Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Trestní stíhání azovských bojovníků v Rusku bude v rozporu s Ženevskými úmluvami

18. 5. 2022

čas čtení 5 minut

Amnesty International: Ukrajinští vojáci, kteří byli po dlouhé měsíce obklíčení v ocelárně Azovstal jsou nyní válečnými zajatci. Váleční zajatci se nesmějí stát obětí žádné formy mučení ani špatného zacházení a musejí dostat bezprostřední přístup k Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.

⚡️The Ukrainian soldiers who were besieged in Mariupol’s Azovstal steel plant for months are now prisoners of war. Prisoners of war must not be subjected to any form of torture or ill-treatment, and should be given immediate access to the International Committee of the Red Cross.
— Amnesty International (@amnesty) May 18, 2022

Analýza: váleční zajatci jsou chráněni, pokud nejsou obviněni z válečných zločinů

Jakékoli ruské kroky směřující k trestnímu stíhání a případné popravě některých ze stovek ukrajinských bojovníků, kteří se vzdali v Mariupolu, by mohly být v rozporu s Ženevskými konvencemi, podle nichž nesmějí být váleční zajatci trestáni za účast v bojových akcích.

Tyto obavy zdůraznil britský ministr pro ozbrojené síly James Heappey, který pro rozhlasovou stanici LBC řekl: "Myslím, že v této válce už bylo dost zvěrstev, aniž bychom byli svědky poprav nebo čehokoli jiného u válečných zajatcíů, k čemuž, jak se obávám, je toto předehrou. Jen si myslím, že bychom si měli jasně říct, že taková zvěrstva by Západ naprosto odsoudil. Váleční zajatci mají status zakotvený v Ženevské konvenci."

Mezi těmi, kdo vyzvali k trestnímu stíhání bojovníků, kteří opustili rozlehlé ocelárny Azovstal v Mariupolu, je i vůdce proruských doněckých separatistů Denis Pušilin, který ve středu řekl, že o jejich osudu rozhodne soud.

Ženevské úmluvy zahrnují čtyři smlouvy a tři protokoly, které stanoví mezinárodní právní normy pro humanitární zacházení během válek. Jednotný termín Ženevské konvence obvykle označuje dohody sjednané v roce 1949 po druhé světové válce.

Úmluva z roku 1949 říká, že váleční zajatci nesmějí být stíháni za přímou účast v bojových akcích, a jasně stanoví, že zadržení po zajetí by nemělo být považováno za formu trestu, ale za prostředek, který má zabránit další účasti v konfliktu.

Jedinou přípustnou výjimkou je, že zadržující mocnost může zajatce stíhat za případné válečné zločiny. Jedním z tvrzených ospravedlnění Ruska pro jeho útočnou válku proti Ukrajině bylo, že příslušníci pluku Azov v Mariupolu jsou údajně odpovědní za válečné zločiny.

Na počátku bitvy o přístavní město to tvrdil mluvčí ruské obrany generálmajor Igor Konašenkov: "Byli to právě tito nacisté z praporu Azov, kteří osm let záměrně a s mimořádnou krutostí vyhlazovali civilní obyvatelstvo v Doněcké a Luhanské republice."

Obavy o možný osud některých ukrajinských vojáků se objevily po výhrůžkách ruských představitelů, že s nimi budou zacházet jako s "teroristy", nikoliv jako s bojovníky.

Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov sice přislíbil, že s bojovníky, kteří se vzdají, bude zacházeno "v souladu s mezinárodními standardy", to však okamžitě zpochybnila prohlášení dalších ruských představitelů.

"Nacističtí zločinci by neměli být vyměňováni," prohlásil v úterý ve svém projevu předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin s odkazem na ukrajinské nabídky výměny zajatců. "Naše země se chová k těm, kteří se vzdali nebo byli zajati, humánně. Ale pokud jde o nacisty, náš postoj by měl být neměnný: jsou to váleční zločinci a my musíme udělat vše pro to, aby stanuli před soudem."

Ruské ministerstvo spravedlnosti se v úterý obrátilo na nejvyšší soud, aby prohlásil pluk Azov za teroristickou organizaci, což by možná představovalo další překážku pro případnou výměnu.

Azov je klíčovou součástí ruského propagandistického narativu o válce na Ukrajině, která byla původně zahájena s údajným cílem "denacifikace". Azovbský prapor vznikl v roce 2014 jako dobrovolnická polovojenská organizace pro boj proti Ruskem podporovaným silám na východě Ukrajiny a mnoho jejích původních členů mělo krajně pravicové extremistické názory. Od té doby byla jednotka začleněna do ukrajinské národní gardy a podle analýzy BBC je méně než 1 procento jejích členů příslušníky ultrapravicového křídla.

Obě strany konfliktu jsou obviňovány z porušování Ženevských konvencí při zacházení se zajatci. Matilda Bognerová, vedoucí monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, uvedla, že existují "důvěryhodné informace" o špatném zacházení se zajatci.

"Obdrželi jsme věrohodné informace o mučení, špatném zacházení a zadržování v izolaci ukrajinskými ozbrojenými silami válečných zajatců patřících ruským ozbrojeným silám a přidruženým ozbrojeným skupinám," uvedla Bognerová. Vojáci byli "nuceni k výpovědím, omluvám a přiznáním a [vystaveni] dalším formám ponižování," dodala.

Zdroj ZDE