Nová studie ukazuje, jak koronavirus obchází imunitní systém

14. 5. 2021

čas čtení 2 minuty
Vážné příznaky choroby COVID-19 vedoucí k úmrtí jsou považovány spíše za následek akutní imunitní reakce samotného pacienta než škod způsobených přímo virem. Značné výzkumné úsilí je tedy věnováno otázce, jak se viru daří provést účinnou invazi, zatímco obejde imunitní systém. Nová studie v časopise Nature ukazuje komplexní strategii, kterou virus používá, aby se rychle a účinně replikoval, zatímco se vyhýbá detekci imunitním systémem. Izraelský výzkum se zabýval molekulárními mechanismy na buněčné úrovni.

Během infekce buňky normálně dokáží rozeznat, že jsou napadeny, a rychle vytváří signalizační molekuly, které vyrozumí imunitní systém o útoku. V případě viru SARS-CoV-2 bylo velmi brzy jasné, že něco tu nefunguje, jak má. Nejenže je reakce imunitního systému opožděná, což umožňuje viru rychlou replikaci, ale jakmile k imunitní reakci konečně dojde, je často tak vážná, že místo aby tělo bojovalo s virem, jeho obranný systém napadá samotného hostitele.

Když jsou buňky napadeny viry, začínají provádět expresi antivirových genů - některé zajišťují první linii obrany a přímo v buňce napadají virus, zatímco ostatní jsou uvolňovány do okolí, vyrozumí sousední buňky o útoku a mobilizují imunitní systém. V této fázi probíhá mezi virem a buňkou závod o přístup k ribozomům, což jsou oblasti buňky, v nichž dochází k syntéze proteinů. Virus sám takové kapacity nemá a musí se jich zmocnit, aby se dokázal v těle množit.

Studie prozkoumala, jakým způsobem virus SARS-CoV-2 získává převahu. Dokáže rychle, v řádu hodin, převzít kontrolu nad syntézou proteinů a současně neutralizovat antivirovou signalizaci buňky, jak uvnitř, tak navenek. Tím dosáhne zpoždění a zmatení imunitní reakce.

Virus tedy provede "hackerský" útok na "hardware" buňky, a to třemi separátními taktikami. První spočívá v omezení kapacity buňky překládat geny do proteinů, což znamená, že celkem je syntetizováno méně proteinů. Druhá taktika se týká aktivní degradace signalizační ribonukleové kyseliny (mRNA) v buňce, která přenáší instrukce pro syntézu proteinů z DNA do ribozomů. Přitom vlastní mRNA viru zůstává chráněna. Virus ale také dokáže zabránit vylučování mRNA z jádra buňky, kde je syntetizována.

Dobrou zprávou je, že se podařilo také identifikovat virální proteiny, které se podílejí na procesu vyřazení imunitního systému virem. To může znamenat nové příležitosti pro vývoj účinných léků proti chorobě COVID-19.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
6425

Diskuse

Obsah vydání | 18. 5. 2021