démonů“, případně jako „česká“ závist (ZDE). 

Přitom právě toto pojetí „byznysu“ umožňuje hovořit představitelům PPF (třeba Petrovi Kellnerovi ústy Jaroslava Kubery – ZDE anebo managementu skupiny) o jejich skupině jako o společnosti, která dodržuje zákony.” Milan Tománek, ředitel vztahů s veřejností skupiny Home Credit, například redaktorce Adamcové z aktualne.cz touto logikou vysvětluje, že „byznys model Home Creditu není a nikdy nebyl postaven na modelu, který se obecně označuje jako predátorské úvěrování“.

A detailně přitom dokončuje svůj logický obrat: „predátorský“ věřitel předem počítá s tím, že klient úvěr nebude schopen splatit, ale že se bude schopen hojit na klientově majetku, který věřiteli slouží jako zástava úvěru. Predátorské či lichvářské praktiky nikdy nenajdete u regulovaných (licencovaných) firem“ (plné znění ZDE). Jak si všímá i odborník na exekuční problematiku, Daniel Hůle z Člověka v tísni, Home Credit a PPF ve svých prohlášení pečlivě dávají najevo, že se pohybují pouze v mezích toho, co jim daná legislativa umožňuje říkat (ZDE).

Skoro by se chtělo říct, že Milan Tománek prostě a jednoduše popsal „byznysový“ model skupiny PPF, ale také to, že jsou její aktivity v České republice regulovány. V Čínské lidové republice a v dalších zemích s vyspělou legislativou se tak o PPF ani o jejích dcerách jako je Home Credit nedá mluvit jako o „predátorské“ nebo „lichvářské“ společnosti.

Pohled na sbírku majetku, růstu a „úspěchů“ PPF (zde ZDE) sestávající se z insolvenční minulosti předmětných společností či jejich spřízněných subjektů přece vůbec neznamená, že by skupina PPF někdy z pozice věřitele „předem počítala s tím, že její klienti nebudou schopni úvěry splatit“. 

Proto je z pohledu PPF naprosto normální, že Home Credit finančně podporuje největší státní vzdělávací instituci v České republice. Nejen že může vrátit státu zlomek z toho, co český stát PPF dal a umožnil: PPF tak bude mít především možnost „pomoci“ českému vzdělávání a předat nenahraditelné zkušenosti s obchodem a ekonomickým řízením z trhů jako je především ten čínský; trhů, na kterých se málokterá česká společnost dokázala prosadit.

V lepším případě tak možná příliš regulatorní interpretace Adama Smithe nahradí rovnou nová forma sociálního darwinismu snoubená s těmi nejlepšími poznatky Sun’c o tom, jak potichu infiltrovat a zneškodnit nepřítele (anebo klienta) a obsadit jeho zem (anebo majetek).

Akademická půda tak snad konečně pochopí plný význam pojmu svobodného trhu, ve kterém ten, kdo má nejvíce, má největší „právo“ nastolovat pravidla a produkovat realitu. Akademické prostředí je přece „byznys“ jako každý jiný.

Oprávněné jsou tak obavy sinologů z FF UK, kteří upozorňují na článek smlouvy o spolupráci mezi Home Creditem a Univerzitou Karlovou (plné znění například ZDE) zakazující vzájemné poškozování dobrého jména smluvních stran (ZDE). Má-li být využívání paragrafů a smluvních bodů ze strany Home Creditu, jak na něj upozorňuje Hůle, vodítkem kterým směrem se budoucí „spolupráce“ může ubírat, pak jsou obavy vědeckých pracovníků FF UK naprosto na místě.

Z tohoto pohledu je pochopitelná i relativně nízká podpora UK (na poměry, ve kterých se pohybuje PPF a Home Credit) – 1,5 mil. Kč během nadcházejících tří let. Možnost „udělat“ sinology z Univerzity Karlovy na výše zmíněném paragrafu má pro řádně motivované manažery PPF a Home Credit mnohem větší cenu (když už jsme u toho byznysu, pane rektore).

Leccos už napovídá jeden ze zářijových tweetů PPF Group, ve kterém naprosto lživě přirovnává práci Sinopsis.cz „k práci fake news serverů“ (ZDE). Takovéhoto flagrantního (a zřejmě cíleného) poškozování dobrého jména pracovníků Univerzity Karlovy se dopouštěla mateřská společnost Home Creditu ještě před uzavřením spolupráce s UK.