30201

Technologie mohou vysušit zdroj falešné identitární politiky: jazyk

Skončí nacionalismus definitivně ve 21. století?

31. 1. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous 

Technologie  vyvolaly v euroatlantickém prostoru vlnu defenzivního nacionalismu tím, že se podařilo rozbít kontrolu nad informační distribucí. Levná digitální média a dezinformační kampaně vedou k vyvolávání strachu a strach vede k potřebě "bránit". Bránit něco jako společnost znamená nejprve ohraničit ji. Proto nacionalismus a proto defenzivní. Ten sice není nacionalismem jako takovým, je to jen Pavlovův reflex na mediální hysteriii, přesto má podobné dopady. Xenofobii, exity, zdi. Společenské či ekonomické řešení se úplně jednoduše nerýsuje, neboť míra symbiózy kapitalismu a nacionalismu je vysoká. Díky technologiím by se ale mohl velmi rychle vypařit zdroj identitární politiky, která se o zbytky nacionalismu opírá. Babel fish je na světě, intenzivně se pracuje na jejím zdokonalení. Co to udělá se světem, pokud zmizí jazyková bariéra? Co to udělá s národní identitou, pro kterou je jazyk nepostradatelným kódem?

29869

Není pravdivé definice národa

31. 1. 2019 / Albín Sybera

čas čtení 4 minuty

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous 

Vladimír Putin, ani žádný jiný autoritářský vůdce, nestaví na pravdě. O to méně se snaží hájit zájmy svého vlastního „národa“, či své vlastní „imaginární komunity“. Vůdcům putinovského typu pouze vyhovuje, když mohou skrze politiku identity maskovat své osobní ambice a kumulaci svého osobního bohatství.

„Nic není nebezpečnější než politický systém, který tvrdí, že předkládá pravdu.“ Michel Foucault

Rozhovor Britských listů 203. Co dělají Čeští elfové?

25. 1. 2019

čas čtení < 1 minuta


Bohumil Kartous se stal mluvčím Českých elfů. Je to skupina několika desítek lidí, kteří chtějí bojovat proti falešným informacím šířeným tzv. "trolly" na internetu. Může ale taková akce být efektivní? O tom s ním mluví Jan Čulík. Rozhovor se vysílá v Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 25. ledna 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Hysterie v Británii: Televize BBC "omylem" odvysílala záběry stihaček Spitfire, jak útočí proti Evropě...

31. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

Panebože, on to nebyl vtip... Aha, a byl to jen "omyl"... říkají, ne důkaz probrexitové zaujatosti BBC. Er... Tak dobře...



Při středečních večerních zprávách televize BBC v 18 hodin byla informace o tom, že Theresa Mayová znovu poletí do Bruselu "konfrontovat" "nespolupracující" evropské činitele se svými požadavky záběry anglických stihaček Spitfire útočících proti Německu za druhé světové války. BBC se ve čtvrtek omluvila, že prý šlo o "omyl", kritici BBC, kteří systematicky poukazují na její probrexitovou zaujatost, pohlížejí na tuto omluvu skepticky.





Britský automobilový průmysl oznámil, že v důsledku brexitu poklesly investice do britských automobilek o 50 procent. Jak informujeme na jiném místě, banka Barclays přesouvá kvůli brexitu 166 miliard liber z Británie do Dublinu v Irské republice.

Totéž dělá i hlavní brexitérský fundamentalista, poslanec a makléř Jacob Rees-Mogg.

Britský Institute for Government varuje, že není možné, aby britský parlament včas schválil před brexitem dne 29. března 6 klíčových zákonů, nemluvě o 500 statutárních právních instrumentech. 10 z 12 britských pohraničních a imigračních počítačových systémů není připraveno na pobrexitové pasové kontroly.

Není jasné, jak za osm týdnů budou britští farmáři a rybáři prodávat své produkty do Evropské unie. Není jasné, zda bude mít Británie přístup k evropským lékům.

Farmaceutický gigant Johnson & Johnson se obává, že chaos v přístavech bude znamenat narušení dodávky životně důležitých léků. Britská vláda "ujistila" veřejnost, že lékům "dá přednost před dodávkou potravin" a připravuje "železnou zásobu" balíčků pro léčení traumat.  ZDE  (To veřejnost zrovna neuklidnilo.)

Britské školy zřejmě nebudou schopny pro žactvo poskytovat obědy zadarmo, protože nebudou mít k dispozici dost potravin. ZDE

Neexistují žádné přípravy v oblasti bezpečnosti - Británie nemá dojednáno s EU výměnu otisků prstů, dat či DNA podezřelých osob. Existuje absolutní právní vakuum.

V této situaci tento týden hlasoval britský parlament PROTI odložení data brexitu.






Evropský parlament uznal Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely. V poměru 439 hlasů k 104

31. 1. 2019

čas čtení 1 minuta

 


Podobně jako Spojené státy, Kanada, Brazílie, Argentina a další země uznal ve čtvrtek Evropský parlament Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely a apeloval na členské země EU, aby ho podporovaly až do nových "svobodných, transparentních a uvěřitelných voleb".

Rezoluci, kterou iniciovala Evropská lidová strana, podpořilo 439 poslanců. 104 poslanci hlasovali proti, 88 poslanců se zdrželo hlasování.

Euruposlanci odsoudili "zuřivý útlak a násili ve Venezuele, v jejichž důsledku umírají lidé". Požadují, aby došlo k zastavení porušování lidských práv a aby pachatelé byli pohnáni k odpovědnosti.

"Z Evropy můžeme pomoci venezuelský režim změnit a dát najevo, že tyrani nikdy žádnou demokratickou možnost nevyjasní," konstatoval španělský europoslanec Esteban Gonzáles Pons.

Guaidó se prohlásil za prozatímního venezuelského prezidenta dne 23. ledna a pokusil se svrhnout prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó uvedl, že Madurovo zvolení loni na jaře bylo podvodné, a že proto v zemi není žádný demokraticky zvolený prezident. Guaidó od té doby naléhá na světové mocnosti, včetně EU a Číny a Ruska, aby vyvinuly tlak na Madura  a aby se do čtyř týdnů ve Venezuele konaly volby, konstatoval britský ministr zahraničí Jeremy Hunt.

Ve čtvrtek také Británie požadovala, aby Evropská unie proti Madurovi vyhlásila sankce.

Madura podporují Rusko, Čína a Turecko.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 


Donald Tusk: Evropská unie oceňuje roli Kanady a osobní nasazení premiéra Justina Trudeaua při řešení krize ve Venezuele. Plně sdílím jeho hodnocení a jeho postoj vůči tomu jak postupovat.


Kurdský uprchlík vězněný na ostrově mimo Austrálii dostal literární cenu v hodnotě 125 000 australských dolarů

31. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

 

Laureát dvou nejvýznamnějších australských literárních cen se neúčastnil ceremonie, při níž mu byly uděleny.

Behrouz Boochani, jehož první kniha získala cenu 25 000 australských dolarů za literaturu faktu a zároveň cenu 100 000 australských dolarů za nejlepší současné literární dílo, má zákaz vstupu na australské území.

Tento kurdský íránský spisovatel je žadatelem o azyl, jehož Austrálie vězní v očistci na ostrově Manus v Papua New Guniea už téměř šest let.

Trumpova tisková mluvčí: Bůh chtěl, aby se Trump stal prezidentem

31. 1. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty



Sarah Sandersová, tisková mluvčí Donalda Trumpa, se vyjádřila v americké náboženské televizní stanici, že "Bůh chtěl, aby se Donald Trump stal prezidentem".

Washington Post konstatuje, že Trump má kupodivu, navzdory svým sexuálním eskapádám, lhaní a finančním podvodům osmdesátiprocentní volební podporu amerických evangelikálů.


Sandersová řekla v křesťanské televizi Christian Broadcasting Network:

Donald Tusk Therese Mayové: chaos brexitu si musíte vyřešit vy sama

31. 1. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

Mayová namítala, že při úterním hlasování poslanci Dolní sněmovny vyjádřili (minimální většinou) touhu zrušit irskou podmínku dohody. Jenže Evropská unie namítá, že Mayová ani Dolní sněmovna nenabídli žádné konkrétní řešení.

Tusk Mayové zdůraznil, že Mayová nemůže očekávat, že její problém bude řešit Brusel. Tusk napsal na Twitteru: Mé sdělení Therese Mayové: Postoj Evropské unie je jasný a důsledný. Dohoda o odchodu Británie z EU se nebude znovu vyjednávat. Včera jsme zjistili, co Británie nechce. Stále ještě nevíme, co Británie chce."

Totéž Mayové předtím sdělil hlavní vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier. Ten v debatě v Evropském parlamentu konstatoval nevěřícně: "Mayová se distancovala od dohody, kterou ona sama vyjednala!" Barnier poukázal na to, že Británie požaduje zrušení irské podmínky a její nahrazení něčím, co není nijak definováno. "Nevzrušeně říkám, právě tady a teď, tu irskou podmínku potřebujeme takovou, jaká je."

Britští brexitéři neustále v médiích tvrdí, že Brusel ustoupí, a nutí Mayovou, aby evropskou sedmadvacítku "donutila" k zrušení irské podmínky. Mají představu výlučnosti a domnívají se, že když Británie bude něco hodně nahlas vyžadovat anglicky, všichni ostatní se jí podrobí.

Barnier kritizoval i bývalé britské vládní ministry pro brexit Dominica Raaba a Davida Davise a požadoval od Británie  "jasný a realistický přístup".

Britský probrexitový bulvární tisk (Daily Mail a Daily Express) maniakálně ve středečních vydání oslavoval, že se "Mayové v Dolní sněmovně podařilo prosadit požadavek zrušení irské podmínky"."MAYOVÁ ZVÍTĚZILA!" řvaly titulky v těchto novinách. Jaksi jim nedošlo, že Evropská unie neustoupí, což bylo už dávno jasné.

Vážnou součástí fantazie brexitu je skutečnost, že anglická média ohlupují anglickou veřejnost nerealistickými nesmysly.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Mayová se snaží vyřešit své problémy s brexitem známým způsobem: korupcí

31. 1. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty

 

Podobně jako když prohrála zbrkle uspořádané předčasné volby v červnu 2017 a udržela se u moci pouze pomocí úplatku miliardy liber, který poskytla fundamentalistické severoirské straně DUP za její parlamentní podporu, čímž si vytvořila obrovský problém pro brexit, protože DUP nepřijme žádné normální řešení, nyní se britská premiérka rozhodla úplatky zkorumpovat severoanglické labouristické poslance, aby podpořili její odmítnutou dohodu o brexitu.

Je to pozoruhodné, protože za normálních okolností vládnoucí britští konzervativci, kteří pohrdají normálními lidmi a neváhají jim ničit život drastickou politikou škrtů v sociální oblasti (4,5 milionu Britů v současnosti nemají vůbec žádné peníze a stoprocentně závisejí na tzv. food banks, charitativních centrech, které rozdávají zadarmo potraviny chudým lidem, 4,1 milionu britských dětí a 22 procent britského obyvatelstva, tedy 14,3 milionu lidí,  žijí v chudobě), kdykoliv se konzervativní vláda snaží prosadit nějakou politiku, peníze na zkorumpování politiků se vždycky najdou.  K výraznému zhoršení situace chudých občanů došlo od roku 2010, kdy se konzervativci dostali k moci.

Nyní si Mayová vyvzpomněla, že poskytne zaměstnancům v Británii po brexitu ochranu zaměstnaneckých práv a zahltí penězi bývalé hornické komunity v severní Anglii, které od uzavření uhelných dolů žijí v chudobě.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Theresa Mayová se připravuje podplatit labouristické poslance, aby hlasovali pro její dohodu o brexitu tím, že zahltí jejich probrexitové volební obvody množstvím peněz. Po dlouhá desetiletí odebírali toryové peníze těmto oblastem prostřednictvím  likvidace institucí a politiky škrtů. Teď jsou ochotni je financovat prostřednictvím úplatků pro místní poslance:


Britská banka Barclays přesunuje 4930 miliard Kč kvůli obavám z brexitu z Británie do Irské republiky

31. 1. 2019

čas čtení 1 minuta

 

Britský Nejvyšší soud ve středu schválil nouzové plány banky Barclays, jejichž součástí je přesunutí kapitálu, vlastněného asi 5000 jejími klienty, do pobočky v irském hlavní městě Dublinu. V důsledku brexitu banka Barclays zvýší počet svých zaměstnanců v pobočce v Dublinu ze 150 asi na 300 osob.

Royal Bank of Scotland  požádala o svolení převést třetinu svých britských investičních fondů kvůli brexitu z Británie do Amsterdamu.

Odchod Británie z EU bez dohody by znamenal, že banky se sídlem v Británii ztratí právo obchodovat v zemích Evropské unie.


Podrobnosti v angličtině ZDE
 

190 000 britských důchodců, kteří odešli na penzi na španělská pobřeží, do Provence ve Francii a do Toskánska v Itálii, přijde v případě brexitu bez dohody o zdravotní pojištění, které jim v těchto zemích financuje britské státní zdravotnictví. Bude to znamenat další vážné břemeno pro britské státní zdravotnictví, pokud se tito důchodci budou muset na léčení vrátit do Británie. Britská vláda přiznala, že financování zdravotní péče pro britské důchodce žijící ve Francii a ve Španělsku je levnější, než kdyby se britské státní zdravotnictví muselo o tyto důchodce starat v Británii.

Pokud je Británie v EU, britští důchodci žijící v evropských zemích jsou ošetřováni tamějšími zdravotníky a britské státy zdravotnictví jejich léčbu druhým evropským zemím platí. Tato reciproční dohoda přestane po vypadnutí Británie z EU bez dohody platit. Pokud tedy britští brexitéři hlasovali pro brexit, protože nenávidí příchod evropských občanů do Británie, po brexitu budou zahlceni vlnou anglických důchodců.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Rada ČRo ve svém vývoji z pozice aktivní watchdog do pozice security service v zájmu moci

Anatomie mediální rady

31. 1. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 5 minut

Odstranění Petra Fischera z pozice šéfredaktora stanice ČRo Vltava na základě stupidní kauzy o "vulgaritách" ve vysílání a vykonstruovaných argumentech o nenaplnění stanovených cílů ukazuje na varovný stav při řízení Českého rozhlasu jako celku. Změny, které proběhly ve vztahu mezi vedením veřejnoprávního média a radou, která má zajišťovat kontrolu tohoto vedení. V současnosti se zdá, že tento přirozený vztah významně pervertoval. Rada začala aktivně pomáhat řediteli rozhlasu v prosazování podivných kroků, které směřují k normalizaci "diskurzu" reprezentovaného českými politickými populisty. Vytvořit takové příjemné pracovní podmínky je o to snazší, pokud radu tvoří lidé s omezenou kvalifikací a tou správnou motivací prosazovat "svá" témata. Jelikož zanedlouho dojde k částečné obměně rady, je dobré si připomenout vývoj a současný stav.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Podprahová manipulace na serveru Novinky.cz

31. 1. 2019 / Jan Molič

čas čtení 2 minuty


Svou desetiminutovku nenávisti jsem dnes absolvoval - jako obvykle - s mobilem v posteli. Dělávám to tak denně. Srovnávám zprávy z několika českých deníků, protože je zajímavé sledovat, co který podsouvá a co který zamlčuje. (Když už se nevytočím zrovna tím, tak si aspoň přečtu názory lidí a to máte hned.) Dneska jsem se však vytočil už tím podsouváním.

V 9:08 hlavní zpráva na novinky.cz:

Zprávičky ČT

Naučme děti na levný zpravodajský infotainment

31. 1. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

V ČT, aspoň předpokládám, se snaží udržovat určitou úroveň zpravodajství, odlišující se agendou, zdroji, způsobem zpracování. Netuším, proč tzv. Zprávičky, tedy obdoba zpravodajství pro děti, musí přesně kopírovat dumbing down komerčních stanic zaměřených na velmi nenáročného diváka. Zachráněná kočička, kočičí kavárna a jakési ocenění trenérů za to, že lyžařka vyhrála olympiádu. Vyjma informaci o turnaji v šachu, která je alespoň samotnou podstotou zprávy edukativní (wow, ony existují šachy) je to sbírka informačního plevele. Nerozumím záměru a mám dojem, že ČT se tímto způsobem dostává sama se sebou do nepříjemné kontradikce.

Daniel Veselý a Alexandr Vondra diskutují o venezuelské krizi v ČRo

31. 1. 2019

čas čtení < 1 minuta

Venezuela chystá protesty proti autoritářskému vůdci Nicolási Madurovi a za konání předčasných voleb. Opoziční politik Juan Guaidó se prohlásil za prezidenta, uznaly ho USA a další země. Maduro ale uznat svého oponenta odmítá. Kdo způsobil současnou krizi ve zemi? 

„Chávezův režim má na krizi velkou vinu, ale jsou tu i vnější faktory: jednak pokles ceny ropy, a také americké finanční embargo, které na zemi uvalil už Barack Obama a eskaloval ho v roce 2017 Donald Trump,“ uvedl v pořadu Pro a proti publicista Daniel Veselý.

„Za krizi mohou Chávez a Maduro, kteří vedli a vedou zemi a lidé toho mají plné zuby, to je jednoznačné,“ soudí ředitel Centra transatlantických vztahů při CEVRO Institutu Alexandr Vondra.

Text s audiem a videem ZDE

30202

Svoboda slova je svoboda slova. Tečka.

31. 1. 2019 / Milan Kohout

čas čtení 5 minut

 


Dovolte mně pár poznámek k panem Čulíkem rozvířené debatě o svobodě slova: 

https://blisty.cz/art/94311-cr-ohromujicim-zpusobem-na-ceste-k-bezpravnimu-statu.html


V dnešní době je více než jindy potřeba bojovat za princip svobody slova. Jakmile se někdo nazve arbitrem, který má rozhodovat, co je či není takzvaná “fake news” či jaký výrok je chápán jako nenávistný a nesnášenlivý a jaký nikoliv, tak se musí společnost vzepnout k protestu.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Transparency International: "Krize demokracie" a korupce jdou ruku v ruce

30. 1. 2019

čas čtení 1 minuta

Organizace Transparency International (TI) zveřejnila čerstvý Index vnímání korupce. Ukazuje mj., že Turecko a Maďarsko patří k zemím, které se v žebříčku výrazně propadly.


Mezitím v Absurdistánu 95:

Vraždění divočáků, manželku smíte podle návrhu zákona bít jen jednou, národovecké lavičky a skandál Kaczyńského

30. 1. 2019 / Tomasz Oryński

čas čtení 14 minut

Posledním čtrnácti dnům v Polsku samozřejmě dominovala tragická vražda primátora města Gdańsk (ZDE). Někteří lidé říkají, že se to může stát významným momentem pro budoucí polskou politiku, že po této vraždě už nemůže níc zůstat takové, jaké to bylo. Strana Právo a spravedlnost však rychle stáhla všechny snílky k zemi, jednak tím, že začala ve veřejných médiích šířit šokující propagandu, obviňující opozici, a jednak chováním šéfů této strany - Jarosław Kaczyński a jeho stoupenci se například rozhodli neúčastnit se minuty ticha na Adamowiczovu památku a vstoupili do jednací síně až po této poctě. Veřejnost na druhé straně projevila obrovskou podporu pro usmrceného primátora. Spontánně zorganizovaná sbírka  na Facebooku,  jejíž organizátoři doufali, že vyberou tak 1000 zlotých (6000 Kč) pro charitativní organizaci, kterou Adamowicz podporoval, shromáždila ohromujících 15 991 611 zlotých (cca 96 milionů Kč).

Brexit: Už není slov

29. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

 

Dolní sněmovna v úterý večer odmítla - velmi rozumný - návrh bývalého generálního prokurátora Dominica Grieva, aby sněmovna postupně hlasovala o tom, jaké řešení pro brexit vlastně chce.

Dolní sněmovna v úterý večer odmítla návrh poslankyně Yvette Cooperové, aby byla prodloužena lhůta pro odchod Británie z EU, pokud do konce února Mayová nebude mít k dispozici schválenou dohodu o odchodu. Jak na to na Twitteru poukázal skotský ministr spravedlnosti Humza Yousaf, 300 poslanců Dolní sněmovny hlasovalo pro odchod Británie z EU bez dohody, což by byla naprostá ekonomická katastrofa.

Dolní sněmovna v úterý večer přijala pouze nezávazný návrh, aby se Británie vyhnula brexitu bez dohody.

Dolní sněmovna v úterý večer přijala návrh poslance Bradyho, aby Mayová cestovala zpět do Bruselu a donutila Evropskou unii, aby zrušila irskou podmínku o volné severoirské hranici. Brusel, Dublin, Paříž i Donald Tusk opakovaně zdůraznili, že tuto podmínku evropská sedmadvacítka nezruší.

Hlasování Dolní sněmovny v úterý večer o brexitu, jak píše Faisal Islam, analytik Sky News:

Dolní sněmovna:

Absolutně odmítáme dohodu Mayové o brexitu
Odmítáme odchod Británie z EU bez dohody
Odmítáme pravomoc pro parlament, aby vyloučil odchod Británie z EU bez dohody
Dáváme premiérce mandát, aby odstranila irskou podmínku, kterou vyjednala - to ale její partneři už odmítli


Není k tomu co dodat. Šílenství.



Nestor britských televizních novinářů John Simpson:


Když jsem byl začátkem osmdesátých let politickým editorem BBC, byl jsem šokován tupostí většiny britských poslanců ohledně toho, jak funguje vnější svět. Soudě podle toho, co se v úterý dělo v parlamentě, věci se moc nezměnily.


Raphael Behr v deníku Guardian:


Nikdo, kdo sleduje, co se děje v Británii, zvenčí, si neuchoval romantický názor na Británii jako baštu politické střízlivosti. Namísto toho vidí podivné, tvrdošíjné odmítání mluvit o této krizi otevřeně a jasně. Je zjevné, že brexit je katastrofa, ale stále příliš mnoho poslanců dodržuje tabu a odmítá říci, že musí být zastaven. Pro naše přátele v Evropě a pro naše sousedy je to nepochopitelné. Vypadá to jako britská sociální neohrabanost povýšená na úroveň ústavního rozkladu. Ničíme se a jed v našem systému je brexit.  ZDE

   






 

Británie: Brexitová fraška pokračuje stále neuvěřitelněji

29. 1. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 5 minut

Aktualizace: Premiérka Theresa Mayová se naprosto podrobila fundamentalistickým brexitérům v Konzervativní straně a fundamentalistickým protestantům z menšinové severoirské strany DUP, když v Dolní sněmovně v úterý odpoledne podpořila tzv. Bradyho dodatek, který požaduje odstranění severoirské "zarážky", podmínky, z dohody o odchodu Británie z EU. Evropská unie opakovaně, a znovu v úterý večer, konstatovala, že otevírat jednání o dva roky vyjednávané smlouvě o odchodu Británie z EU nebude a že Bradyho dodatek je nepřijatelný.

Komentátoři poukazují na pozoruhodnou skutečnost, že totiž Mayová vystupuje v Dolní sněmovně proti dohodě, kterou sama během dvou let vyjednala. Je to poprvé, co se něco takového děje v historii.

Aktualizace: Labouristická strana konečně rozhodla, že podpoří dnes večer při hlasování v Dolní sněmovně dodatek poslankyně Yvette Cooperové, který donutí premiérku Mayovou, aby požádala EU o prodloužení lhůty pro britských odchod z EU, pokud nebude žádná dohoda o odchodu Británie z EU schválena do 26. února 2019. Cooperova chce, aby Británie prodloužila lhůtu pro odchod Británie z EU do konce roku 2019, Labouristická strana však chce povolit prodloužení lhůty jen o tři měsíce, tedy do července 2019. Je velkou otázkou, zda by to evropská sedmadvacítka schválila, protože ta chce prodloužit lhůtu Británii jen pod podmínkou, že bude použita k nějakému konstruktivnímu řešení, jehož však poslanci v Dolní sněmovně nejsou schopni.



- Britské supermarkety varují před vážným nedostatkem potravin
- Evropská unie varuje, že Británii nyní vážně hrozí vypadnutí z EU bez dohody
- Brusel po tisící upozorňuje, že dohoda s britskou vládou je uzavřená a nebude se znovu zahajovat vyjednávání
- Theresa Mayová a konzervativní brexitéři se chystají do Bruselu "obnovit vyjednávání o brexitu"
- Brusel zdůraznil, že "irskou podmínku" není možné z dohody o brexitu odstranit, Mayová a brexitéři chtějí jednat o jejím odstranění


Většina britských potravinářských supermarketů v pondělí varovala, že vypadnutí Británie z EU bez dohody bude znamenat nedostatek potravin v obchodech a výrazné zvýšení jejich cen.  Šéfové deseti britských supermarketů, jako jsou Sainsbury’s, Asda, M&S, Co-op a Waitrose poslali otevřený dopis britské vládě, v němž píší:

Nová americká zpravodajská strategie: Rusko a Čína využijí izolacionistických sklonů na Západě

30. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

Varování zpravodajské komunity přichází ve chvíli, kdy Sněmovna reprezentantů odmítla Trumpovy útoky proti NATO, píše Katie Bo Williamsová. "Tradiční protivníci" - Rusko a Čína - se budou snažit využít "slábnutí poválečného mezinárodního řádu a... stále izolacionističtějších sklonů na Západě" k získání vlivu, varuje úřad Národního ředitele zpravodajských služeb ve strategickém dokumentu zveřejněném minulý týden.

Bolsonarova vláda zveřejnila plány rozvoje "neproduktivní Amazonie"

30. 1. 2019

čas čtení 1 minuta

Necelý měsíc stará administrativa brazilského prezidenta Bolsonara ústy šéfa pro strategické záležitosti minulý týden oznámila plány na výstavbu mostu přes řeku Amazonku ve státě Pará. Ten by měl zahájit ekonomický rozvoj toho, co je označováno jako "neproduktivní, poušť připomínající" region - čímž se myslí amazonský prales, upozorňuje Jan Rocha.

Rusko a Venezuela sdílejí stejný osud

30. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

Důvodem, proč jsou události ve Venezuele pro Moskvu tak znepokojující, je, že jasně indikují, co mohou putinské elity očekávat poté, až bude protiústavní Putinův režim svržen - a ony "v jediné hodině" ztratí veškerou legitimitu svého bohatství a moci, píše Natalija Guljevskaja.

Proč levice stále nechápe Venezuelu

30. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

Venezuela je postižena vládou vyvolanou ekonomickou krizí dvojnásobného rozsahu než Velká deprese 30. let, která zapříčinila největší uprchlickou vlnu v nedávné historii Latinské Ameriky. Režim, který tuto katastrofu způsobil, se mezitím mění z ošklivé autokracie v potenciálně plnokrevnou diktaturu. Ovšem "antiimperialisté" dávají přednost diktátorovi podporovanému Ruskem před revoltou veřejnosti, napsal James Bloodworth pro Foreign Policy.

Zbrojení: Nové ruské schopnosti, jichž by se měl Západ opravdu obávat

30. 1. 2019

čas čtení 3 minuty

Z Ruska se hrnou vojenské strašidelné historky. Jedna se týká Poseidonu, velkého jaderného torpéda či bezpilotního prostředku. Rusko rádo zveřejňuje podrobnosti o jeho dostřelu a ráži. Něco z toho může dokonce i být pravda. Další údajně neporazitelnou zbraní je nadzvuková raketa Avangard, která má být letos zavedena do výzbroje, píše Edward Lucas.

Probouzení právního státu v oblasti exekucí

29. 1. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Jedna věc je zajistit, aby se dluhové a exekuční bezpráví už nedělo do budoucna. Druhá věc je zmírnění obrovského bezpráví, které se už v této oblasti stalo. Například v ČR bylo téměř šedesát tisíc nebankovních poskytovatelů úvěrů. Jakmile se zavedla regulace těchto poskytovatelů ze strany České národní banky, zůstala jich jen necelá stovka. V čem asi spočíval byznys těch ostatních? https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2496622-prehled-penize-uz-smi-pujcovat-jen-tato-osmdesatka-firem-o-licenci-cnb-jich-prisly

Další děsivý, masový problém byli takzvaní soukromí rozhodci. Ti měli rozhodovat pře mezi dlužníky a věřiteli, ačkoli byli finančně motivovaní hrát ve prospěch věřitelů. Soudy v poslední době tyhle vztahy ruší jako nelegální, tedy i exekuce, které z nich vyplynuly. Jedná se asi o dvě stě tisíc exekucí. Podle Hospodářských novin na to čerstvě doplatil i prezident Exekutorské komory. Cituji:

To není lež. To je můj názor

29. 1. 2019

čas čtení < 1 minuta



30127

Ve skutečném právním státu není tak snadné, aby se blbost propsala do legislativy

Epochální zákonodárný výlet Vašíka&spol., tentokráte do XXI. století

28. 1. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous 

Jakákoliv legislativní iniciativa by měla být doprovázena tzv. Regulatory Impact Assessment (RIA), tedy hodnocením dopadu nového závazného pravidla. Taková praxe zabraňuje jak prolobování společensky nebezpečných zájmů, tak emanaci blbosti do právního rámce. Žel, tato praxe se v ČR nedodržuje. Bylo tak možné vytvořit parazitické legislativní schéma, umožňující ožebračovat lidi za bagatelní dluhy a nedoplatky. Tam byl jednoznačný zájem lidí, kteří se neštítí vydělávat na likvidaci jiných. V návrhu několika desítek "zákonodárců" (jak trpký význam), který má zamezit provozovatelům sociálních sítí chránit jimi poskytovaný informační prostor před zneužitím, je to trochu jinak. Těch pár chytrých hlav, které se - ne náhodou - sešly v České republice, lze právem označit za kognitivně znevýhodněné. Nevědí, co činí...

Zeman: Škodit až do smrti

28. 1. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Evropský parlament před několika dny schválil návrh podmínit financování z evropských fondů fungováním právního státu ZDE. Stručně řečeno státy, které nebudou respektovat nezávislost justice a jejichž vládci se neobtěžují s dodržováním zákonů, napříště nemusejí dosáhnout na evropské peníze. V první řadě se opatření dotkne orbánistického Maďarska, které nezávislost soudů zlikvidovalo daleko sofistikovaněji než PiSácké Polsko (to nakonec narazilo na odpor Bruselu a obrátilo). Ale díky právě odhaleným aktivitám Miloše Zemana a jeho spolupracovníků se předním kandidátem na úplné odebrání evropských peněz stává i ČR.

O čem česká historie neučí

28. 1. 2019 / Petr Homoláč

čas čtení 8 minut

 

Výklad historických událostí přizpůsobený vlastní verzi dějin, to je běžný jev u většiny národů. Stejně jako lidé rádi zdůrazňují pro ně příznivé aspekty událostí, ty nelichotivé překroutí či zcela vypustí, křivdy a nespravedlnosti přisuzují druhým a oni sami zůstávají čistí a téměř bez viny. Na světě je tedy mnoho různých výkladů historie a často jsou vzájemně nekompatibilní.

Schopnost národa podívat se sám na sebe z druhé strany umožní daleko hlubší pochopení dějinných souvislostí. Ani velké národy to dobře nezvládají, typicky třeba Rusové, patologicky nedůvěřiví vůči světu opět skoro jak za komunistů, dobře vycházejí jen s těmi nejhoršími režimy.

Civilnost proti hrubosti i mravokárství

28. 1. 2019 / Martin Horut

čas čtení 2 minuty

Civilnost je střízlivá schopnost občanského soužití.


Dost bylo napsáno o vzrůstající vlně populismu u nás, ať už babišovského, zemanovského či okamurovského. Vzedmula se proti ní reakce, která se ohlašuje demonstracemi na Václavském náměstí, vzýváním ducha 17. listopadu a odkazem na velké osobnosti českých dějin, od Husa přes Masaryka až po Havla.

Jestliže český populismus vykazuje jistou amorálnost (absence hodnot a programových přesvědčení u Babiše, vulgárnost u Zemana nebo nesnášenlivost u Okamury), sází reakce právě na zdůrazňování mravních hodnot ve společnosti a v politice.

Přiznám se, že mě étos této reakce dráždí stejně jako étos jejich názorových protivníků.

Povede politička nakloněná Orbánovi eurokandidátku německé FDP?

30. 1. 2019

čas čtení 1 minuta

Nicola Beerová nyní oficiálně povede kandidátku německé Strany svobodných demokratů (FDP) do Evropského parlamentu, upozorňuje Abraham Vass. Ačkoliv její strana Orbána ostře kritizovala, Beerová to vždycky nedělala. Kromě toho její manžel je blízkým přítelem maďarského premiéra.

Ve Venezeuele se proti Madurovi stavějí už i obyvatelé slumů, kteří ho dosud podporovali

29. 1. 2019

čas čtení < 1 minuta

Madurova policie volně střílí do demonstrantů. V jedné z chudinských čtvrtí právě zastřelila sedmnáctiletého mladíka, který šel poprvé v životě na demonstraci, protože "už nemohl snést, že rodina musí stát hodiny fronty na pytlík mouky, aby mohla jíst". Usmrcený mladík měl před maturitou. Rodina plánovala, že po jeho maturitě odejde do zahraničí, stejně jako miliony dalších Venezuelanů, protože se v zemi za Madurova režimu nedá žít. Tradiční podpora pro Maduru v chudinských čtvrtích skončila. Uvidíte v nich na zdech nápisy: MADURO-VRAH.


Co se doopravdy děje ve Venezuele

28. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

Na náměstí v Caracasu obklopen příznivci s vlajkami volajícími po demokracii, Juan Guaidó, pětatřicetiletý poslanec z pobřežního města slibuje "převzít všechny pravomoci prezidentství, abych zajistil konec uzurpace". Událost byla široce prezentována jako "Guaidó se prohlásil venezuelským prezidentem". Tento jazyk, myšlenka, že "se prohlásil", naznačuje banánovou republiku a nepovedené pokusy zabrat cizí území, píše Fabiana Sofia Pererová.

Venezuela je pro socialisty katastrofou

28. 1. 2019

čas čtení 1 minuta

Ve značné části mainstreamového zpravodajství o politické krizi ve Venezuele absentuje slovo "socialismus", všímá si Bret Stephens. Jistě, každý rozumný pozorovatel souhlasí, že kdysi nejbohatší země Latinské Ameriky, která sedí na největších světových zásobách ropy, je ekonomickým selháním, humanitární katastrofou a diktaturou, jejíž odchod nemůže přijít dostatečně brzy.

Velmocenské vměšování do interních záležitostí Venezuely je třeba nekompromisně odsoudit

29. 1. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 14 minut

Politická krize ve Venezuele, již doprovází děsivý ekonomický úpadek, se pro Bílý dům stala vítanou příležitostí ke změně režimu v zemi s největším nalezištěm ropy na světě, o což koneckonců usiluje už dlouhá léta. Nenechme se ošálit chytlavými frázemi o demokracii a lidských právech, vždyť Spojené státy vojensky spolupracují s většinou autoritářských a diktátorských režimů na světě a v Latinské Americe celé dekády vydržovaly pravicové diktatury, podporovaly státní převraty a realizovaly ozbrojené intervence. Je naprosto irelevantní, zda někdo hájí Madurův kabinet, anebo naopak šéfa opozice Juana Guaidó. V této chvíli je nesmírně důležité respektovat venezuelskou ústavu a zároveň diplomatické úsilí neutrálních států, aby v zemi, kde má tradičně silné slovo armáda, bylo zabráněno vojenskému konfliktu s vysoce riskantní účastí antagonistických velmocí.

Německo skončí s uhlím do roku 2038

28. 1. 2019

čas čtení < 1 minuta

Byla zveřejněna zpráva k odklonu od uhlí, z něhož nyní Německo čerpá asi třetinu energie. Má být podle komise oficiálně pojmenované Růst, strukturální změny a zaměstnanost. 
Vytvořil jsem k tomu (překopírováním obrazu) prezentaci. Když je v Německu usnesení, tak do detailu rozpracované,   336 stran, píše Milan Lelek.

Jeho prezentace je zde:

Pro stoupence czexitu

Británie nebude moci v případě vypadnutí z EU bez dohody obchodovat se zahraničím podle podmínek Světové obchodní organizace

28. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

 

Fundamentalističtí stoupenci brexitu a neinformovaná anglická veřejnost v těchto dnech tvrdí, že vypadnutí Británie z EU bez dohody není žádný problém, a "my jim ukážeme", protože bude prý Británie moci obchodovat na základě podmínek Světové obchodní organizace.

Dva čelní odborníci na právo Evropské unie nyní upozornili, že Británii bude trvat nejméně sedm let, než získá možnost bezcelně obchodovat podle podmínek Světové obchodní organizace.

Chaos, který vznikne po odchodu Británie z EU bez dohody, zřejmě povede ke zdvojnásobení cen potravin a vyvolá hospodářskou krizi, která potrvá až třicet let

Hospodaření OSBL v prosinci 2018

26. 1. 2019

čas čtení 2 minuty

V prosinci 2018 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 93 433.82  . DĚKUJEME! 

Zůstatek byl koncem prosince  2018 398 843.45  Kč.  

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


26360