Brexit je důsledkem občanské války v kapitalismu. My všichni jsme jen vedlejší škody

25. 11. 2020

Tiskový oligarcha Rupert Murdoch, jehož média v Británii, kde nežije, prosadila brexit

Pohleďte, jak tento článek George Monbiota, dokumentující rozklad společnosti v Británii, má paralely i v České republice - v souvislosti s nejnovějšími daňovými rozhodnutími. (JČ)

Pro jeden druh kapitalistů je nejistota a chaos děsivá. Pro jiný druh je to vysoce výdělečný zdroj zisků


Všeobecně řečeno, existují dvě dominantní formy kapitalistického podnikání. První formu lze charakterizovat jako ochočený kapitalismus. Temn usiluje o koexistenci s administrativním státem a má prospěch ze stability, předpověditelnosti a z předpisů, které eliminují špinavější a podvodničtější konkurenty. Tento kapitalismus dokáže koexistovat se zkrocenou a slabou formou demokracie.
 
Druhou formu kapitalismu lze charakterizovat jako kapitalismus válečných magnátů. Tento druh kapitalismu považuje všechna omezení akumulace včetně daní, předpisů a veřejného vlastnictví základních služeb - za nelegitimní. Ničemu nesmí být dovoleno, aby to stálo v cestě vydělávání zisků. Ideologii tohoto kapitalismu zformuloval Friedrich Hayek a Ayn Randová. Jejich knihy ignorují složitost společnosti a zájmy druhých lidí. Vytvářejí fetiš z něčeho, čemu říkají "svoboda", což znamená totální svobodu pro plutokraty, na úkor společnosti.

Když si nedávají pozor, váleční magnáti a jejich stoupenci zacházejí až do nejzazších extrémů. Hayek, například, když navštívil Pinochetovu Chile, se vyjádřil, že "dává přednost liberální diktatuře" před "demokratickou vládou, která není liberální". Peter Thiel, zakladatel PayPalu a Palantiru, se přiznal: "Už si nemyslím, že svoboda a demokracie jsou slučitelné." Minulý měsíc Mike Lee, vysoký republikánský senátor za stát Utah, se vyjádřil, že "demokracie není naším cílem", cílem amerického politického systému jsou "svoboda, mír a prosperita".

Brexit v Británii představuje ohromující příležitost pro kapitalismus válečných magnátů. Je to šance zlikvidovat konkrétní předpisy a také zničit nepevné příměří mezi kapitalismem a demokracií, za něhož jsou ochraňována práva veřejnosti. Podle Steva Bannona brexit umožňuje "likvidaci administrativního státu". Chaos není hrozbou, je příležitostí pro finanční válečné magnáty. Peter Hargreaves, miliardář, který daroval brexitérské kampani Leave.EU 3,2 miliony liber, vysvětlil, že po brexitu: "Začneme jednat a budeme neuvěřitelně úspěšní, protože budeme zase v nejistotě. A nejistota je fantastická."

Chaos, který vznikne, bude zneužíván jako své vlastní ospravedlnění: Doba je tvrdá, tak musíme zrušit předpisy a osvobodit podnikání, abychom zase všichni zbohatli. Johnsonova vláda zlikviduje poslední zábrany nejbrutálnější formě kapitalismu.

Ochočení kapitalisté jsou zděšeni brexitem. Nejenže brexit všeobecně ochromí hospodářskou činnost, hrozí také zlikvidovat výsady těch podniků, které dodržují předpisy. Bez omezení předpisů je váleční kapitalističtí magnáti zlikvidují.

Vláda Borise Johnsona, to je to, co si koupili finanční váleční magnáti. Je to vynikající příklad tzv. paradoxu znečištění. To je pojem, který je zásadní, máme-li porozumět naší politice. Znamená to, že čím špinavější či škodlivější je nějaký podnik, tím více peněz musí investovat do politiky, aby zajistil, že ho nezlikviduje regulace. V důsledku toho poskytují financování politickým stranám ty nejškodlivější firmy a nejhroznější oligarchové, kteří pak mají největší politický vliv. Ze scény vytlačí své civilizovanější soupeře.

Brexit skoro vůbec není o Británii. Oligarchové, kteří ho podporují, mají velmi slabé vazby na Británii, nebo nemají vůbec žádné. Brexitérskou kampaň Leave.EU spolufinancoval americký miliardář Robert Mercer. Jedním z největších finančních dárců pro Brexit Party je Christopher Harborne, který žije v Thajsku, a Jeremy Hosking, který má podniky registrované v Dublinu a v Delaware. Majitelé denního tisku, který prosadil brexit, žijí v zahraničí.

Trvalým trikem moderní politiky - která nás opakovaně mate - je zakamuflovat hospodářské a politické zájmy jako kulturní hnutí. Během celé brexitérské ságy informovala média o kouřové cloně, nikoliv o klíčových manévrech.

To bylo zřejmě největší selhání kampaně za setrvání Británie v EU. Tato kampaň nepoukazovala na to, že brexit prosazují oligarchové nežijící v Británii.

Brexit, který přichází v pandemii, vážně poškodí životy a svobodu milionů lidí v Británii. Ale o Britech brexit není. Britové se jen stali obětí přestřelky v občanské válce mezi dvěma druhy kapitalismu.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 

1
Vytisknout
4298

Diskuse

Obsah vydání | 1. 12. 2020