Mluvíte chomsky? "Vojenský keynesianismus" pro mateřské školky

9. 6. 2014 / Karel Dolejší

Doba pozdního kapitalismu, v níž žijeme, má velmi daleko k univerzálním učencům renesance. Existuje minimum osob doopravdy zvládajících ještě alespoň dva obory současně. Spíše je tomu tak, že špičkový intelektuál v jednom oboru dnes soustavně diletuje v ostatních, pokud se k nim veřejně vyjadřuje. Zatímco k tématům, na něž je skutečně specializován, se vyjadřuje na excelentní úrovni, v jiných ohledech je i jeho produkce nanejvýš průměrná - a pokud je nesebekritický, dokonce vysloveně podprůměrná. Česko má vlastní profesory ztrapňující se neinformovanými komentáři ohledně klimatologie, majetku Rothschildů či Transatlantické smlouvy o volném obchodu. Rozdíl mezi Noamem Chomskym a Václavem Klausem je ovšem zřetelný, protože Klaus není a nikdy nebyl špičkou v žádném oboru, a je otázka, zda byl kdy aspoň průměrný v čemkoliv jiném kromě politické manipulace. Jakmile ovšem i takový Chomsky opustí vlastní specializaci, od Klause se liší pouze ideologickým znaménkem.

Co psal Noam Chomsky v americkém tisku o Československu v sedmdesátých letech:

Z Husákova hradu

8. 6. 2014

Osoby, které v ČR v posledních dnech urážlivě vystoupily proti Noamu Chomskému, si zjevně nejsou vědomy, co psal Noam Chomsky o Československu v americkém tisku v sedmdesátých letech. Zde jsou ukázky pro doplnění jejich vzdělání. (JČ)

Zpráva o obětech politického útlaku v Československu (New York Review of Books, 31. října 1974) o situaci v jejich zemi a v Chile je opravdu dokument, který dělá velký dojem. Rád bych k tomu dodal stručnou poznámku o věci osobního zájmu, která může sloužit jako další ilustrace jejich argumentace.

Chomskyho návštěva ČR na kost obnažila nevzdělanost a ignoranci mnoha Čechů

8. 6. 2014 / Daniel Veselý

Je smutné, že se kvůli záplavě vysloveně nesoudných a ignorantských komentářů jak na sociálních sítích, tak v českém tisku, nemohu dostat k samotné kritice některých názorů Noama Chomskyho, jež je potřebná stejně jako v případě každého významného společenského kritika.

V českých mediálních kruzích pravděpodobně "vede" příspěvek jakéhosi Jandourka v bulvárním časopise Reflex, jenž Chomskyho nazval "breptou a žvanilem, který možná rozumí nějakým písmenkům" ZDE.

K Chomského výroku je možno se postavit i kriticky

8. 6. 2014 / Jan Čulík

K Chomského výroku o tom, že útlak československých disidentů, podporovaných Západem, nebyl za komunismu tak silný jako brutální perzekuce disidentů v Jižní Americe, se lze postavit i kriticky.

Zaprvé je pravda, že Chomsky má ve Spojených státech relativně privilegované postavení a z tohoto titulu se mohl kontroverznímu výroku ze zdvořilosti vyhnout - pokud to neudělal, tak zřejmě z profylakčních důvodů. Hystericky přehnaná reakce pražských médií, velmi připomínající zuřivost Rudého práva z roku 1977 nad Chartou 77, je velmi užitečná, protože dokazuje, do jak velké míry nejsou mnozí Češi schopni vnímat pluralitní diskurs - a na to zřejmě chtěl Chomsky poukázat.

Zuřivá reakce pražských médií je ovšem komická, neboť v mezinárodním kontextu, v němž se Chomsky pohybuje a kde stamiliony lidí berou jeho názory vážně, pražská média nezmůžou nic, neboť je nikdo ani nezná. Jediné, o co se snaží, je domácí mobilizace - úporná snaha udržet ideovou kontrolu nad domácím písečkem, přesně tak, jak to dělali komunisté. Jenže to se v globalizované společnosti nemůže podařit.

Pavel Bratinka o českých disidentech v normalizaci

8. 6. 2014

Dovoluji si přispět k diskusi o výrocích Noama Chomského a Alexandra Vondry o východoevropských disidentech poukazem na rozhovor s Pavlem Bratinkou v knize "Viděno deseti" autorů Dušana Spáčila a Karla Sýse (nakl. Bondy-Polart-Futura, Praha 2009). Z 12-stranového rozhovoru s někdejším disidentem a později poslancem a ministrem ODA uvádím čtyři citáty:

Putin přivítal Porošenkův apel na zastavení krveprolévání

6. 6. 2014

Vladimír Putin hovořil na normandském pobřeží při vzpomínkách na 70. výročí vylodění spojeneckých vojsk s novým ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem o ukončení násilí na Ukrajině. Porošenko uvedl, že rozhovory o ukončení vojenských akcí by mohly být zahájeny už v neděli.

Po svém setkání s Porošenkem, který má být v sobotu inaugurován jako nový ukrajinský prezident, požadoval Putin okamžité příměří na východní Ukrajině, než budou zahájeny další rozhovory, a uvedl, že očekává, že Porošenko projeví "státnickou moudrost" a "dobrou vůli". Porošenko pak uvedl, že rozhovory mohou být zahájeny v neděli, v první den jeho funkčního období.

Apel o finanční příspěvek na provoz Britských listů

4. 6. 2014

Vážení čtenáři, po roce jsme opět nuceni připomenout se vám s apelem, že bohužel vydávání Britských listů není zadarmo. Prosíme vás, máte-li možnost, abyste na výdaje na jejich provoz přispěli přiměřenou částkou. V současnosti vybereme na finančních příspěvcích jen cca 60 procent výdajů provozu našeho serveru a dlouhodoběji to není udržitelné. Na provoz BL v současnosti přispívá méně než 200 osob, deník má měsíčně přibližně 300 000 čtenářů. Uznáte, že je na tom něco špatně.

Prosíme, pokud můžete, přispěte finanční částkou na náš účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2; prostřednictvím mobilního telefonu nebo úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Deník může fungovat pouze potud, pokud ho budou podporovat čtenáři.

Předem díky

Jan Čulík

šéfredaktor

DEBATNÍ KLUB:

Ukrajina

7. 6. 2014



Editoři Debatního klubu interpretují události na Ukrajině takto:

"Na Ukrajině se stal prezidentem oligarcha Porošenko, který tak vystřídá oligarchu Janukoviče. Díky jarnímu vyhlášení pučistické vlády, že na území Ukrajiny bude zakázané užívání ruštiny v úředním styku vypukly separatistické tendence, které dnes po několika měsících mají rozměr regulérní občanské války. Současná pučistická vláda separatisty nazývá teroristy a uvažuje o vyhlášení výjimečného stavu v oblastech bojů. Separatisté kyjevskou vládu nazývají fašisty a jsou odhodlaní bojovat za možnost odtržení východních území od Ukrajiny. Rusko po získání Krymu se snaží situaci zklidnit a vyzývá separatisty ke komunikaci s kyjevskou vládou, která Rusko obviňuje z podpory separatistů. Západ, který v případě protestů na Majdanu proti Janukovičovi vehementně vystupoval proti užití vojenské síly vůči demonstrantům, dnes užití vojenské síly proti separatistům plně podporuje. Šéf Nato Anders Fogh Rasmussen křižuje Evropou a volá na poplach proti agresivnímu Rusku a nutí jednotlivé členy aliance, aby významně podpořili financování zbrojení a otevřeli se spolupráci s armádou USA, která postupně posiluje svou přítomnost na evropském kontinentu.

Aktuální debata o Ukrajině je zaměřená na příčiny současného konfliktu ve východní části Ukrajiny a možné budoucí dopady, které se mohou týkat i zbytku Evropy. Našimi hosty jsou Natallia Sudliankova, šéfredaktorka týdeníku Pražský telegraf a Stanislav Novotný, bývalý policejní prezident, který má na Ukrajině četné podnikatelské kontakty."

Nekrácená verze ZDE

Krácená verze ZDE

Taky máte blbou televizi? Sedmdesáté výročí vylodění nejen v Normandii ale i ve zpravodajství ČT 24

6. 6. 2014 / Oldřich Průša

Na 1800 přímých účastníků a nejvyšší představitelé evropských států a zámořských zemí účastnících se druhé světové války si 6. června 2014 na pláži Sword ve francouzské Normandii společně připomenulo jednu z nejvýznamnějších vojenských operací rozhodujících o porážce Hitlerova nacistického Německa.

I při snaze o maximální shovívavost k výkonu zpravodajské redakce ČT je málo pochopitelné, že ve "Speciálu" po počátečních rozhovorech redaktora s historiky v televizním studiu byli během většiny přímého přenosu diváci zapojeni do poněkud schizofrenního vysílání.

Dialektická analýza ve sportovní rubrice

Radikální čtení kulturního braku, hymny mistrovství světa

6. 6. 2014

Britský deník Guardian uveřejnil ve své sportovní rubrice (!) text, který aplikuje Marcuseho, Baudrillardovy, Žižekovy a další teoretické přístupy na oficiální hymnu mistrovství světa ve fotbale. Dokážete si představit něco podobného v českých médiích? ptá se Bohumil Kartous.

S DLOUHODOBOU PODPOROU STRANY UKIP V ANGLII TO MOŽNÁ NEBUDE TAK SLAVNÉ:

Konzervativci vyhráli doplňovací volby v Newarku

6. 6. 2014

Konzervativci se stali po čtvrt století první vládnoucí stranou, která v Británii zvítězila v doplňovacích volbách. Vyhráli poslanecké křeslo ve volebním okrsku Newark v Anglii většinou asi 7000 hlasů, se 17 431 hlasy. Euroskeptická strana UKIP se umístila jako druhá s 10 028 hlasy. Labouristé byli třetí s 6842 hlasy. Liberální demokraté se umístili až šestí z pouhými 1004 hlasy. Účast byla 52,79 procent. Labouristé a liberální demokraté se vyjádřili, že někteří jejich voliči takticky hlasovali pro konzervativce, aby zabránili vítězství strany UKIP.

Ukrajina částečně uzavře hranici s Ruskem

6. 6. 2014

Ukrajinská vláda schválila rozhodnutí o "přerušení pohybu přes některé přechody na hranici s Ruskou federací." Cílem opatření je posílit "veřejnou bezpečnost" s ohledem na hrozbu "životu nebo zdraví" obyvatelstva.

Uzavřeny budou hraniční přechody v Luhanské a Doněcké oblasti, jmenovitě Dolžanskij, Červonopartizansk, Krasnaja Mogila, Novoborovci, Krasnodarskij, Severnyj a Marinovka.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

O Ukrajině v rozhlase BBC

Kyjev je nesmiřitelný

6. 6. 2014

Na východní Ukrajině probíhá občanská válka, To tvrdí Denis Pušilin, jeden z představitelů proruských aktivistů, představitel Lidové doněcké republiky. Hovořil s korespondentem BBC Stevem Rosenbergem. Sdělil mu, že není cesty zpět k jednotné Ukrajině. Níže uvedené rozhovory se vysílaly v BBC Radio Four ve čtvrtek ráno:

Denis Pušilin: Nejhorší je, že si lidi začínají na válku zvykat. Navzdory tomu, co tvrdí média, zejména ukrajinská média, toto je teď plná občanská válka. Zabíjeni jsou civilisté a tato úmrtí už nevyvolávají takový šok, jak tomu bylo na počátku. Že se konaly prezidentské volby a že je vyhrál Petr Porošenko, to na situaci nic nemění. Myslíme, že je to právě on, co vydává všechny rozkazy. Chtějí udělat veškerou špinavou práci před jeho inaugurací. Aby vypadal úplně nevinný. Podaří se jim to? Uvidíme. Ale my se odtud nehneme. Tohle je náš domov.

Záběry z ukrajinského přechodu Marinovka po odražení útoku z ruské strany

6. 6. 2014

Ukrajinští pohraničníci v Doněcké oblasti u přechodu Marinovka s pomocí letectva odrazili útok skupiny ozbrojenců usilujících z ruské strany proniknout na území sousedního státu. Jeden ze zničených kamionů byl podomácku opancéřován, druhý má na korbě velkorážový kulomet. Obrněný transportér BTR-80 nese nápis "Batalion Vostok".

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Česká média v souvislosti s Chomského návštěvou v ČR zesměšnila jakéhosi Alexandra Vondru

6. 6. 2014 / Jan Čulík

"Noam Chomsky patří vedle Marxe, Shakespeara a Bible k jednomu z nejcitovanějších zdrojů v humanitních vědách. Je to jediný z těchto autorů, který je dosud naživu."

The Guardian, "Svědomí národa: Profil Noama Chomského." 21. ledna 2001. Zdroj v angličtině ZDE

"Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži. Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu."

Alexander Vondra, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, 6. června 2014 ZDE ZDE

Mimochodem, je v nejlepším případě sporné tvrdit, že Noam Chomsky chválil či obhajoval Rudé khméry a Pol Pota. V každém případě o tom proběhla ostrá kontroverze, v níž jsou obhájci i kritici Chomského navždy znesvářeni. Stejně nehorázné je jeho kritiku Izraele označovat za antisemitismus. :)

To, co říkal Chomsky není překvapením

6. 6. 2014

Pokud se týká přednášky pana Chomského, řekl bych, že pro ty, co se trochu zajímají o dění v oblasti jeho činnosti, nebyl obsah přednášky velkým překvapením. Korespondoval s tím, co pan Chomský publikoval. Spíše bylo příjemné vidět a slyšet tohoto pána tak říkajíc naživo. Co možná stojí za zdůraznění, je, že připomenul, že nejrůznější akce mezinárodního dění je třeba sledovat v souvislostech a detailech, které nejsou uváděny v mainstreamu, píše Peter Škoda.

Publikum v pražské Městské knihovně "otráveně vzdychalo nad Chomského levicovostí"

6. 6. 2014

Také jsem byl v městské knihovně na Chomském. Nemůžu úplně souhlasit s M. Polreichem, že "v knihovně [..] bylo nabito sympatizujícími, převážně studenty, s velkým zájmem a dobrou angličtinou," píše Richard Veverka.

Publikum bylo naopak - podle mě - deprimováno (krajně) levicovými názory a nevybíravou kritikou USA. Svědčí o tom mj. šum a nevěřícné (!?) vzdechy po každé Chomského odpovědi (každá odpověď = nejméně 15minutový monolog). (Když se podívame na videozáznamy z Chomského přednášek, sympatizanti mu běžně i v průběhu tleskají. V Praze byl naopak i závěrečný potlesk velmi rozpačitý (několik lidí se po poslední Chomského větě zvedlo a demonstrativně ze sálu odcházelo)).

Rovněž nevím, co podle M. Polreicha svědčí o velkém zájmu publika. Všechny otázky byly vlastně jednou otázkou: "Co máme dělat, abychom pomohli..." (místo tří teček se dosadí situace na Ukrajině, v pásmu Gaza, v Kongu apod.). Diskusi zachraňoval přirozeně Chomsky, ne tazatelé (představující se obyčejně jako političtí aktivisti).

A angličtina? Jednoduché dotazy byly formulovány zbytečně složitě (čirý snobismus), a tudíž nesrozumitelně i pro samotného Chomského. Moderátor musel všechny (!) dotazy přeformulovávat.

Jan Ruml řekl veřejně pravdu

6. 6. 2014 / Boris Cvek

Na rozdíl od exponenta Nečasovy ODS, která velmi efektivně fungovala ve prospěch jedné milenky a mnoha mafiánů, tedy na rozdíl od pana Promopra, se mezi bývalými disidenty našel někdo, kdo veřejně řekl pravdu, a to Jan Ruml. Cituji jeho slova o profesoru Chomském:

"Já ho znám jako levicového intelektuála ze Spojených států, který je proti politice Spojených států. Takže tato reakce z jeho hlediska, když uvážíme odkud pochází, asi má svoji logiku. Já bych chtěl jenom říct, že my jsme nikdy netvrdili, že jsme tady nějak zvlášť trpěli. My jsme se tím nikdy nechlubili, my jsme to prostě přijímali jako svobodné rozhodnutí a dělali jsme, co jsme považovali za správné. Nikdo neříká, že jsme tady trpěli. A chápu, že v latinskoamerických diktaturách ti lidé trpěli daleko víc než my."

Zdroj: ZDE

Obávám se, že po roce 1989 už mnoha disidentům vůbec o pravdu nešlo a naopak se stali disidenti z lidí, kteří chtěli upozorňovat třeba na zločiny privatizace nebo zločiny USA. Jan Ruml ukázal, že lze mít úctu k pravdě bez ohledu na režimy.

Věc Chomsky a čeští vzdělanci

Kálení do vlastního hnízda

6. 6. 2014

Vážený pane Čulíku,

žijíce v zahraničí již mnoho let, Britské listy jsou jedno z velmi mála česky psaných médií, které sledují poměrně pravidelně. Mimo jiné proto, že se nevyhýbají publikaci článků a názorů, které jinde místa moc nenajdou, píše Petr Spelina.

Musím se také přiznat, že jsem do jisté míry sdílel po nějakou dobu názor některých vašich kritiků, že máte někdy tendenci "kálet do vlastního hnízda" (promiňte mně ten výraz) zejména v některých komentářích o české mentalitě a chování mnohých Čechů. Nicméně jsem během let poznal, že jsem se mýlil a že vaše kritika byla téměř vždy oprávněná.

Nynější návštěva Noama Chomskeho v Čechách doslova obnažila děsivým způsobem to, o čem v různých formách píšete již dlouho. Ukázala v plně nahotě naprostou nepřipravenost mnoha komentátorů (a co hůře, akademické obce) na fakt, že je legitimní mít jiný názor, že existují i názory, které naprosto vybočují z konformních směrů a hlavně, že i člověk jiných politických postojů je často špičkovým odborníkem.

A milión dalších ztrapňujících věcí, v první řadě pak to, že se "vzdělanostní elita" nejen neumí příliš domlouvit cizím jazykem ale, což je mnohem šílenější - není schopna ani zformulovat otázku (například úděsně ztrapňující scéna, kdy tříminutový monolog tázajícího v dosti šíleně angličtině byl vrácen zpět Chomskym ve formě otázky se sedmi slovy). Prosím přijměte tedy mou omluvu za "nevyřčenou" kritiku, a současné i výraz uznání za vaší neumdlévající snahu o osvětu a publikování "méně populárních" názorů. Petr Spelina

Noam Chomsky v českých médiích

6. 6. 2014 / Daniel Veselý

Loňská návštěva "kontroverzního" amerického režiséra Olivera Stonea v ČR pro jistý populační segment (především novináře a politiky intelektuálně izolované od zbytku české populace a světa) byla rudým hadrem na býka. Nicméně pobyt Noama Chomskyho v České republice, který je daleko víc "kontroverzní" než Stone, zejména v názorech na americkou zahraniční politiku, se na první pohled zdá, že probíhá celkem bez problémů.

Proč lidé v politice neříkají pravdu?

6. 6. 2014 / Ivo Šebestík

Velmi často se říká, že politici lžou. Kdo dojde k tomuto poznání, obvykle se od politiky znechuceně odvrátí, neboť z jakýchsi důvodů po celé dějiny přetrvává pocit, že lidé určení k vedení národa by tak nějak měli čnít vysoko nad průměrem, a to i v ohledu morálním. A lhát by se, zejména o vážných věcech, nemělo.

Mier pre naše časy

6. 6. 2014 / Juraj Mesík

Historia magistra vitae, hovoril Cicero. O zhruba dvetisíc rokov neskôr dal J.R.R. Tolkien do úst obrankyni Rohanu Éowyn pamätné slová "Tí, čo mečmi nevládnu nimi ešte vždy môžu zahynúť".

Dva užitečné neologismy Nassima Nicholase Taleba

6. 6. 2014

Esejista libanonského původu Nassim Nicholas Taleb, jenž se v roce 2008 celosvětově proslavil knihou "Černá labuť: následky vysoce nepravděpodobných událostí" (český překlad 2011), má ve svém nejnovějším díle "Antifragile" dva nevšední anglické pojmy, pro něž by bylo dobré vymyslet české ekvivalenty, jelikož výborně vystihují dva zásadní problémy dnešní politické scény, píše čtenář Pavel Gajdošík.

Svatodušní neděle -- cenzura naruby?

6. 6. 2014 / Miloš Dokulil

Příští neděli mi diář nadělí v záhlaví pouze "Medarda". O pranostice teď se zmiňovat je jistě nadbytečné. Ale ani hned pro následující pondělí není v diáři zmínka o "svatodušním pondělí", jak to bylo kdysi dávno nejen v diářích zcela běžné. Proč? Má to být jen "atheistické" zcivilnění kalendáře? (Od "a" jako záporu a "theos" = "bůh" či "Bůh", obojí z antické řečtiny; v níž ovšem bylo "th" foneticky i graficky něco jiného než "t"!)

The Great Bear's Sons

6. 6. 2014 / Karel Dolejší

"Myths are things that never happened and yet are."
Sallust

One of the last defenders of ancient paganism, Sallust, quite accurately described the character of myth in the fourth century. Whoever believes that Prince Bajaja bravely fought a dragon does not care when this Bajaja lived and if dragons ever even existed. To them, a mythological story only represents a storage space for a personal experience, or, rather, their own kind of Procrustean bed. Experiential data are only interesting insofar as they allow the self-actualising believer a repeated reliving of the mythical experience. They themselves want to subjectively become Bajaja, a least to some extent. The data not allowing that are chucked away.

Chomsky -- trochu jinak

5. 6. 2014 / Miroslav Polreich

Také jsem chtěl vidět intelektuální ikonu. Čtu a slýchávám "starého pána" již drahnou dobu. Vnitřně posiluje a kdo by to nepotřeboval? Na Akademii jsem se nedostal kvůli byrokratickým zábranám, a tak jsem šel raději dříve i druhý den do velkého sálu Městské knihovny. Britské listy informovaly zajímavými postřehy o podstatě přednášky, ale také o naší akademické intelektuální nedostatečnosti a chabé jazykové komunikaci. V knihovně na druhé straně bylo nabito sympatizujícími, převážně studenty, s velkým zájmem a dobrou angličtinou.

Asi je to karma

5. 6. 2014 / Kateřina Ryšavá

V 90. letech měl snahy začít jezdit na koni. Chtěl se tak v očích veřejnosti více přiblížit Masarykovi. Jenže koně nejsou hloupí. Tak holt jezdil aspoň drahým autem.

Vox populi

Úvodem jeden peprnější: Český pravicový intelektuál! Pokud někdo ještě čeká - to je celé. Snad nejste pohoršeni, milí čtenáři. V Čechách přece žádní opravdoví pravičáci neexistují. Stejně jako autentická levice. Kdepak bychom dneska našli někoho, koho zajímají lidé? Ostatně k tomu není důvod. Zato kdekteří plkají. Říkají tomu politický boj. Nejspíš, aby nicka získala glanc. A taky se při tom možná líp hospodaří. Každému, co jeho jest. Jeden je přední klimatolog (aby nerozuměl podnebí, když je ze všech nejchytřejší), druhý zase věhlasný, ostatně talentovaný, spisovatel. Ten umí to a ten zas tohle, jak pěje klasik. Asi je to karma.

Vyznávám magický realismus

5. 6. 2014 / Bohumil Kartous

"Lidé vydechli ke svobodě, padesátá léta nuceného mlčení, procesy čarodějnic, lágry, ideová zatvrzelost, převálcovala lidská touha žít." Taková je podle autora esence Flákačů, kroniky o dobách, kdy v obloucích Negrelliho viaduktu bylo živo a kdy se říkalo "Karlínu a Libni, zdaleka se vyhni". O Karlínu své doby, o "legiích" českého severu a o rychlém životu v tehdejších podmínkách, to vše podáno jazykem věčného jara.

Dva karlínští snílci opouštějí Prahu v naději, píšeš na začátku abstraktu z tvé nové knihy Flákači? Odkud přicházejí, kdo jsou a kam jdou?

29193

Volyňský román -- V. část

5. 6. 2014 / Josef Brož

Po návratu z druhé cesty na Volyň mám pocit, že Ukrajina už nikoho vůbec nezajímá. Řeší se všechno jiné, a naši Češi na Volyni už vůbec ne. V předchozích částech, naposledy 20. května, jsem se pokusil naznačit historický i současný rozměr jejich problému. Málokterý politik, nikdo -- s jedinou výjimkou kandidáta Miroslava Pocheho (ČSSD)-- se tím nezabýval ani v kampani do evropských voleb. Tyto volby ostatně také nikoho příliš nezajímaly.

Neowilsonián s pokryteckou tváří

5. 6. 2014 / Karel Dolejší

Americký prezident Barack Obama dnes prohlásil, že Skotsko by podle něj mělo zůstat součástí Británie. Co na to asi říkají Obamovi skotští fanoušci a aktivisté, kteří pracovali v jeho kampani?

Ukrajinci podle Obamy mají právo na nezávislost vůči Rusku, které je kolonizovalo a téměř zničilo jejich jazyk a kulturu - protože jde o konkurenční velmoc a jejího bývalého, dost možná opět budoucího vazala. Kdežto Británie, která už dnes není zrovna velká, by mohla být menší o Skotsko, ke kterému se historicky vzato nechovala o mnoho lépe než Rusko k Ukrajině - a to je podle Obamy špatně, protože jde o strategického spojence se "zvláštním vztahem" k USA.

Zábřeh: Vyhazovat potraviny je v pořádku, jíst jídlo z popelnice je zločin

3. 6. 2014 / Pavel Houdek

Obávám se, že na rozdíl od Anglie je česká justice schopna dotáhnout případ do konce a pachatele po zásluze poslat za mříže... Pokud nebude na případ upřena pozornost veřejnosti tak, jako se to stalo v Anglii.

Britské listy před pár měsíci informovaly o případu, kdy anglická prokuratura chtěla stíhat pro vloupání muže, který si vzal z popelnice u supermarketu vyhozené potraviny. Trestní stíhání bylo (zřejmě i díky zájmu médií a veřejnosti) později zrušeno , když prokuratura došla k názoru, že jeho stíhání není ve veřejném zájmu.

Česká republika má nyní naprosto stejný případ. Informovala o něm v rámci svého PR Policie ze Zábřehu:

"Z trestného činu pokusu krádeže vloupáním jsou podezřelí dva muži ve věku 27 a 25 let. Ti dne 11. února po jednadvacáté hodině na ulici Kosmonautů v Zábřehu přelezli dvoumetrový plot v zadní části marketu Billa. Následně odcizili z kontejneru na odpad dva pytle s pečivem určeným na likvidaci. Dále balení sýra, uzeniny, ovoce a zeleninu. Muži opět přelezli oplocení a před prodejnou byli zadrženi hlídkou policie. Škoda, kterou způsobili, nebyla doposud stanovena."

Dopis řediteli České televize:

Likviduje se odpad, nikoliv lidé

5. 6. 2014

tisková zpráva

Vážená paní redaktorko, vážený pane redaktore,

jeden z vašich mediálních kolegů nám napsal: "a proč to tedy píšete těm médiím a spamujete tím? Napište to tedy těm, o nichž si myslíte, že váš názor chtějí slyšet... Posílat to někomu, s kým názorově nesouhlasíte a kdo si navíc myslí, že právě vy občany oklamáváte, není moc efektivní."

Odpověděli jsme mu, že nejen jemu píšeme proto, aby nikdy nemohl prohlásit, ,,já jsem jiný názor nedostal, nikdo mi nic neposlal, a tudíž jsem ho ani nemohl číst".

Antikapitálový ostnatý drát

5. 6. 2014

Se zájmem jsem si přečetl na BL článek pana Martina Ševčíka "Bydlení není zboží" z 3.6.2014 a ačkoliv si velice vážím jeho snahy o hledání nápravy, mám vážnou obavu, že jím navrhovaný způsob by k nápravě nevedl. Posuďte sami, píše Julian Saĺomon.

Tak v první řadě při jakékoliv manipulaci s daněmi je třeba mít na paměti heslo, že "bohatí daně neplatí". Je to tak. Když zvednete pronajímateli domu daň, tak on nebude tak hloupý, aby si ji nenaúčtoval do nájmu podnájemníka. A tak je tomu i u každého zboží a bydlení, přestože není zboží ale víceméně služba, tak se u něj tento způsob účtování v každém případě projeví. Cena bydlení je v podstatě cenou za energie plus cena za další poplatky (sem patří i daně) plus cena, jakou si chce pro sebe strhnout pronajímatel. A kolik si smí přivlastnit pronajímatel, se dá skutečně ovlivnit pouze příkazem ze zákona a nikoliv daní. Zvedneme daň a zvednou se nájmy.

Trvající vliv KSČM, jeho příčiny a důsledky

4. 6. 2014

V březnu 2014 jsme se obrátili na čtenáře Britských listů s prosbou o vyplnění dotazníku zkoumajícího současné důvody popularity KSČM. Dotazník začalo vyplňovat 7839 osob, dokončilo ho 5095 osob. Autorka dotazníku, postgraduální studentka na University of Glasgow Lani Seeliger, na jeho základě vypracovala na toto téma sociálněvědnou dizertační práci. V dizertační práci byly použity pouze odpovědi z dokončených dotazníků. Po odevzdání dizertační práce napsala Lani Seeliger pro čtenáře Britských listů tuto informaci:

Moje dizertace se zabývala otázkou, čím to je, že se KSČM podařilo udržet tak vysokou míru úspěchu v ČR po celou postkomunistickou éru. Použila jsem k tomu internetový dotazník Britských listů a rozhovory s činiteli KSČM. Dospěla jsem k závěru, že lidé většinou hlasují pro KSČM z racionálních důvodů a že úspěch KSČM bude zřejmě pokračovat i v dohledné budoucnosti.

Pokrytectví není hezká věc

4. 6. 2014 / Jan Čulík

Incident, který vyvolal na zasedání důchodové komise Miroslav Kalousek, výmluvným způsobem ilustruje ideologickou omezenost a zjednodušování historie, jemuž propadají nejen mnozí politikové, ale také zjevně i někteří příslušníci pražské společenské "smetánky". Ostouzet spolupracovníka za členství v politické straně je v demokratické společnosti nepřijatelné, avšak intenzita primitivního ideologického myšlení, velmi obdobného době za komunismu, je zjevně u mnohých českých politiků a "vzdělanců" tak silná, že jim zabraňuje vnímat složitost a mnohovrstevnatost skutečnosti.

Geopolitická cesta: Země v pohraničí

4. 6. 2014

Je to idea, na kterou poslední dobou myslím, když uvažuji, co přijde po NATO a ambiciózní koncepci evropské federace. Pilsudského Intermarium dává dost velký logický, pokud ne historický smysl. Není historické, protože toto pomezí bylo vždy bojištěm jiných. Nikdy se nezorganizovalo tak, aby rozhodovalo o svém osudu. - Považuji NATO za byrokracii dohlížející na alianci, jejíž úkol byl splněn před dvaceti lety. - Země Intermaria zůstávají zamilované do Evropské unie a NATO, ale jejich zamilovanost slábne. Rok 2008 a německá lhostejnost vůči těmto zemím nebyly potěšující - a ony začínají chápat, že NATO je uzavřená kapitola dějin.

Země pohraničí leží na území, kde se dějiny nemění: Všechno je v pohybu. Státy, které na této cestě navštívíme (Turecko, Rumunsko, Moldávie, Ukrajina a Polsko) zaujímají hraniční prostor mezi islámem, katolicismem s pravoslavím. Řimskokatolické habsburské Rakousko po staletí zápasilo s Osmanským impériem, když se Osmané rozšiřovali na severozápad až do vrcholné bitvy u Vídně v roce 1683. Od počátku 18. století pravoslavné Rusko expandovalo z východu, přes Bělorusko a Ukrajinu. Po více jak dvě století byl pás států táhnoucí se od Baltu k Černému moři pohraničním územím, o něž sváděla boj tři impéria, napsal George Friedman.

"Genocida!"

4. 6. 2014 / Karel Dolejší

Syrská občanská válka už má na svém kontě hodně přes 100 000 zabitých. Čas od času vybírám některou z humanitárních organizací pečujících o její beznadějné oběti a pošlu jí nějaký ten groš. Je to odpustek, samozřejmě, ale někomu přece trochu pomůže. A co lze dělat více? - Přes všechno je zřejmě odporný profízlovaný Asadův režim, režim klanu, který si jako budoucí vládce vytipovali už francouzští kolonialisté, stále menším zlem, než vítězství proti němu bojujících fanatiků, kteří by teprve rozpoutali skutečné peklo na zemi.

Nabídka postgraduálních stipendií na University of Glasgow

Taught masters scholarships at the University of Glasgow

3. 6. 2014

YOU CAN DO CZECH, POLISH, RUSSIAN, AND OTHER CENTRAL AND EAST EUROPEAN TOPICS WITHIN THIS PROGRAMME. JČ.

The School of Modern Languages and Cultures at the University of Glasgow is delighted to offer 8 fees-only taught masters scholarships available for study next academic year, 2014-2015. The scholarships are open to all and pay the full fees for UK/EU students or an equivalent reduction for non-EU students.

They may be used for one of the following taught postgraduate programmes:

MLitt in Comparative Literature, MLitt in Modern Languages and Cultures, MSc in Translation Studies: Translation & Professional Practice

Further information on our postgraduate programmes and how to apply may be found HERE

It is important to stress that language graduates also have the option of taking the Comparative Literature MLitt: it is not just or even primarily for students who have done Comp Lit at UG level but rather (and more importantly!) for students who have languages but wish to further their studies in intercultural or interdisciplinary ways.

 10016

UKÁZKA Z NOVÉ KNIHY

Sametová revoluce: Kádrová práce

4. 6. 2014 / Oskar Krejčí

ŠOK│ Nakladatelství Professional Publishing připravilo k 25. výročí převratných událostí v Československu knihu známého politologa a bývalého poradce dvou předsedů federální vlády Oskara Krejčího. Tato kniha s jednoduchým názvem Sametová revoluce shrnuje a doplňuje vzpomínky a úvahy tohoto přímého účastníka předávání moci.

Kniha přináší osobní svědectví přímého účastníka převratných událostí, které před čtvrt stoletím vedly ke změně režimu v Československu. Protože se jedná o vzpomínání politologa, v knize je patrná snaha nalézt příčiny revolučních změn, ale i jejich důsledky směřující k dnešku. Dvacet pět let po revolučních změnách roku 1989 se autor pokouší připomenout konkrétnost událostí i emoce oněch dnů. Staví tak hráz legendám a mýtům... Konfrontuje čtyři představy o příčinách sametové revoluce – hrdinskou legendu, konspirační teorii, vize antropologických důvodů a      geopolitických příčin. Zásadním způsobem rozšiřuje soubor statí Pohled ze Strakovky, který Britské listy publikovaly v roce 2004 jako elektronickou knihu ve formátu PDF k 15. výročí převratu 1989.

Čtenářům Britských listů přinášíme ukázku z první a druhé části knihy Sametová revoluce a odkazy na dvě další kapitoly.

Cenzura, opatrnost, anebo zvrácenost?

4. 6. 2014 / Miloš Dokulil

"Když někomu píšeš, posíláš po lodi náklad. Ale jen málo plavidel dosáhne cíle. Moře je pohltí." Jako že to napsané nedojde, anebo nemusí dojít až ke čtenáři. Takhle to napsal před víc jak půl stoletím Antoine de Saint-Exupéry v proslulé Citadele. (Takhle začíná zrovna 36. -- v českém zkráceném vydání XXX. -- kapitola toho textu.) Bylo to napsáno obecně; ne že by při utopení textu v moři nutně myslel slavný autor okamžitě na možnou cenzuru.

Pohádka o Zřeteli aneb Lůza nevolí

4. 6. 2014 / Kateřina Ryšavá

Volby. Pokaždé, když se nějaké blíží, lid vezdejší je masírován spoustou komentářů, prognóz, hodnocení, porovnání, analýz... Snad, aby si jich všiml. Těch voleb. Třeba mi odpustíte, milí čtenáři, po tom všem, malou povolební volební poznámku.

Nějak nám ta lůza nevolí! A tak hezky jsme jí to nachystali. Témata pro všechny. A se zřetelem. Třeba: Máme na zřeteli vaše zdraví. Nebo: Máme na zřeteli vaši bezpečnost. Všude samý zřetel a lidi k urnám nejdou (leda by je vyprovodila zubatá). Vždyť to myslíme dobře. Mají právo volit. Výsadu! Tak proč na ni kašlou? Ptají se zmatení politici svých poradců psychologů, sociologů, politologů, mediálních mágů...

Potřebujeme mladé Chomské

4. 6. 2014 / Boris Cvek

Dovolte mi krátkou reakci na tento článek.

Nemohu se ubránit jistým paradoxním pocitům nad návštěvou profesora Chomskyho v Česku. Jednak mi vždy tak nějak vadí to oslavování zásluh, které se už staly a už jsou vybojovány. Starý Chomsky je podle mne hlavně výzvou, že potřebujeme mladé Chomské, a ti to určitě nemají dnes a tady lehké. Mohl by Chomsky ostatně být tím, kým se stal, tady v ČR, mohl by vyrůst do své intelektuální podoby někde jinde než v prostředí bostonské/cambridžské elity, kde učí už několik desítek let na nejprestižnější technice na světě, totiž na MIT?

 10018

Jen ten, kdo nepřestává hledat, má naději

4. 6. 2014

O rozličném chápání svobody, sílícím nebezpečí fašismu, transatlantických smlouvách a velmocenském soupeření, ukrajinské krizi a ekonomických okovech průměrného českého člověka jsme si povídali se sociologem, publicistou a básníkem Markem Řezankou.

Pietní akci k uctění památky hrdinů, kteří za Pražského povstání padli v boji proti fašistům na pražském Hlavním nádraží, kde jste byl jedním z řečníků, předčasně ukončila policie. Co bylo záminkou k zásahu?
K zásahu došlo naštěstí až v závěru. V okamžiku, když Lenka Procházková pronášela poslední věty svého příspěvku věnovanému hrozbě fašismu i v kontextu s událostmi na Ukrajině, byla doslova vypnuta z elektřiny. Policii zavolala ochranka soukromé firmy, která má část nádraží pronajatou, takže podle zákona má zřejmě právo zakázat komukoli cokoli.

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky

Výzva nezávislých iniciativ ke krizi na Ukrajině

4. 6. 2014

tisková zpráva

S velikými obavami sledujeme události na Ukrajině, které přerostly ve vleklou krizi. Tato země není od nás příliš vzdálená a je obývána lidmi nám jazykově i kulturně blízkými. Navíc se zde nalézá početná komunita našich krajanů.

Něco shnilého se rodí v policii české

4. 6. 2014 / Jiří Kalát

Zásah proti českým muslimským centrům byl podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého v pořádku. Nejsme si jistý, co mě vyděsilo víc a co je horší, jestli to, že k podobné akci vůbec došlo, a nebo prohlášení, že to bylo v souladu se zákonem.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2014

4. 6. 2014

V květnu 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 33753 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v březnu 2014 částkou 3723,37 Kč. Příjem z reklamy byl v květnu 2014 celkem 20 651 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2014 263 680,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

68973