Po válce v Karabachu přitahuje pozornost turkická rada pro spolupráci

18. 11. 2020

čas čtení 2 minuty
Role Ankary na Jižním Kavkaze během karabašské krize přiměla úřady a experty ve Střední Asii, aby se zaměřili na potenciální roli Rady pro spolupráci turkickojazyčných států při prosazování tureckých geopolitických zájmů. Adinaj Kurmanbeková si všímá, že rada, která existuje po dobu jedné dekády, má v jejím regionu tři členy: Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán. Nezapojil se jen persky hovořící Tádžikistán.


Turecko bylo jednou z prvních zemí, které uznaly nezávislost středoasijských států. Před rokem 2009, kdy rada vznikla, uspořádalo s lídry těchto zemí devět summitů, a dále založilo Mezinárodní organizaci pro turkickou kulturu (TURKSOY) a Parlamentní shromáždění turkickojazyčných států.

Mnozí očekávali, že s vytvořením rady pro spolupráci se vztahy budou rapidně vyvíjet. Avšak přinejmenším v prvních letech Ankara spíše prohlubovala vztahy s Evropou a vztahy se Střední Asií ponechávala na druhé koleji. Když byly naděje na integraci s EU zablokovány, opět se obrátila k turkickým zemím.

Ve výsledku je rada pro spolupráci správně považována za jeden z hlavních nástrojů zahraniční politiky Ankary, ačkoliv obchod nerostl tak, jak mnozí očekávali. Členské země v mnoha případech stále preferují dvoustranné vztahy.

Avšak na kultuře, jazyku a geografii záleží. Role rady bude zřejmě posílena a stane se důležitým koordinačním nástrojem pro TURKSOY, která má vazby sahající za hranici Střední Asie a dokonce až do Maďarska, které v roce 2018 získalo status pozorovatele a poté otevřelo kancelář rady v Budapešti.

Maďaři se považují za potomky asijských Kipčaků a Tádžikové, kteří také mají komplikovanou etnogenezi, mohou být ze stejného důvodu také vtaženi do rady. A to by z ní udělalo klíčového hráče v celém středoasijském regionu.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
6288

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2020