COVID a čtvrté znevolnění

1. 3. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Foto: Wikimedia Commons. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International.

Zhruba polovinu současných sociálních kontaktů lidé realizují v soukromí, druhou polovinu v zaměstnání. Ačkoliv omezování soukromých kontaktů vykazuje v ČR stále značné rezervy, největší rezervoár pro "skřípnutí" pandemie nalezneme v oblasti pracovních kontaktů. Avšak univerzální ministr Havlíček spolu s Hradem tvoří ohromné hlásné trouby lobbistů, kteří si nepřejí uzavřít průmyslové podniky, i kdyby to mělo znamenat konec světa. - A premiér Babiš navíc označil odborářského předáka Středulu, který prosazuje lockdown v průmyslu, za "největší ohrožení české ekonomiky".


Myslím, že toto premiérovo tvrzení, stejně jako obvinění, že Středula údajně "špatně reprezentuje" zaměstnance, nejspíš nejlépe posoudí lidé, kteří volí představitele Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Pokud je mi známo, Andrej Babiš jako (ne)vlastník Agrofertu ani jako premiér nemá žádnou pravomoc určovat, kdo může a kdo nemůže šéfovat nejsilnější odborové centrále.

Babišova intence je ovšem jasná, podobně jako její historické souvislosti.

Obyvatelstvo českých zemí se nijak nevymykalo většinově evropské tendenci ke znevolňování během 6. - 12. století. Historicky unikátnější už ale bylo druhé znevolnění probíhající v českých zemích (ale také v Maďarsku, Polsku, na Ukrajině) během 16. - 17. století na pozadí rozvoje raně kapitalistické ekonomiky feudálního velkostatku. Toto nevolnictví bylo zrušeno až císařem Josefem II. v roce 1781.

Třetí vlnu znevolnění přinesl nástup sovětského komunismu ve Východní Evropě - s nucenou distribucí pracovní síly, administrativním omezením jejího pohybu (v SSSR včetně vnitřních pasů znemožňujících stěhování za jiným zaměstnáním) a proměny odborové organizace v služebnou pobočku vládnoucí státostrany.

Čtvrté znevolnění zahajuje v Česku průmyslová lobby tím, že nepřetržitý provoz montoven nadřazuje nad všechna ostatní myslitelná kritéria - a navíc prostřednictvím ochočeného premiéra delegitimizuje odbory a dává najevo nezměrnou nostalgii po časech, kdy se odboráři seznamovali se "svým" postojem k rozhodnutím vlády formou stranických usnesení.

***

Šmuclerové a ostatní klausové s nepatřičnou mediální pozorností celé měsíce rozčíleně hýkají, že prý řádně a zákonně vyhlášená protipandemická opatření "ohrožují svobodu".

Mimo mediální diskurs jako by zůstávala svoboda zůstat zdráv a neriskovat zbytečně smrt či invaliditu.

Podobné svobody se ovšem nevolníkům zásadně nepovolují. Proto montovny zůstanou otevřeny i během probíhajícího kolapsu zdravotní péče.

Na konci března bude mít ČR po polovičatém lockdownu za sebou dalších 8 - 10 000 mrtvých, přiměřený počet lidí s vážným doživotním zdravotním postižením - a překročí psychologickou hranici představovanou počtem čs. vojáků zemřelých během 2. světové války (25 000).

Tím, kdo za zmíněné ztráty nese vinu, ale rozhodně není Středula.

0
Vytisknout
9295

Diskuse

Obsah vydání | 4. 3. 2021