Antikapitálový ostnatý drát

5. 6. 2014

Se zájmem jsem si přečetl na BL článek pana Martina Ševčíka "Bydlení není zboží" z 3.6.2014 a ačkoliv si velice vážím jeho snahy o hledání nápravy, mám vážnou obavu, že jím navrhovaný způsob by k nápravě nevedl. Posuďte sami, píše Julian Saĺomon.

Tak v první řadě při jakékoliv manipulaci s daněmi je třeba mít na paměti heslo, že "bohatí daně neplatí". Je to tak. Když zvednete pronajímateli domu daň, tak on nebude tak hloupý, aby si ji nenaúčtoval do nájmu podnájemníka. A tak je tomu i u každého zboží a bydlení, přestože není zboží ale víceméně služba, tak se u něj tento způsob účtování v každém případě projeví. Cena bydlení je v podstatě cenou za energie plus cena za další poplatky (sem patří i daně) plus cena, jakou si chce pro sebe strhnout pronajímatel. A kolik si smí přivlastnit pronajímatel, se dá skutečně ovlivnit pouze příkazem ze zákona a nikoliv daní. Zvedneme daň a zvednou se nájmy.

Progresívním zdaněním vlastněné plochy se tedy nesníží nájmy na únosnou úroveň, ale s největší pravděpodobností se pouze rozmělní velkoplošná držení bytů do většího množství maloplošných držení bytů, kde sice nájmy budou stále nepřiměřené, ale odvod do státní kasy minimální.

On ten "antikapitálový ostnatý drát" skutečně existuje, ale nevidím ho ukrytý v daních, nýbrž ve způsobu vlastnictví pronajímaných bytů nebo ve stanovení horní hranice soukromého zisku na metr čtvereční. Konkrétně v případě státních bytů by stát mohl celkem snadno snížit míru zisku na minimum, takže nájemník by opravdu platil jen údržbu a energie plus přijatelnou domovní daň. V případě soukromého vlastnictví pronajímaných bytů by se musel stát udělat zákon, o který jistě dotčená lobby nestojí, který by omezoval míru zisku na plochu bytu.

Ani taková opatření by však nedokázala řešit problémy bezdomovců. Ty mají kořeny mnohem hlubší. Pro ně by pravděpodobně byly nejvhodnější státem budované a dotované ubytovny, umožňující i dlouhodobý pobyt. Do nich by se přímo bezhotovostně převáděla sociální podpora na bydlení v nich umístěných nájemců, aby tuto podporu nemohli užít k jiným účelům. V takových ubytovnách by pak mohlo být řešené i jejich sociální stravování.

To, co jsem zde nadnesl, jsou pouze momentální myšlenky, jejichž realizace by zřejmě také nebyla snadná a při hlubším rozboru by se u nich našly nejen klady, ale určitě i zápory. Nicméně je dobré o tom alespoň diskutovat a hledat vhodné řešení, než vše nechat plavat a pak se nestačit divit, jak tomu už u nás v mnohém skutečně je.

0
Vytisknout
3365

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2014