Jsou memy digitální branou k manipulaci sociálních médií?

18. 11. 2020

čas čtení 4 minuty
Internet je plný legračních fotografií a memů ve formátu .gif. Ale bližší zkoumání odhaluje, že médium také často slouží postranním politickým sdělením. Proto je klíčové rozvíjet mediální gramotnost, upozorňuje Jennifer Wagnerová.


Rok 2020 byl plný výzev. Není divu, že mnoho lidí se uchýlilo k humoru, aby se pozvedli na duchu. Nepřekvapí, že memy týkající se koronaviru jsou trendem. Memy často parodují lidi nebo události tak, že použijí existující obrázky k jinému účelu. Slovo "mem" pochází z řeckého "mimeme", což znamená napodobování.

Memy mohou sloužit neškodné zábavě, stejně jako komunikovat politická sdělení. Už nějaký čas byly nasazeny v amerických volebních kampaních. Dan Pfeiffer, který působil jako komunikační ředitel Bílého domu za Baracka Obamy, je přesvědčen, že snímky, memy a videa sdílené online jsou pro získání elektorátu velice významné.

"Politické kampaně jsou nyní moderní informační válkou - masivními propagandistickými operacemi blízkými státu, s boty na Twitteru, kteří vyvolávají rozhořčení a pohánějí mediální pokrytí, facebookové stránky spravované z bývalých sovětských republik a oslovují více lidí než New York Times a cizí země jako Rusko snažící se aktivně intervenovat do voleb," napsal Pfeiffer v únoru do časopisu Wired.

Ve Spojených státech jsou memy často využívány k politickým účelům. Donald Trump junior, který se sám na Instagramu označuje za "generála ve válce memů", patří k mnoha důležitým postavám šířícím takové zpolitizované obrázky. Jeden z nich ukazuje prezidenta Trumpa, jak míří prstem na diváka. Doprovodný text uvádí: "Ve skutečnosti nejdou po mě, ale po tobě. Já jim jen stojím v cestě." Twitter v červenci sdílení memu na své platformě znemožnil, protože používal fotografii s copyrightem.

"Informační válka" založená na memech je v Evropě mnohem méně běžná. Ale i zde automatizovaní boti prosazují kandidáty a amplifikují dezinformace.

Je to zřejmé z online diskuse ohledně veřejného zdraví a koronavirové pandemie. Příznivci opatření na zpomalení šíření viru se snaží čelit popíračům pandemie, kteří si někdy říkají Querdenker, neboli "nekonvenční myslitel".

Takové skupiny nalezly na internetu své spojence. "Popírači koronaviru procházejí bezprecedentní radikalizací během průběhu pandemie," uvádí publicista specializující se na technologie Sascha Lobo pro Der Spiegel.

Lobo tvrdí, že "blesková radikalizace" probíhá na sociálních médiích, kde se začínají spojovat online komunity s podobnými zájmy. "Popírači koronaviru neboli Querdenkeři nepředstavují homogenní skupinu," uvádí. "Hnutí bylo v létě 2020 poněkud jiné než na podzim 2020 - částečně proto, že bylo infikováno ideami konspirační teorie QAnon."

Zprávy rozdělující publikum byly také sdíleny ve facebookových skupinách, které jsou obecně považovány za apolitické. V létě výzvy k účasti na shromážděních proti vládním opatřením byly sdíleny ve skupině nabízející sdílené jízdy autem, což vyvolalo vášnivou diskusi. Několik uživatelů si stěžovalo na zneužití skupiny a opustilo ji.

Platformy sociálních médií poskytují úrodnou půdu pro rozvoj marginálních skupin. I když sociální sítě byly původně zřízeny proto, aby mohli uživatelé navzájem komunikovat, nyní existuje reálné nebezpečí, že lidé uvíznou v pasti prostředí, které jim vrací jen ozvěnu vlastního hlasu. "Pokud uživatelé spoléhají jen na zdroje, které potvrzují předem existující přesvědčení, způsobuje to fragmentaci veřejné sféry," říká profesor lingvistiky na univerzitě ve Vídni Lars Bülow.

Sociální média podle něj umožnila jedincům s podobnými názory shromáždit se v kyberprostoru a také zvýšit individuální politickou participaci. V tomto smyslu mohou online platformy katalyzovat demokratickou změnu. "Můžeme to vidět, pokud jde o feminismus a environmentální politiku," uvádí Bülow. "Ale jsou také rizikem, když je popírači koronaviru využívají k vlastním účelům."

Někteří lídři a aktivisté vyzývají k větší regulaci sociálních médií. Mnoho politiků a zákonodárců si přeje pravidla, která zajistí, že interakce online se stanou uctivějšími a vyváženějšími.

"Musíme prosazovat mediální gramotnost a začít u dětí ve školách," říká Michael Johann, výzkumník katedry médií, vědění a komunikace na univerzitě v Augsburku. Teprve pak budou uživatelé všech věkových kategorií schopni kriticky zhodnotit obsah sdílený online.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6836

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2020