COVID úmrtí v ČR: až o polovinu více?

30. 11. 2020 / David Stein

Úmrtnost za říjen vykazuje dle ministerstva zdravotnictví nadbytek 4 a půl tisíce úmrtí (50% nárůst), přičemž v souvislosti s nemocí COVID je započteno pouze 2 849 úmrtí -- nejsou tedy COVID úmrtí hluboce podhodnocena?

V prezentaci ministerstva zdravotnictví Data o celkové mortalitě a o příčinách úmrtí pacientů s COVID-19 je na straně 7 tento graf:

Počet úmrtí za říjen (13 809) znamená 4 556 úmrtí nad dlouhodobým průměrem (9 253), takže 2 849 úmrtí v souvislosti s nemocí COVID ponechává 1 707 úmrtí bez vysvětlení. Navíc již v září byl nadbytek 573 úmrtí úředně nesouvisejících s nemocí COVID. Celkem je tu tedy za dva měsíce přes 2 tisíce nevysvětlených úmrtí.

Tato úmrtí nejsou zanedbatelná -- v říjnu se jedná o téměř pětinu očekávaných úmrtí a o téměř 60% zaznamenaných COVID úmrtí. Možné vysvětlení by bylo, že valná většina tohoto nadbytku musí být zapříčiněna nemocí COVID i přesto, že tuto souvislost dokumentace zdravotního systému nezaznamenala.


To by ale znamenalo, že COVID úmrtí jsou až o 50% podhodnocena!

Ministr Blatný

Ministerstvo zdravotnictví v nadpise na výše uvedeném grafu tvrdí: Data zatím naznačují, že nárůst mortality v říjnu byl způsoben i jinými příčinami než nemocí COVID-19.

Podobně i ministr zdravotnictví Blatný na tiskové konference 25. 11. možnost podhodnocení COVID úmrtí nepřipustil a naopak označil příčinu jinde než v nákaze koronavirem: nevysvětlený nadbytek dal za vinu extrémnímu zatížení našeho zdravotního systému.

Blatný tento poznatek označil za nejdůležitější na hodnocení dopadu celé pandemie (!) a snahu o nápravu pak Blatný prohlásil za klíčovou.

Pokud je tvrzení Blatného pravdivé, pak v říjnu došlo k nesmírnému selhání zdravotnictví -- umřelo přinejmenším tisíc a půl osob, jež by dle Blatného bez přetížení zdravotnictví nezemřelo.

Ve skutečnosti by tento počet musel být vyšší, protože takové přetížení systému přece musí mít dopad i na pacienty s nemocí COVID -- takže jsme v říjnu zaznamenali značně přes 2 tisíce úmrtí připsaných extrémnímu zatížení zdravotnictví.

Pokud bude struktura úmrtí podobná té v říjnu, tak na konci roku nebudeme mít jen zhruba 10 tisíc úmrtí v souvislosti s nemocí COVID, jak Blatný na konferenci předvídal, ale celkový nadbytek zhruba 15 tisíc úmrtí, z nichž téměř polovina -- zhruba 7 tisíc -- by byl dle logiky Blatného následek dvou měsíců přetíženého zdravotnictví.

To už je silná káva.

Zejména když k ní nebyly dodány žádné důkazy.

Hodnověrnost alternativních vysvětlení

Zamysleme se nyní nad hodnověrností tří vysvětlení nadbytku 1 707 úmrtí úředně nesouvisejících s nemocí COVID. Všechny tři teorie A, B a C pocházejí přímo od Blatného, ta první z tiskové konference, ta druhá a třetí z rozhovoru na iRozhlas o den později.

A) Přetížené zdravotnictví

Této teorii jsem se věnoval v článku Podivuhodné tvrzení ministra Blatného a zde jen uvedu tři hlavní důvody k pochybám:

1) Tak vysoký počet úmrtí je podivné přisuzovat přetížení zdravotnictví zcela bez důkazů -- neměl by Blatný již mít alespoň základní data potvrzující pokles péče? Navíc proč MZ i Blatný zároveň tvrdí, že se kvalita péče nesnížila?

2) Ve zpravodajství nebyl v říjnu žádný náznak tak nesmírného poklesu úrovně zdravotní péče -- podařilo se snad vládě a ředitelům obalamutit celou zemi?

3) Tato teorie nevysvětluje nárůst úmrtí j v září, kdy se o hrozbě budoucího přetížení nemocnic teprve mluvilo.

B) Preventivní omezení péče

Některá omezení péče byla zavedena z preventivních důvodů: aby se nemocnicím předem ulehčilo a aby se pacienti žijící doma zbytečně nenakazili. Dle zpráv jde ale pouze o neakutní zákroky. Toto vysvětlení má též zásadní problémy:

1) Odložení neakutní péče by nemělo mít tak fatální následky.

2) Fatální následky, pokud by nějaké byly, by se měly projevit se značným zpožděním.

3) Tato teorie nevysvětluje nárůst úmrtí j v září -- tedy dříve, než tato omezení byla zavedena.

4) Na jaře došlo k podobným odkladům péče bez znatelného vlivu na počet úmrtí.

C) Pokles vyhledávání péče

Mnozí lidé se určitě v říjnu a snad i v září rozhodli nevyhledat lékařskou péči, protože se buď obávali nákazy či nechtěli zatěžovat zdravotnictví neakutní péčí. Jenže podobné to bylo i na jaře, ale na statistikách úmrtí se to neprojevilo.

Věrohodnost souvislosti s nemocí COVID

Proč by značná většina více než 2000 nadbytečných úmrtí v září a říjnu měla mít souvislost s onemocněním zesnulých chorobou COVID? Dva hlavní důvody jsou patrné ze dvou otázek, které jsem zaslal MZ:

Testují se zemřelí plošně na přítomnost koronaviru v jejich těle? Pokud ne, jak lze vyvodit, že počet mrtvých v souvislosti s nemocí COVID není silně podhodnocen?

Testují se zemřelí plošně na přítomnost protilátek na COVID? Pokud ne, jak lze vyvodit, že počet mrtvých nebyl výrazně ovlivněn oslabením chorobou COVID těch, kteří brzy po prodělání této nemoci zemřeli na další nemoc?

Dokud nebude poskytnuto jiné věrohodné vysvětlení, či dokud se neobjeví důkazy proti tomuto vysvětlení, tak lze považovat souvislost s nemocí COVID za nejpravděpodobnější důvod značné většiny nadbytku úmrtí prozatím úředně nespojované s nemocí COVID.

Poznámky:

Výraz COVID úmrtí používám ve smyslu úmrtí v souvislosti s nemocí COVID-19. Výraz COVID používám ve smyslu COVID-19.

Čekací doba na koronavirus testy by mohla opozdit lékařskou péči -- a na podzim skutečně docházelo ke zdržením. Nenašel jsem ale důkazy, že tato zdržení byla v říjnu dostatečně častá a zdlouhavá, aby vysvětlovala smrt tolika lidí navíc.

V létě bylo každý měsíc o pár stovek více úmrtí, než dlouhodobý průměr. Pokud odečteme 200 od nadbytku úmrtí v září i v říjnu tak to výše uvedené počty zásadně nezvýší. Navíc je samozřejmě otázka, zda již přes léto neumíralo mnohem více lidí v souvislosti s nemocí COVID, než je úředně zaznamenáno.

Protiřečení Blatného sama se sebou je až komické. Ve středu přičítal veliké množství úmrtí extrémnímu zatížení našeho zdravotního systému a o den později již tvrdil, že "jsme byli schopni poskytnout péči všem, kteří ji potřebovali". V tomto rozhovoru se již posunul od teorie "Přetížené zdravotnictví" k teoriím "Preventivní omezení péče" a "Pokles vyhledávání péče".

Souběžná epidemie způsobená dalším -- prozatím neznámým -- virem by samozřejmě mohla nadměrná úmrtí vysvětlit, ale šlo by o nesmírnou souhru okolností.


0
Vytisknout
3398

Diskuse

Obsah vydání | 3. 12. 2020