16525

Analýza: Klima v Evropě otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.

3. 11. 2022

čas čtení 6 minut


Trend rychlejšího oteplování v posledních 30 letech pravděpodobně způsobí mimořádná vedra, lesní požáry a záplavy, varují vědci.

 
Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se teploty v Evropě za posledních 30 let zvýšily více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr.

Důsledky tohoto oteplování se již projevují - na celém kontinentu dochází k suchům, požárům a tání ledu. Zpráva o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná ve spolupráci se službou EU Copernicus, varuje, že s pokračujícím trendem oteplování budou mít mimořádná vedra, lesní požáry, záplavy a další důsledky klimatických poruch dopad na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

17360

Pokud budeme přírodu nadále zneužívat, zhroutí se a vezme nás s sebou

3. 11. 2022

čas čtení 5 minut

Velká část přírody je kvůli rostoucím emisím CO2, průmyslovému zemědělství a znečištění na pokraji kolapsu

Posledních padesát let formovalo západní myšlení a jednání neblahé paradigma: "tragédie společného". Jedná se o situaci, kdy každý funguje podle svých vlastních zájmů a vyčerpává naše společné zdroje. Od roku 1968, kdy byl tento termín poprvé použit, jej naplno uplatňujeme s ničivými důsledky pro naši půdu, vodu a atmosféru, píše Christiana Figueres, šéfka klimatické konvence 0SN, jíž se podařilo dojednat pařížskou dohodu o akcích proti globálnímu oteplování z roku 2015.

Klimatická krize a krize biologické rozmanitosti jasně ukázaly, že tento omyl musíme napravit a postarat se o globální společné statky. Všichni potřebujeme čistý vzduch, úrodnou půdu, prosperující biologickou rozmanitost a zdravé oceány, abychom přežili a prosperovali. Teplotních limitů stanovených pařížskou dohodou nedosáhneme, aniž bychom nyní zastavili přeměnu ekosystémů a obnovili to, co již bylo vyčerpáno.

18414

Ke zdůvodnění

Malé, malinké zadostiučinění těch, kteří na větší nedosahují

3. 11. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty

30762
Nedávno jsem hovořil se svým přítelem. Před pár lety se pokoušel habilitovat na jedné české univerzitě s prací, která zpochybňovala zavedený, úzkoprsý český - kulturně podmíněný - diskurs v jedné citlivé otázce. Byť publikoval, a to na místech a v jazycích, kde by se o tom členům komise mohlo jen zdát, byť práci doložil dostatečně teoreticky i metodologicky, nehabilitoval se. 

Pointa je v tom, jak se nehabilitoval. Komise totiž nevyjádřila odpor nesouhlasem. Členové komise se prostě zdrželi  a tím pádem habilitaci neumožnili. 

Pointa je v malé, malinké zbabělosti lidí, kteří nemají dost kuráže, nedokážou svůj argument či názor dostatečně podpořit a opřít a svůj politováníhodný záměr prosadí prostřednictvím formálních, procesních skulin, které je k tomu možno zneužít. 

Velmi podobný dojem mám ze způsobu, jakým Rada Ústavu pro studium totalitních režimů ukončila spolupráci s historičkou Muriel Blaive. Bez možnosti otevřeně argumentovat proti tomu, co se některým lidem v ČR skutečně zajídá, tedy proti důkladně vědeckým studiem podloženému, ale vůči lokálnímu většinovému diskursu disentnímu postoji, rada ústavu zvolila naprosto zbabělý formální trik, zabalený do absurdního zdůvodnění.

Rozhovor Britských listů 541. Babišova prezidentská kandidatura poškodí hnutí Ano

31. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta



Za posledních několik dní se odehrála celá řada docela podstatných věcí na české politické scéně: od Fialova schválení Zemanova kontroverzního seznamu vyznamenání k 28. říjnu, přes Zemanovu privatizaci oslavy státního svátku a přes Fialovu toleranci této privatizace, přes páteční protistátní a nedělní středostavovskou proukrajinskou demonstraci, až po oznámení Andreje Babiše, že bude kandidovat na prezidenta. Nad všemi těmito událostmi se Jan Čulík zamýšlí v rozhovoru s politologem Jiřím Pehem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od úterý 1. listopadu 2022.

19447

Milí čtenáři, potřebujeme finanční podporu. Hospodaření Britských listů za říjen 2022

3. 11. 2022

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři,

přiznávám, že je opravdu nudné, že se na vás trvale obracíme s finančním apelem. Není ale zbytí. Potřebujeme trvalou finanční podporu pro minimální plat našich tří redaktorů a pro účet za elektřinu pro provoz našeho serveru. Znovu se nám jí nedostává. Koncem října 2022 měly Britské listy na účtu 3268 Kč. Potřebujeme měsíčně přibližně 70 000 Kč. Děkujeme. (JČ)

V říjnu 2022 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 57 523,71 Kč,  výdaje byly 67 331,50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže rychle směřujeme k nule. Zůstatek ke konci října  byl  3268  Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

19448

Opravdu je férové posunout věk odchodu do důchodu na mnohem později?

3. 11. 2022

čas čtení 1 minuta

Když někdo v mé blízkosti mluví o tom, že by někdo měl někam jít pracovat, aby “viděl”, obvykle to buď přejdu mlčením, anebo se snažím argumentovat, že společnost se holt skladá z lidí různých profesí a je to tak dobře. I když větší variabilita a prostupnost mezi fyzickou a duševní prací by lidstvu podle mě prospěla, píše Saša Uhlová na Facebooku.

Ale ty jo, když čtu takový nápady, že by lidi měli do důchodu odcházet mnohem později a že jsou schopni pracovat do pětasedmdesáti, poslala bych chytráky, kteří toto vypouštějí do veřejného prostoru, hákovat někam do fabriky taky.

Jasně,  třeba novinářem můžete být klidně až do smrti, kór když je náplní vaší práce oblažovat svět svými moudry od stolu. Chtěla jsem dodat “a pokud vám neubudou rozumové schopnosti”, ale nejsem si tak jistá, že je to vždy nutně autorův konec. A těch povolání, která se dají dělat do pozdního věku, je celá řada.

Ale lidi, co těžce fyzicky pracují, vypadají v mém věku často starší než moje máma, mají bolavé klouby, karpální tunely, záněty, bolesti zad, řadu dalších nemocí, atd…

Měli bychom se mnohem spíš bavit o tom, jak je toto možné a taky o tom, že společnost nese náklady na zdravotní péči zničenou pro to, aby někdo měl zisk. Místo toho budeme rozumovat nad tím, jak donutit lidi, aby dřeli do smrti. Já vám dám “běžné provozy”, holoto.

A ještě:



19379

Británie: Konzervativci ani za dva roky už nezvítězí ve všeobecných volbách, konstatuje čelný odborník na průzkumy veřejného mínění

3. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

Podle sira Johna Curtice bude pro britské konzervativce  velmi obtížné vyhrát příští volby v roce 2024

Voliči se rozhodli, že britské Konzervativní straně "nelze věřit, že bude schopna řídit zemi", konstatuje čelný britský odborník na průzkumy vedřejného mínění

"Kdybych měl premiérovi radit, řekl bych mu, že jediné, co musí udělat, je hrát podle pravidel," řekl Curtice
 

Pro konzervativce bude "nesmírně obtížné" vyhrát příští parlamentní volby poté, protože nyní budou vládnou ve fiskální krizi, ačkoli změna premiéra předpovědi komplikuje, uvedl přední  britský odborník na průzkumy veřejného mínění sir John Curtice.

19446

Severní Korea odpaluje kolem svého území rakety

3. 11. 2022

čas čtení 5 minut

Severní Korea ve čtvrtek odpálila balistickou raketu u svého východního pobřeží, uvedla jihokorejská armáda.

Japonský systém nouzového varování  uvedl, že raketa proletěla nad japonským územím a minula ho. Obyvatelům prefektur Mijagi, Jamagate a Niigata rozeslal varování, že bude možná nutná evakuace, a vyzval je, aby zůstali doma.

17804

Jak je to s cenami energií v zemi, která díky premiéru Orbánovi soustavně podlézá darebáckému putinovskému Rusku

Maďarské ceny energií v dezinformační mytologii a realita

3. 11. 2022 / František Marčík

čas čtení < 1 minuta

"Maďarsko má nejlevnější energie!" tvrdí nám leckteří lumeni a pomatenci, kteří se příliš neobtěžují s ověřováním faktů a kteří nerozliší prefabrikovanou lež, neboli dezinformaci, od zpravodajského sdělení podepřeného několika důvěryhodnými zdroji.

Jaká je tedy realita maďarských energií? 

Pár příběhů z Maďarska, které hovoří za vše:

Největší maďarský hotel a několik lázní na zimu zavřou kvůli rostoucím cenám energií

V Maďařsku - zemi lázní - se jeskynní lázně staly obětí rostoucích cen plynu

Další maďarské termální lázně zavírají kvůli vysokým cenám energií

Slavné maďarské jeskynní lázně se staly obětí ochromující plynové krize v Evropě.

18414

Proč se Britské listy nezastávají pana Druláka

Není výzkumník jako výzkumník

3. 11. 2022 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

30762
Čtenář Britských listů pan Hořák vznesl vůči redakci dotaz, proč se Britské listy nepostavily také na stranu pana Druláka, zaměstnance Ústavu mezinárodních vztahů, jemuž zaměstnavatel odeslal vytýkací dopisy, v nichž ho žádá, aby se zdržel publikace nepodložených a zkreslených tezí jménem ústavu v českém tisku.

Za redakci shrnuji následující postoj, jenž stojí na faktu, že existuje diametrální rozdíl mezi Muriel Blaive z hlediska výzkumného i z hlediska velmi odlišného postupu jejich zaměstnavatelů:

Ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer k obnovitelným zdrojům energie: Deset let jsme spali

3. 11. 2022

čas čtení 1 minuta

V pondělí 31. 10. 2022 v podvečer proběhla panelová debata organizovaná sdružením Calla a Hnutím DUHA. pod názvem "České jaderné plány v nestabilních časech". Zúčastnili se jí náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Ehler, náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík, bývalý premiér a  evropský komisař Vladimír Špidla a poslanec Evropského parlamentu, ekonom Luděk Niedermayer.

Pozoruhodná rodina...

3. 11. 2022

čas čtení 1 minuta

Vznik sociálních sítí dává netušené možnosti. Anglická rodina Marshových, rodiče i jejich děti, vytvářejí na YouTube aktuální písňové komentáře k světovým i britským politickým událostem. Často při tom využívají - parodují - existující slavné populární melodie - jako zde tuto z muzikálu Jesus Christ Superstar, v nahrávce o tom, že neúspěšná britská premiérka Liz Trussová "musí odejít z funkce".

Uvádíme jako kulturní potěšení pro ty naše čtenáře, kteří umějí anglicky. Písně jsou nepřeložitelné, a potřebujete asi znát i britský politický kontext  ("OBR", například, v této písni je státní Office for Budget Responsibility, Úřad pro rozpočtovou odpovědnost, jehož úkolem je kriticky hodnotit fiskální rozhodování britské vlády):


 

Ale ne nutně! Tuto píseň právě vytvořili na podporu mladých Íránců, demonstrujících ve své zemi za svobod (na melodii australské skladby Waltzing Matilda) :



A tohle je parodická píseň podle známé námořní písně, "sea shanty" o tom, že britský premiér Rishi Sunak zase vrátil do funkce před několika dny za porušování vládních předpisů vyhozenou šílenou ministryni vnitra Suellu Bravermanovou:


  

Další satirická hudební vystoupení neuvěřitelně talentované rodiny Marshových naleznete ZDE

30771

Sen safari

3. 11. 2022 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 4 minuty

Mívali jsme nějaké známé, kteří pracovali v ZOO ve Dvoře Králové v době, kdy Ing. Vágner snil svůj velký sen o skutečném safari v Československu. Časem se sice ukázalo, že realita bude skromnější, ale i tak se jednalo o revoluční počin. Kde bych se tenkrát nadál, že jednou nebudu muset za touhle atrakcí jezdit z Vysočiny kdoví kam, protože stačí jen vystrčit nos a projet se pozorně po místních silnicích - uvidíte leccos!

The “social contract”: Jan Čulík face to face with the Czechoslovak communist regime

2. 11. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 20 minut

(in honor of his 70th birthday)

In a series of recent Britské listy interviews, I asked Jan Čulík to describe his life in communist Czechoslovakia (see here, here, here, and here.) This set of interviews is an opportunity to explain or re-explain what we contemporary historians of communism mean when we speak of “social contract” between the population and the regime.

„Společenská smlouva“: Jan Čulík tváří v tvář československému komunistickému režimu

2. 11. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 22 minut

(na počest jeho 70. narozenin)

V sérii nedávných rozhovorů pro Britské listy jsem požádala Jana Čulíka, aby popsal svůj život v komunistickém Československu (viz zde, zde, zde a zde.) Tento soubor rozhovorů je příležitostí vysvětlit nebo znovu vysvětlit, co my historici komunismu máme na mysli, když mluvíme o „společenské smlouvě“ mezi obyvatelstvem a režimem.

Co znamená „společenská smlouva“, ještě jednou

Skončeme s mylnou, ale častou poznámkou, že pojem „společenská smlouva“ je mimo realitu, protože jednotliví Češi si obvykle nesedali s úřady, aby si vyjednali podmínky jejich nadvlády. Smyslem sociální vědy je teoretizovat, takže společenskou smlouvou zde myslíme abstraktní pojem, nikoliv skutečný kulatý stůl. Čtyři příklady tohoto procesu společenského vyjednávání jsem uvedla ve své eseji o každodenním životě v Českých Velenicích v knize Hranice probíhají vodním tokem:

19421

Václavák B : Václavák A – 1 : 2 – 28. 10.2022 : 30. 10. 2022

2. 11. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 6 minut

Starý dům z našich plic dýchá
Námi je propocen,
Námi je pohlcen, má naši duši.
Čouháme z jeho stěn
Jak vata z uší
(Marina Cvetajevová, 30. 9. 1922)

To, čeho jsem se obával, se naneštěstí naplnilo – velká většina českých médií okomentovala víkendové demonstrace ve sportovní terminologii počtu účastníků: Jednoznačně prý bylo nutné ukázat, že nás slušných je více a o to primárně šlo.

Takto pojímat věci veřejné - jako jednoduchý boj dobra se zlem - je sice přímočaré, logicky pochopitelné (podle typologie svolavatelů a velkou částí účastníků Václaváku B lehce obhajitelné. Vše lze vždy vyztužit mnoha argumenty. Opravdový státník však musí vidět daleko dál a hlavně v celé komplexitě různých problémů, které způsobila zvlčená část společnosti.

Rozhovor Britských listů 540. Jan Čulík: Nejsem komunista

28. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

 

K 28. říjnu vysíláme na Regionálnítelevizi.cz třetí a poslední rozhovor francouzské historičky Muriel Blaive s šéfredaktorem Britských listů Janem Čulíkem, v němž se Jan Čulík ohlíží k svým životním zkušenostem. V tomto rozhovoru oba hovoří především o husákovské normalizaci v Československu.

18105

Těžké mraky míru. Proč by náhlý mír na Ukrajině byl velkou hrozbou pro naši bezpečnost

2. 11. 2022

čas čtení 22 minut

Předminulou neděli jsem ve své kanceláři přijal evropského bezpečnostního analytika pracujícího pro velkou mezinárodní organizaci. Na konci našeho rozhovoru, který se soustředil, jak se dalo očekávat, především na ruskou válku na Ukrajině, se mě zeptal: "Takže jste optimista?" Odpověděl jsem: "Umírněný optimista“, napsal Nicolas Tenzer.

19443

Bolsonaro vystoupil z úkrytu

2. 11. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 3 minuty

30753
 

Po 44 hodinách,  2 minutách a 3 vteřinách prolomil poražený brazilský prezident Jair Bolsonaro své mlčení o zvolení Luly prezidentem. Nicméně se Bolsonaro  nezmínil o Lulově jménu, nepogratuloval mu a oficiálně nepřiznal jeho vítězství. Začal větou "Budu jim chybět", kterou řekl politickému spojenci v souvislosti s novináři přítomnými jeho projevu. 

K tomu: Záběry dálničních blokád  v reportáži Channel 4 News:
(Policie použila proti blokádám slzný plyn)

18591

Humanismus a levice nejsou pacifismus

2. 11. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

30750
Levice a humanismus prý znamenají ohled na lidské životy, prý odmítají vést válku kvůli nějaké podobě společnosti. Podle tohoto mínění zřejmě levice a humanismus spadly z nebe a nemají žádné dějiny. Když se trochu na ty dějiny podíváme, všimneme si nejprve, že nic jako levice nebo humanismus dlouho neexistovalo.


Ruská agrese na Ukrajině: Rusko se znovu připojí k dohodě o dodávkách obilí v oblasti Černého moře

2. 11. 2022

čas čtení 7 minut

- Toto udělal Putin s Mariupolem, převážně rusky mluvícím městem. Toto je jeho osvobození Ukrajiny.

- Kreml prohlásil, že se znovu připojí ke koridoru pro vývoz obilí z Ukrajiny spravovanému OSN poté, co se o víkendu stáhlo po útoku dronu na ruské válečné lodě v přístavu Sevastopol.

Ponižující ústupek Moskvy přišel dva dny poté, co velký konvoj lodí přesunul rekordní množství obilí navzdory varování Ruska, že bez jeho účasti by to bylo "nebezpečné", a po diplomatických kontaktech na vysoké úrovni mezi Tureckem - jedním z garantů schématu s OSN - a Ruskem.

Odstoupení Ruska znovu vyvolalo obavy z celosvětového hladu a cen potravin, které byly zmírněny zahájením programu na začátku tohoto roku, což umožnilo nákladním lodím přepravovat ukrajinský zisk bez obav, že se stanou terčem útoku.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo turecké zprávy o tom, že Moskva zruší své pozastavení tohoto projektu, a uvedlo, že od Kyjeva obdrželo písemné záruky, že nebude využívat černomořský obilný koridor pro vojenské operace proti Rusku.

"Ruská federace se domnívá, že záruky, které obdržela, se v tuto chvíli jeví jako dostatečné, a obnovuje plnění dohody," uvádí se v prohlášení ministerstva.


18414

Muriel Blaive: I am so humbled

2. 11. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 1 minuta

I AM SO HUMBLED. What a first day! writes Muriel Blaive

I can't believe the amount of responses to the open letter created by the amazing Pavel Karous. We will turn it into a petition in the coming days, the names are accumulating too fast for a letter.

Thank you so much to my friends who signed, academics or otherwise, Czechs and non-Czechs. To have here Anna Šabatová, for instance, is an amazing honour! ❤️ But you are all amazing, even those of you who are not former ombudswomen 😊 It's no little gift that the call for the letter was propagated by Jan Čulík and Jakub Patočka 😇 And now even Deník N speaks about it.

Very special thanks to the wonderful Timothy Snyder, whose name evidently made a big difference.
And last but not least, I am moved to tears by the ordinary Czechs who signed for someone they don't know, for a cause they are not necessarily very familiar with, but on principle. It is incredible. There is some decency left in this country!!!

Sign this letter here

18414

Muriel Blaive: Udělalo to na mě obrovský dojem

2. 11. 2022 / Muriel Blaive

čas čtení 1 minuta

Udělalo to na mě obrovský dojem. To byl tedy první den, píše Muriel Blaive.

Nemohu uvěřit množství reakcí na otevřený dopis, který vytvořil úžasný Pavel Karous. V nejbližších dnech z něj uděláme petici, jména se hromadí příliš rychle pro pouhý dopis.

Moc děkuji svým přátelům, kteří podepsali, akademikům i jiným, Čechům i neČechům. Mít tu například Annu Šabatovou je úžasná pocta! ❤️ Ale úžasní jste všichni, i ti z vás, kteří nejste bývalí ombudsmani 😊 To, že výzvu k dopisu propagovali Jan Čulík a Jakub Patočka, není malý dárek 😇 A teď o něm píše i Deník N. A to je pro mě velká čest.

Velmi speciální poděkování patří skvělému Timothy Snyderovi, jehož podpis evidentně znamenal moc.

A v neposlední řadě mě dojímají k slzám obyčejní Češi, kteří se podepsali za někoho, koho neznají, za věc, která jim nemusí být moc blízká, ale z principu. Je to neuvěřitelné. V této zemi ještě zbyla trocha slušnosti!!!

Podepište tento dopis zde

Rozhovor Britských listů 539. O Orwellově Farmě zvířat v češtině

24. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

 

Víte, kolikrát byla do češtiny přeložena Orwellova Farma zvířat a které z těch překladů jsou dobré a které ne? O tom mluví v dnešním Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Janem Vaňkem juniorem, který se charakterizuje jako "příležitostný kritik překladů do češtiny". Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od úterý 25. října 2022.

19437

Jak vytáhnout z klobouku holubici míru, aneb O kultu diplomatických jednání

2. 11. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut

30752
Stále dokola slýcháme, že prý všechny války končí jednáním - tak proč prý o míru na Ukrajině nejednat ihned. Takže několik příkladů: 2. světová válka skončila porážkou a bezpodmínečnou kapitulací mocností Osy, formální jednání jen stvrdila skutečnosti již vytvořené ozbrojenými silami. Korejská válka vedla k maratónu diplomatických jednání, nicméně jim navzdory formálně trvá dodnes, protože KLDR se nikdy nevzdala válečného cíle pohltit Jižní Koreu - a aby se tak stalo, musela by být nejprve totálně vojensky poražena. Rovněž válka ve Vietnamu neměla jiný možný výsledek než buď realizaci maximalistického nacionalistického programu komunistů na severu země, nebo totální vojenskou porážku jejich režimu. Žádné diplomatické řešení zakotvující "něco mezi tím" vzhledem k charakteru severovietnamského režimu nepřipadalo v úvahu v jiném smyslu, než jako velmi přechodný, nestabilní mezistupeň.

19441

Diletanti v české vládě

2. 11. 2022 / Ivan Větvička

čas čtení 2 minuty

Foto: Starosta-aktivista Vít Rakušan infiltroval Ministerstvo vnitra a nyní na jeho fasádě „odvážně“ vystavuje pod policejní ochranou. (foto IV.)

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nechal během státního svátku 28. října na fasádu budovy svého resortu vyvěsit obraz posmrtné masky Vladimira Putina, která vyčnívá z nedovřeného zipu pytle na mrtvoly. Odpor vyvolávající dílo doplňuje česká a ukrajinská vlajka. Ministerský mluvčí instalaci výtvoru uvedl vzletným prohlášením o svobodě, demokracii a svrchovanosti.

Téměř přesně o dva měsíce dříve ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepatřičně komentovala pumový atentát, během něhož zemřela ruská propagandistka Darja Duginová. (Paní ministryně na twitteru 21. 8. 2022 uvedla: „Není mi líto ani dcery, ani truchlícího otce. Je mi líto tisíců lidí zavražděných v důsledku jejich propagandy a odporné ideologie.“)


Rozhovor Britských listů 538. Kdy Ukrajina vyhraje tuto válku?

20. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta




Co se děje v současnosti s ruskou agresí na Ukrajině? O tom hovoří Jan Čulík se zbrojním odborníkem, redaktorem Britských listů Karlem Dolejším. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi od pátku 21. října 2022.

19440

O životě našich zemřelých

2. 11. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut

30750
Lidé se v tento čas vracejí za svými mrtvými na hřbitovy. Po několika desítkách let budou hroby zrušeny a nahrazeny jinými. Po několika stovkách nebo tisících let někdo při stavbě dálnice či sklízení řepy nalezne nějaký zbytek pochovaného těla, nějaký šperk, který mělo na sobě – bez jména, bez příběhu, bez schopnosti se vůbec vžít do tehdejšího života.

18588

Politika hojnosti: Konzumerismus v komunistických společnostech

2. 11. 2022

čas čtení 1 minuta

Kroniky selhání komunistických režimů při plnění spotřebitelských tužeb svých občanů se stalo zkratkou pro opakované čtení událostí roku 1989 jako whiggovského vítězství západní "měkké síly" nad jejím militarističtějším sovětským rivalem tvrdé linie. Nicméně konzumerismus sehrál v komunismu klíčovou roli, upozornil Paul Betts v Oxford Handbook of the History of Communism.

18749

Harald Welzer a gesto moralizující nadřazenosti

2. 11. 2022

čas čtení 6 minut

Více "decivilizace" není možné ve společnosti, která učinila "empatii" primární ctností, v níž nestojí žádná lidská bytost mimo zákon. Ti, kteří zacházejí s pachateli i s oběťmi stejně, se staví na stranu pachatelů. Stejně jako sociolog Harald Welzer, napsal Henryk M. Broder.

16492

Ukrajinský sen se může stát tchaj-wanskou noční můrou

2. 11. 2022

čas čtení 13 minut

Špatný výkon Ruska na Ukrajině posílil naděje těch, kteří se snaží odradit čínskou agresi proti Tchaj-wanu, ale existuje důvod očekávat, že obrana Tchaj-wanu bude obtížnější než u Ukrajiny. Obránci územní suverenity a mírového světového řádu mohou být ukrajinským úspěchem potěšeni, ale existuje nebezpečí, že úspěch by mohl snížit naléhavost úsilí o posílení Tchaj-wanu. Čína investuje do své armády a bude se snažit poučit se z problémů, které má Rusko na Ukrajině. Udělají totéž Spojené státy a další příznivci Tchaj-wanu?, ptá se Michael Spirtas.

Rozhovor Britských listů 537. Budou se teď na Slovensku a v Čechách vraždit homosexuálové?

15. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

 

Jak se asi můžete cítit, když jste lesbička a dovíte se, že v Bratislavě maniak zastřelil v klubu dva chlapce jen proto, že to byli homosexuálové? O tom a o dalších aspektech tohoto šokujícího případu hovoří Jan Čulík s Georgií Hejdukovou, studentkou práv a spolupracovnicíc serveru Studentské listy. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na kabelovce Regionalnitelevize.cz od úterý 18. října 2022.

K tomu:

16794

Jak číst Rusko a Čínu s Carlem Schmittem

2. 11. 2022

čas čtení 5 minut

Putin a Si Ťin-pching opět činí myšlení Carla Schmitta o velmocenském prostoru relevantním. To byl názor cambridgeského historika Brendana Simmse, který byl v Berlíně přednášet. Podle Simmse se EU nikdy neproměnila ve skutečnou metropolitní oblast, upozorňuje Marc Reichwein.

19073

Nemotorná práce: Jak se Putin rozhodl předělat mezinárodní řád

2. 11. 2022

čas čtení 2 minuty

Vladimir Putin a jeho stoupenci, jako je Dmitrij Medveděv, se snaží vnutit světu nový řád, takový, o jaký se snažil Hitler, ale neuspěl. Avšak Hitlera zastavili pouze proto, že byl zablokován koalicí zemí, které viděly nebezpečí a byly připraveny proti němu bojovat, upozorňuje Alexandr Skobov.

19442

Putin nyní riskuje rozchod s Erdoganem

2. 11. 2022

čas čtení 5 minut

Před necelými třemi měsíci povolil Putin vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Od začátku chtěl nástroj, kterým by mohl tlačit na Ukrajinu a EU. Teď chce zase zablokovat přístavy – ale situace se změnila, upozorňují Carolina Drütenová a Pavel Lokšin.

19306

Jak se válka na Ukrajině může změnit ve válku v Rusku

2. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

Zatímco je jeho porážka na Ukrajině stále pravděpodobnější a přitom si zachovává schopnost bránit se palácovému převratu, Vladimir Putin téměř jistě přivede válku, kterou zahájil v zahraničí, zpět do Ruska a nasměruje ji proti ruskému lidu, aby zachránil svou vlastní pozici, tvrdí Sergej Jerofejev.

19376

Co vlastně v Rusku znamená "lid"?

2. 11. 2022

čas čtení 3 minuty

V Rusku mají slova převzatá z evropského lexikonu často úplně jiný význam, což je něco, co musejí uznat jak Rusové, tak ostatní. To platí zejména pro slova jako "lid" a "národ", píše Dmitrij Gubin.

Británie: Sunakovu novou vládu diskredituje zlá a hloupá ministryně vnitra

1. 11. 2022 / Jan Čulík

čas čtení 9 minut

30751
Jak už jsme informovali, nový britský nevolený konzervativní premiér Rishi Sunak překvapil všechny, když znovu jmenoval ministryní vnitra hloupou a zlou Suellu Bravermanovou, kterou odvolala z této funkce předchozí britská premiérka Liz Trussová za porušení vládních bezpečnostních předpisů jen o šest dnů předtím.

Suella Bravermanová je nejen neuvěřitelně hloupá a zlá, ale také je příslušnicí agresivní, ultrapravicovém brexitérské  frakce v britské Konzervativní straně, zvané ERG, European Research Group. Kdo je členem této frakce se utajuje, Bravermanová to otevřeně odmítla sdělit v rozhovoru reportéru Channel 4 News.

Hned po znovujmenování Bravermanové do funkce ministryně vnitra vznikla obrovská krize s uprchlíky. Vyšlo totiž najevo, že přibližně 4000 uprchlíků je už déle než měsíc zadržováno v přijímacím středisku ve vesnici Manson v Kentu, kde se nedá ani řádně spát ani se umýt, příchozí uprchlíci tam mají totiž být zaregistrováni nejdéle během čtyřiadvaceti hodin a posláni dál, do ubytoven v penzionech a hotelech.

Proč jsou žadatelé o azyl drženi v penzionech a v hotelech, které platí vláda? Z iracionálních důvodů britská vláda žadatelům o azyl nedovoluje pracovat a starat se o sebe až do doby, než bude jejich žádost o azyl schválena. Jenže zejména za poslední rok se zpracovávání žádostí o azyl britským ministerstvem vnitra absolutně rozložilo a nebylo zpracováno 98 procent těchto žádostí!

V Mansonu jsou dlouhé týdny zadržovány především syrské rodiny s dětmi, v situaci, která je neudržitelná. Koncem října jsou ve stanech, nemají k dispozici postele, na nichž by mohli spát, jen tenké podložky. Nemají dostatečné množství přikrývek. Je to šokující situace, teror.


V životě jsem nic takového neviděl. Bravermanová, když se jí stínová ministryně vnitra Yvette Cooper zeptala na její porušování vládních bezpečnostních předpisů, začala tvrdit, že "vidí, co se tady ve skutečnosti děje", že jde o totální spiknutí opozice zabránit jí "zastavit invazi", "zlikvidovat metlu imigrace".


Marta Kubišová

1. 11. 2022

čas čtení < 1 minuta



19428

The Density of Unexpected Encounters

1. 11. 2022 / Derek Sayer

čas čtení 15 minut

 

(This picture comes from Derek Sayer's upcoming book Postcards from Absurdistan.)

In May 2021, Jill Massino and I organized a roundtable at the annual congress of the Association for the Study of Nationalities in New York. It was entitled The Benefits and Burdens of the “Invisible Suitcase”: Writing Contemporary History as an Outsider.

Some of the greatest historians of the contemporary period are “outsiders” to their country of study, for instance Robert Paxton and Christopher Browning in the case of France and Germany during the Second World War. Outsider perspectives enhance, complement, and complicate existing narratives, and, as such, help to produce a more nuanced and complex portrait of the past. Yet our collective experience is that Western historians of communism in Central Europe struggle to establish their legitimacy among societies that remain attached to an ethnonationalist definition of identity. Also, many people believe that only contemporary witnesses are entitled to speak about contemporary history. This roundtable offered the cumulated experience of four scholars: Marci Shore, Jill Massino, Jan Čulík, and Muriel Blaive. We reflected on the way in which our status has affected our research, our writing, and our reception. As a result, our roundtable also offered insight into the societies we are studying and into the stakes involved in the production of history.

Britské listy has kindly offered us to publish our texts, as well as a few others on the part of colleagues who attended the panel and participated in a very lively discussion. What follows is a contribution by Derek Sayer

Muriel Blaive 

19428

Hustota nečekaných setkání

1. 11. 2022 / Derek Sayer

čas čtení 17 minut

(Tento obrázek pochází z připravované knihy  Dereka Sayera Pohlednice z Absurdistánu.)

V květnu 2021 jsme s Jill Massino uspořádaly kulatý stůl na ročním kongresu Association for the Study of Nationalities v New Yorku. Měl název Výhody a břemena "neviditelného kufru": Psaní soudobých dějin v roli outsidera.

Někteří z největších historiků současnosti jsou "outsidery" své studované země, například Robert Paxton a Christopher Browning v případě Francie a Německa za druhé světové války. Pohledy outsiderů obohacují, doplňují a komplikují stávající narativy, a tím pomáhají vytvářet diferencovanější a komplexnější portrét minulosti. Přesto naše kolektivní zkušenost ukazuje, že západní historici komunismu ve střední Evropě mají potíže s prosazením své legitimity ve společnostech, které jsou vázány na etnonárodní definici identity. Mnoho lidí se také domnívá, že o soudobých dějinách jsou oprávněni hovořit pouze pamětníci nebo lidé, kteří dané období osobně zažili. Tento kulatý stůl nabídl kumulované zkušenosti čtyř badatelů: Marci Shore, Jill Massino, Jan Čulík a Muriel Blaive. Zamýšleli jsme se nad tím, jak náš status ovlivňuje naše bádání, psaní a recepci. Díky tomu náš kulatý stůl nabídl také vhled do společností, které studujeme, a do zátěží spojených s produkcí dějin.

Britské listy nám laskavě nabídly prostor k publikování našich textů, stejně jako několika dalších ze strany kolegů, kteří se panelu zúčastnili a podíleli se na velmi živé diskusi. Zde je příspěvek od Dereka Sayera.

Muriel Blaive

19438

Bolsonaro se schovává jako dítě, které prohrálo fotbalový zápas a odmítá pustit míč z ruky

1. 11. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut

30753
 

Krajně pravicový křesťanský fundamentalista a autokratický brazilský prezident Jair Bolsonaro zatím odmítá uznat, že prohrál volby s Luizem Ináciem da Silvou, známým jako Lula. Od nedělní 19. hodiny ho nikdo neviděl, poté se pouze setkal se svým nejstarším synem Flaviem a vyměnil si jeden krátký telefonát se svým viceprezidentem, generálem Hamiltonem Mourão. Neodpovídal na žádné zprávy ani telefonáty od svých ministrů, politických spojenců a dokonce bylo zaznamenáno, že ho jeho manželka Michelle přestala sledovat na Instagramu, což vedlo k fámám, že se ho snažila přesvědčit, aby ustoupil, a skončilo to manželskou hádkou. Bolsonaro zhasl světla prezidentského paláce ve 22 hodin. Šel spát.

19435

Voňavý ostrov

1. 11. 2022 / Soňa Svobodová

čas čtení 6 minut


Naleznete-li v sobě dostatek odvahy nastoupit na pražském letišti Václava Havla do letadla a absolvovat let, který trvá přibližně dvě hodiny a deset minut, ocitnete se..., ale jen tehdy pokud daný let přežijete bez jakékoliv úhony na zdraví, na „voňavém ostrově“, tak se totiž přezdívá třetímu největšímu ostrovu v západní části Řecka, Zakynthosu a podle řecké mytologie na tomto ostrově našla svůj domov bohyně lovu a Měsíce Artemis společně se svým bratrem Apollónem, jenž také bývá identifikován s Héliem, který je zosobněním Slunce. A není divu, neboť tento ostrov je nejslunnějším v celém Řecku. Svůj nový domov zde nalezla i Vendula Vašíčková, která si ho zamilovala celým svým srdcem.

Paní Vendulo, jak se to přihodilo, že jste se usadila tak daleko od domova?

Kreativní třída – elita dneška, odolá robotizaci

1. 11. 2022 / Karel Červený

čas čtení 13 minut

Chytrá města budou soupeřit o chytré lidi

V poslední době se čím dál více píše o chytrých městech. Bohužel, chytré město netvoří jen digitální sloupy veřejného osvětlení či lavičky s nabíječkou. Chytrá města budou chytrá konceptuálně. Budou si budovat nápadité a spravedlivé principy fungování a navazující modulární systémy. Chytrá města vyřeší to, co nevyřeší politikové na vládní úrovni.

19429

Pomozte Saše Skočilenkové

1. 11. 2022

čas čtení 2 minuty

Vítě, co se stalo Saše Skočilenko z Petrohradu? Psali jsme o tom v Britských listech.   Pět týdnů po invazi ruských vojsk na Ukrajinu vešla Alexandra Skočilenko, dvaatřicetiletá umělkyně a hudebnice, kterou její přátelé znají pod jménem Saša, do supermarketu v Petrohradě s kytarou a několika samolepkami. Na nich byly fotografie ruských zvěrstev, páchaných na Ukrajině. V rámci tichého protestu proti válce je nalepila na cenovky. 


19439

Ohlédnutí za Bohumírem Šmeralem

Od austromarxismu k bolševismu, od Habsburků k Leninovi

1. 11. 2022 / Petr Partyk

čas čtení 14 minut


Minulý rok 2021 byl rokem stého výročí Komunistické strany Československa. V květnu roku 1921 byla založena Komunistická strana Československa, v říjnu téhož roku se konal slučovací sjezd, na němž se podle podmínek Komunistické internacionály sjednotily jednotlivé národní komunistické strany, které do té doby v Československu vznikly.

O nadměrném (neoprávněném) používání slova fašismus

1. 11. 2022

čas čtení 6 minut

Oproti jiným pravidelných platformám zaměřeným na politické analýzy a komentáře mají Britské listy nesporně několik plusových znaků. Hlavním z nich jsou bezesporu mnohé zajímavé, kvalitní a originální články, které vnáší pohledy na danou problematiku ne úplně běžné v České republice. Snad k tomuto faktu přispívá i podtitul „skutečnost je vždy složitější“. Ten lze považovat za vskutku podařený, píše Martin Trbušek.

18414

Sign an open letter to support Muriel Blaive

1. 11. 2022

čas čtení 5 minut

Dear Board members of the Institute for the Study of Totalitarian Regimes,

In October 2022, the internationally renowned scholar and historian Muriel Blaive was fired from the Institute for the Study of Totalitarian Regimes in Prague. She had worked in its research department since 2014. Six other staff members were fired with her, five of them women. The official reason for Blaive's dismissal was to “make the Institute more efficient.“

18414

Podepište otevřený dopis na podporu Muriel Blaive

1. 11. 2022

čas čtení 9 minut

Dopis podepsala velmi známá jména jako např.: historik Timothy Snyder, Thomas Lindenberger, ředitel Hannah Arendt Institute for Totalitarianism Studies nebo německý historik Jens Gieseke, člen evaluační komise ÚSTRu a Prof. Padraic Kenney, vedoucí evaluační komise ÚSTRu.

Podepište otevřený dopis na podporu mezinárodně uznávané vědkyně/historičky Muriel Blaive, která nedávno dostala výpověď ze své pozice na Ústav pro studium totalitních režimů. Oficiálním důvodem propuštění Blaive bylo zvýšení efektivnosti práce ústavu, píše Pavel Karous.

Ve skutečnosti problém nebyl v tom, že by se v české vědecké a veřejné sféře málo angažovala. Právě naopak. Problém tkví právě v jejím veřejném vystupování, kde předkládá veřejnosti výsledky svého vědeckého bádání.

V rámci svého širokého výzkumu si také dovolila zpochybnit koncept totalitarismu, tak jako většina historiků nové generace na Západě. Blaive dále vyčnívala tím, že místo již dávno a zevrubně zpracovaného osudu undergroundu a disentu ji zajímala povaha vyjednávaní mezi autoritativní mocí a drtivou většinou, tzv. šedou zónou. Proto také musela být vyhozena ze své pozice, protože Ústav pro studium totalitních režimů se současným vedením nechce nic nového vybádat, chce jen potvrzení svého dogmatu.

Žádáme radu ÚSTRu, aby ukončila mocenské mechanismy, kdy je umožněno názorové a vědecké oponenty vyloučit z vědecké instituce.

Znění celého dopisu zde https://forms.gle/YaKnhwNRLUK1iZnPA

 

Ruská agrese na Ukrajině: Rusko stále útočí raketami na energetickou infrastrukturu Ukrajiny

31. 10. 2022

čas čtení 8 minut

- Vlna ruských raket zasáhla kritickou infrastrukturu v Kyjevě a dalších ukrajinských městech

Rusko v pondělí ráno odpálilo vlnu řízených střel na vodní přehrady a další kritickou infrastrukturu na Ukrajině, přičemž výbuchy byly hlášeny v blízkosti hlavního města Kyjeva a v nejméně 10 dalších městech a regionech.

Ukrajinské velení letectva uvedlo, že sestřelilo 44 z 50 nepřátelských raket. Videozáznamy naznačují, že několik raket bylo zlikvidováno  na obloze v okolí Kyjeva krátce po osmé hodině ráno místního času. V celé zemi se rozezněly sirény a občané byli vyzváni, aby vyhledali úkryt.

Další rakety však pronikly přes ukrajinskou obranu. Kyjevský gubernátor Oleksiy Kuleba uvedl, že "masivní ostřelování v regionu" poškodilo elektrickou a energetickou infrastrukturu. Obyvatelé by podle něj měli počítat s mimořádnými výpadky elektřiny. Dodal: "V současné době máme jednu oběť. Informace upřesňujeme."

Střely s plochou dráhou letu byly vypáleny z ruských letounů Tu-90 a T-60 letících severně od Kaspického moře a Rostovské oblasti. Zasáhly cíle v Kyjevské, Záporožské a Charkovské oblasti a také v oblastech Mikolajova, Lvova, Žytomyru, Kirovohradu a Černivců.

Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka byly v pondělí ráno mezi cíli, které Rusko zasáhlo, i hydrelektrárny. V prohlášení na Facebooku to Halušenko označil za "další barbarský útok" a dodal, že "raketami byly zasaženy elektrické rozvodny, vodní elektrárny a zařízení na výrobu tepla".

V důsledku toho byly podle něj zavedeny plánované částečné výpadky elektřiny a nouzové výpadky v Kyjevské, Čerkaské, Záporožské, Čerkaské, Kyjevské, Kirovohradské, Charkovské, Záporožské a Poltavské oblasti.
 

Greta Thunberg: Naděje je něco, co děláte

31. 10. 2022

čas čtení 8 minut

Moderátorka Channel 4 News: Jednou z mladých žen, která se postavila do čela celosvětového boje proti změně klimatu, je švédská teenagerka Greta Thunbergová. Přišla k nám do studia, aby nám povyprávěla o své nové knize The Climate Book, a já jsem se jí nejprve zeptala na bezútěšný obraz, který kniha vykresluje.

Greta Thunberg: Chci říct, že se blížíme k propasti. Nelze popřít, že se právě nacházíme ve velmi naléhavé situaci. Máme velmi omezený čas na to, abychom dosáhli velmi velkých změn a odvrátili tak nejhorší důsledky klimatické krize, kterou lidé trpí již dnes, a bude to ještě mnohem horší. Pohybujeme se stále hlouběji na neprobádaném území, takže tak nějak na tom teď jsme. Nemyslím si, že bychom měli lidi uklidňovat a dávat jim falešnou naději a malovat jim nějaký falešný scénář, že to můžeme napravit, aniž bychom museli udělat nějaké zásadní změny.

Moderátorka: A vy si rvete vlasy frustrací z toho, jak už řadu let velmi hlasitě mluvíte napříč globální scénou. a přesto statistiky ukazují tento posun špatným směrem.

ČR: Chronická krize s kriminálními exekucemi pokračuje

31. 10. 2022

čas čtení 1 minuta

Problém kriminálních exekucí v ČR není řešen, protože se na něm přiživují oligarchové a politici, kteří plní jejich přání systém exekucí a soukromých exekutorů zachovat. Politici, kteří toto podporují, jsou v podstatě ve všech českých politických stranách.

Český systém exekucí neexistuje nikde jinde na světě. Stále nechápu, proč někdo neprožene pár případů exekucí českými soudy a až je odmítnou řešit všechny české soudní instance, není podáno odvolání k evropskému soudu pro lidská práva. Ten by musel český systém exekucí postavit mimo zákon okamžitě. (JČ)



19422

Elon Musk na Twitteru zveřejnil nepodloženou konspirační teorii o útoku na Paula Pelosiho

31. 10. 2022

čas čtení 2 minuty

 

Komentář byl zveřejněn několik dní poté, co Musk převzal Twitter a vyvolal obavy, že pod jeho vedením se budou šířit nenávistné projevy
 

Elon Musk byl v neděli kritizován poté, co na Twitter - gigant sociálních médií, který před několika dny převzal se slibem, že bude na jeho obsah uvalovat méně omezení - umístil nepodloženou konspirační teorii o napadení Paula Pelosiho.

Paul Pelosi, manžel předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, byl v pátek napaden kladivem v jejich kalifornském domě. Útočník, kterého úřady identifikovaly jako Davida DePapeho, údajně během útoku řekl "Kde je Nancy?"; prezident Joe Biden uvedl, že zamýšleným cílem byla zřejmě ona.

19248

Už ne řecký, ale britský scénář

31. 10. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

30750



V diskusi v nedělních Otázkách V. Moravce s ekonomy Miroslavem Zámečníkem a Danuší Nerudovou a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou mne nejvíce zaujala skepse obou zmíněných ekonomů k aktuální podobě státního rozpočtu na příští rok. Oba vyjádřili přesvědčení, že příjmy z daně z nečekaných zisků budou mnohem nižší, než se očekává. Pan Zámečník šel dokonce tak daleko, že pohrozil britským scénářem a rozpočet označil za nerealistický.

Mezitím v Absurdistánu 222. Duševní zdraví a život v Polsku

31. 10. 2022 / Tomasz Oryński

čas čtení 14 minut

18075
Milí čtenáři, v první řadě se vám musím omluvit za to, že jsem nějakou dobu nemohl přijít s novými díly svého seriálu o Polsku. Jak někteří z vás možná vědí, odjel jsem z Británie do Finska a stěhování přes půl kontinentu je dost komplikované i bez toho, aby se něco pokazilo - a pokazilo se všechno, co se pokazit mohlo. Musel jsem si opravit auto poté, co mi neschopní mechanici v Glasgow zničili převodovku. Rozbila se mi dodávka. Byl jsem nemocný a měl jsem zubní pohotovost. Celkově mi to zabralo mnohem víc času, než jsem čekal.

19425

Lula je zpět

31. 10. 2022 / Fabiano Golgo

čas čtení 4 minuty

30753
 
Rozdíl pouhého jednoho procenta, což je v Brazílii více než 2 miliony hlasů, ale Luiz Inácio da Silva, známý jako Lula, porazil populistického krajně pravicového křesťansky fundamentalistického kapitána Jaira Messiase Bolsonara. Polovina země a většina světa si oddechla.

Symbolické bylo, že ačkoli v Evropě bylo už po druhé hodině ranní, vypadá to, že Emmanuel Macron čekal na výsledky, protože s americkým prezidentem Joem Bidenem pár minut po oznámení vítězství zavolal Lulu.

Bojkotujte pivo Bernard

31. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta


V Británii tohle dělal Tim Martin, brezitér a vlastník řetězce restaurací Wetherspoons. Umisťoval probrexitérská hesla na své pivní tácky. Nyní krachuje. Doufejme, že totéž postihne i pana Bernarda. Nikdo nemá právo diskriminovat společenské menšiny.  (JČ)

 

19106

Kult Putina v Srbsku odráží národ, který se stále nevyrovnal se svou minulostí.

31. 10. 2022

čas čtení 6 minut

 
"Ukrajina útočí na Rusko!" zněl surrealistický titulek zprávy ve vydání Informeru, nejprodávanějšího srbského bulvárního listu, z 22. února. Tento titulek nebyl ojedinělý, byl výrazem popularity Vladimáíra Putina, která je v Srbsku silná již několik let. Bulvární tisk, webové portály, deníky, týdeníky a celostátní televizní kanály oslavovaly ničení ukrajinských měst a z celého srdce podporovaly ruské ozbrojené síly. Zdálo se, že zabíjení civilistů, srovnávání měst se zemí a ničení kulturních památek naplňuje některé srbské redaktory nadšením a rozjařeností, napsal Tomislav Marković, autor, který žije v Bělehradě.

Rusko v pondělí bombardovalo Moldavsko

31. 10. 2022

čas čtení < 1 minuta

Jedna z ruských raket odpálených směrem na Ukrajinu vybuchla v Moldavsku ve vesnici Naslavča.



21483