Zaorálek dal zdvořile najevo, že o špinavou práci pro Zemana nestojí

14. 4. 2021 / Karel Dolejší

Foto: Rastislav Polák/Wikimedia Commons. Licence: Creative Commons CC0 1.0 Universal Public Domain Dedication.

"Ale ten grunt, tatínku, ten náš velkej grunt já nechci." - František Hlavsa

Podle představ Hradu a předsedy ČSSD Hamáčka měl po odvolaném Tomáši Petříčkovi ministerstvo zahraničí převzít současný ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ten však na tiskové konferenci v jednom z nejdramatičtějších projevů, jaké kdy mohl český volič od této chytré horákyně slyšet, oznámil, že mu záleží na dokončení projektů jeho současného ministerstva a že aby o nástupu na MZV vůbec uvažoval, má dvě podmínky: Na kulturu by musel nastoupit člověk, který je kompetentní (tím ale Zemanův kůň Birke není), a ministerstvo zahraničí by muselo dostat nazpět kompetence, aby už nepředstavovalo "vykuchaný úřad".


Zaorálek při hodnocení současného stavu MZV mimoděk rozbil jeden z mýtů protizemanovské opozice. Ta tvrdila, že ministři zahraničí Martin Stropnický a později Tomáš Petříček údajně reprezentovali účinnou a funkční protiváhu snah Hradu otočit kormidlem zahraniční politiky České republiky na východ. To však není pravda. Oba zmínění se příležitostně stavěli proti Hradu v jednotlivostech, v tom zásadním ale - převádění faktických kompetencí na Hrad a později také na premiéra - ustupovali, až ustoupili tak říkajíc na hranici mořského přílivu a začalo jim notně téci do bot. "Vykuchaný úřad" nepředstavuje účinnou překážku čehokoliv. Tím méně pak proruské a pročínské agendy Miloše Zemana a jeho spolupracovníků.

Zaorálek výslovně zmínil novou krizi na Ukrajině (která podle něj může eskalovat už za měsíc, podle analýz ukrajinské rozvědky technicky vzato i do tří týdnů, jakmile Moskva dotáhne logistiku) a vztah k Rusku jako příklad toho, co by ministerstvo zahraničí mělo mít plně ve své kompetenci, avšak nemá. A také na novinářský dotaz uvedl, že náprava této situace by si vyžádala "týdny".

Týdny potřebné k obnovení normální funkce ministerstva zahraničí ovšem Česká republika pravděpodobně k dispozici mít nebude.

Shrňme: Zaorálek si pro úvahy o případném opětovném převzetí MZV položil významné podmínky, které ale v současné situaci prakticky nelze splnit, a to ani z časového hlediska. Nejpravděpodobnější v tuto chvíli je, že na práci "hadru", jak ministr mezi řečí také označil současné postavení ministra zahraničí, by si Zeman s Hamáčkem měli začít hledat někoho jiného. Podle posledních zpráv Zaorálek navrhuje náměstka ministra vnitra Jakuba Kulhánka. Alternativu představuje možnost, že by se Hamáček přeškolil na roli "univerzálního ministra" po Havlíčkově vzoru - a zahraničí si do voleb "odřídil" pěkně sám. Podle mého si Hamáček přesně tohle zaslouží. Nezaslouží si to však Česká republika.

Můžete jistě spekulovat o jménech, ta však nyní nejsou podstatná. Rozhodující význam má katastrofální stav rezortu zahraničí, který na pokraji velké evropské bezpečnostní krize, dost možná ještě vážnější než v roce 2014, není schopen řádně a nezávisle plnit své úkoly.

Otevřené konstatování vybrakovanosti MZV je ve skutečnosti nejvýznamnějším sdělením celého Zaorálkova vystoupení.

2
Vytisknout
4898

Diskuse

Obsah vydání | 16. 4. 2021