Jak předejít další Bečvě? Za vyšetřovací komisi navrhujeme upravit legislativu, vypracovat seznam výústí a stanovit jasné postupy
21. 9. 2021
čas čtení
10 minut
Přesně rok od katastrofické ekologické
havárie na řece Bečvě jsme zveřejnili závěrečnou zprávu vyšetřovací komise ke
způsobu řešení úniku chemických látek, závažného poškození životního prostředí
a úhynu 40 tun ryb. Komise nesuplovala práci policie a nehledala viníka –
chtěli jsme zjistit, co se dělo bezprostředně po havárii a kde došlo k
pochybením a nedostatkům při zjišťování příčin a nápravě série havárií, píše člen Vyšetřovací komise k
ekologické katastrofě na řece Bečvě František Elfmark
Ve zprávě, kterou komise dnes předložila veřejnosti,
klademe důraz na objasnění selhání v koordinaci jednotlivých orgánů a jejich
činností na místě, především co se týče odběru a předávání vzorků. Ihned po
havárii mělo dojít k odebrání dostatečného množství vzorků nad místem úhynu ryb
a u známých výpustí z podniků, které v oblasti leží, což se nestalo.
Celou kauzu provázel enormní tlak, zmatek a mediální
zájem. Důvodem je to, že jednou z firem poblíž místa úniku chemických látek je
společnost DEZA. Ta je spojena majetkovými vazbami jak s premiérem, tak
ministrem životního prostředí.
Jaká jsou zjištění závěrečné zprávy a jak
systematizovat postup v budoucnu?
Projevila se nedostatečná elektronická evidence
kanalizačních soustav, především těch, které mají kolaudační rozhodnutí z
minulého století a provozů, které byly kolaudovány před desítkami let.
Bude proto nutné do budoucna zahájit celorepublikovou inventarizaci a
digitalizaci kanalizačních soustav, především těch s potenciálním rizikem
vzniku ekologické havárie.
Je nutné vytvoření propracovaných metodických
pokynů pro ČIŽP, vodoprávní úřady, Podniky povodí a Hasičský záchranný
sbor pro situace, kdy dojde ke kontaminaci látkou, kterou nelze senzoricky
pozorovat. Pro ropné či jiné senzoricky pozorovatelné látky se postupy
trénují, pro tuto, která se odehrála na řece Bečvě, bohužel nikoliv. Chybí
také řešení postupů v případě havárie na hranici obvodu obce s rozšířenou
působností a na hranici dvou krajů. I toto je nutné ošetřit lépe
legislativně a metodicky.
Česká inspekce životního prostředí postupovala zmatečně a
nesystematicky, a dokonce nezahájila včas řízení podle zákona o ekologické
újmě. Navrhujeme proto vypracovat jasné metodické pokyny. Také by bylo
záhodno, aby činnost vyšetřovací komise pokračovala i po volbách.
Chybí jasné rozdělení kompetencí v tom, kdo je
hlavní odpovědnou osobou při řešení následků, a to i třeba v situaci, kdy
havárie přesahuje území ORP či více krajů. Je třeba dopracovat metodické
postupy a ty v praxi ověřit a trénovat.
Povolení k nakládání s vodami a integrovaná povolení je třeba lépe
koordinovat mezi krajskými úřady, vodoprávními úřady obcí s rozšířenou
působností apod. Inspekční činnost ČIŽP musí lépe pracovat s analýzou
rizika. Není možné, aby v intenzivně průmyslových areálech docházelo k
pochybením, jako jsou popsány ve znaleckém posudku v případě čistírny
společnosti Energoaqua a.s. či pochybením, ke kterým došlo v areálu společnosti
DEZA a.s., na která upozornil např. Deník Referendum. Stejně tak je nutné
zvýšit dostupnost a ochotu pracovníků ČIŽP dorazit na místo a aktivně
spolupracovat při řešení havárie.
Považuji za alarmující, že ani rok po havárii nedošlo
k žádným systémovým změnám a je nutné zasazovat se o to, aby vůbec nastaly. Pro
obdobné havárie lze doporučit případné vyhlášení krizového stavu.
Celou zprávu si můžete přečíst
ZDE
Ke zprávě Komise se vyjádřil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO):
"Zprávu vyšetřovací
komise považuji za zcela zpolitizovanou, s řadou neodborných závěrů
vytržených navíc z kontextu, manipulací a jednoznačně tendenční vůči
České inspekci životního prostředí. Poprvé v historii si Sněmovna zřídila
vyšetřovací komisi k živé kauze vyšetřované Policií ČR, což považuji
za skandální. To je bezprecedentní snaha ovlivnit nezávislé policejní vyšetřování
v přímém přenosu, mj. také neustálým zpochybňováním práce soudního znalce
či dokonce vyšetřovatele Policie ČR.
Všichni si pamatujeme,
že členové komise, v čele s poslanci Gazdíkem, Pekarovou Adamovou a
dalšími měli už před rokem jasno, kdo je viníkem havárie na Bečvě.
Poslanci Gazdík nebo Pekarová Adamová se dokonce fotili u DEZY, obvinili
tento podnik absolutně bez jakýchkoliv důkazů ze způsobení havárie,
pan poslanec Gazdík se za to potom omlouval. První výsledky práce soudního
znalce a průběh vyšetřování policie se však politicky opozici nehodily,
proto si zřídila vyšetřovací komisi, jejíž cíl je od začátku jasný.
Snaha zasáhnout do sněmovních voleb tak, jako se o to stejní aktéři snažili
před krajskými volbami, které se konaly jen několik týdnů po havárii
na Bečvě. Ostatně termín ukončení práce vyšetřovací komise byl stanoven
na 30. září, tedy co nejblíže sněmovním volbám.
Zpráva zpolitizované
Komise však nepřináší nic objevného, nic, co bychom na Ministerstvu
životního prostředí již nevyhodnotili. Zpráva opakovaně konstatuje,
že klíčovou roli při řízení vyšetřování a zmáhání havárie má vodoprávní
úřad, přesto se závěr Zprávy zabývá zcela tendenčně téměř výhradně
rolí České inspekce životního prostředí, která spadá do rezortu Ministerstva
životního prostředí, a klíčovou a především zákonem stanovenou roli
vodoprávních úřadů téměř pomíjí. Za největší selhání ČIŽP přitom
Komise považuje, že inspektorka držící pohotovostní službu inspektorátu
ČIŽP v Brně nedorazila na místo havárie u Valašského Meziříčí, kde
přitom neumíraly ryby a ve vodě nebyla ani vidět ani cítit žádná látka.
I proto brněnský inspektorát situaci sledoval a konzultoval po telefonu,
naopak inspektor z inspektorátu v Olomouci byl ve stejnou době na místě
úhynu ryb v okolí Hranic. Zákon dnes hovoří jasně, že inspekce přijíždí
na místo (a konzultuje situaci) jen na vyžádání vodoprávního úřadu. A
to všechno inspekce udělala.
Dokonce se Zpráva
politické vyšetřovací komise snaží navodit pocit, že ČIŽP zanedbala
preventivní kontroly v podniku EnergoAqua. Poslanci se však naprosto mýlí!
Kontroly měl vykonávat krajský úřad, který v posledních deseti letech
opakovaně prodloužil zmíněné společnosti povolení k vypouštění znečištěných
vod do vodního toku, de facto od stolu a bez jakékoliv kontroly. Vzhledem
k tomu, že provoz průmyslové čistírny odpadních vod nespadá pod zákon
o integrované prevenci, nedělá tam ČIŽP pravidelné kontroly, které by
jinak z tohoto zákona vyplývaly. Opět další důkaz jednoznačné tendenčnosti
a politizace závěrečné zprávy. To, že koordinace
zásahu mezi jednotlivými složkami nebyla za řízení vodoprávního úřadu
zcela uspokojivá, MŽP zjistilo už pár měsíců po havárii. Proto jsme
připravili návrh novely vodního zákona, která jednoznačně vymezuje zodpovědnost
a kroky jednotlivých úřadů při zmáhání havárie, a připravili jsme pro
vodoprávní úřady metodiku – takovou kuchařku, jak při mimořádných
haváriích postupovat. Ostatně Zpráva kroky MŽP v tomto kvituje a zároveň
souhlasí i s navrženým rozdělením kompetencí, tedy s tím, že hlavní
odpovědnost při vyšetřování příčin havárie leží nadále, tak jako
je tomu dnes, na vodoprávních úřadech.
Novela zákona o vodách
rozliší havárii "běžnou" a havárii mimořádného rozsahu. Zneškodňování
běžné havárie bude nadále na vodoprávním úřadu obce a pro objasňování
příčin si bude moci úřad vyžádat spolupráci správce vodního toku (s.
p. Povodí) nebo ČIŽP. U havárie mimořádného rozsahu bude vždy práce
na zneškodňování nově řídit Hasičský záchranný sbor ČR, který postupuje
podle zákona o Integrovaném záchranném systému. U takových havárií bude
povinně s hasiči spolupracovat vodoprávní úřad, kterému i v těchto
případech bude náležet šetření příčin havárie a opět si bude moci
vyžádat spolupráci správce toku a ČIŽP. Pokud rozsah běžné i mimořádné
havárie přesáhne hranice území jednoho kraje, jako právě na Bečvě,
spolupracujícím vodoprávním úřadem bude vždy krajský úřad, a to podle
místa vzniku havárie či dle toho, který kraj je havárií nejvíce zasažen.
Novela vodního zákona počítá s tím, že veškeré náklady spojené se zneškodňováním
havárie je povinen uhradit původce havárie. Návrh také zásadně zvyšuje
stávající sankce za znečišťování vod. V případě vypouštění odpadních
vod s obsahem nebezpečných závadných látek v rozporu s povolením nebo
bez povolení až do výše 25 milionů korun, za neohlášení havárie může
padnout pokuta až ve výši 5 milionů korun, na 2 miliony korun se zvyšuje
i pokuta za nečinnost při zneškodňování havárie. Zcela nově se zavádí
skutková podstata – způsobení havárie, kdy může být udělena až milionová
sankce za způsobení havárie.
Závěrem, sněmovní
komise nevydala nic než politický pamflet ohnutý tak, aby bez ohledu na
reálné odpovědnosti vyplývající ze zákona ukázal především na údajná
pochybení ČIZP. Neobjevila nic, co by MŽP již nezjistilo vlastním zkoumáním,
nedoporučila nic zásadně nového, ani v oblasti legislativních návrhů.
Ale co je nejpodstatnější
- všechny dotčené úřady, včetně ČIŽP, poskytly vyšetřovatelům
součinnost a podklady, na jejichž základě Policie ČR obvinila konkrétní
právnickou a fyzickou osobu z trestných činů.“
9503
Diskuse