Ukrajina a její zásoby zemního plynu (příběh z doby postfaktické)

25. 8. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 6 minut

Jistě si vybavíte, že v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se "na Internetech" objevily mapky s na první pohled óbrovskými zásobami zemního plynu na území Ukrajiny, zejména v její východní části, kde se Rusko snaží uchytit. Ahá, tak proto Rusko na Ukrajinu útočí, chtějí ovládnout zásoby plynu a vydírat tak Evropu, chytré, už je nám to jasné! Doba postfaktická vytáhne ze složitého přediva jeden střípek, vše ostatní zahodí, střípek zvětší, vyleští a vytvoří z něj celý obraz - jednoduchý, přehledný, jasný. Tak jasný, že ani nevyskočí otázky. Pokud má Ukrajina tak obrovské zásoby plynu, proč jej dávno netěží a nevyváží? (Ukrajina je fakticky nemalý dovozce plynu, není soběstačná). Proč už dávno nezásobuje sebe celou Evropu plynovody UkrStream 1 a 2, když má ty óóóbrovské zásoby? Protože vyleštěný střípek skutečnost spíš zakryje než ukáže.

1) Ukrajina má na velké ploše svého území zásoby plynu (takže mapička vypadá impozantně), ale objemově se to rovná 3% toho, co má v zásobách Rusko. Tedy - něco má, ale žádná spása pro agresora. 

2) Tyto vykazované zásoby se odborně označují jako proven reserves, tedy "je to tam někde pod zemí", nikoli "stačí zavrtat a už to sviští". Pod zemí neznamená v plynové rouře.

3) Ložiska zemního plynu pod územím Ukrajiny jsou už v podstatě vytěžená (dle odhadů z 80-85%). Ukrajina je dobře dostupné území - není to sibiřský permafrost či území hluboko pod mořem - a co se dalo těžit dobře, už je dávno pryč.

4) Na území Ukrajiny se zemní plyn těžil za sovětských časů a pak po rozpadu federace. Maximální objem byl až k 70 mld kubických metrů ročně, nyní Ukrajina těží ze zbytkových úložišť méně než 20 mld kubických metrů. Ukrajina potřebuje sama cca 27 miliard, proto musí dovážet; výrobní průmysl spotřebuje asi 40% tohoto množství. Víc země nyní těžit neumí - a to má dlouhou tradici těžařiny, je schopna si vyrábět sama i těžařská zařízení a provozovat je.

5) Zásoby, které Ukrajina má, vypadají impozantně. Je to 5.4 bilionů, tzn 5 400 miliard krychlových metrů - pro srovnání, roční potřeba ČR je 1.2 miliardy m3, tedy teoreticky by tyto zásoby pro potřeby naší země vystačily na 4000 let. Jenomže jsou ale v obtížně dobyvatelných místech, kde je těžba tak technologicky náročná, málo vydatná a tak drahá, že se za běžných cen plynu nevyplatí. Náklady na těžbu z těchto nalezišť se odhadují na 120-130 USD na tisíc m3; to je na hraně rentability i při vysokých cenách plynu, obvyklé náklady z jiných ložisek, např. těch v Rusku, jsou několikanásobně nižší. 

6) Ukrajina před cca deseti lety uzavřela kontrakt se světovými těžaři (Chevron a Royal Dutch Shell) v hodnotě 10 miliard dolarů na těžbu zejména břidlicového plynu; byl spuštěn průzkum a počáteční těžba, ale v době klesajících cen plynu na světových trzích a též v důsledku nestabilní situace kvůli konfliktu na Donbase byla postupně opuštěna. Poslední zprávy nicméně jsou, že Ukrajina přesto plánuje naleziště otevřít (včetně těžby pod Černým mořem) a těžit zde alespoň tolik, aby nebyla závislá na Rusku.

7) Ukrajina pravděpodobně má docela vydatné zásoby plynu v břidlicích (tzv. shale gas), důkladné průzkumy ale nebyly provedeny nebo nejsou volně dostupné výsledky. Rusko ale břidličný plyn těžit neumí; závisí totiž na západních technologiích, které jsou momentálně pod embargem a jistě by byly i nadále, pokud by Rusko v agresi pokračovalo či dokonce Ukrajinu obsadilo.

Pokud by cílem Ruska byla těžba zemního plynu, pak si agresor poněkud "spletl území". Prokázaná a odhadovaná ložiska se totiž nalézají na severovýchodě, v oblastech kolem a pod městy Charkov nebo Sumy. V Luhanské a Doněcké oblasti se naleziště zemního plynu nenalézají (resp. jen nepatrné množství); je zde pravděpodobně břidličný plyn, který ale Rusko těžit neumí.

----

Příběh není vlastně důležitý - Ukrajině i Rusku je úplně jedno, co si o ukrajinském plynu myslí české fejsbůki. Je ale hezkou ukázkou tzv. doby postfaktické - takové, kde kdokoli, kdo chce, může složitá a málo srozumitelná fakta překrýt jednoduchou čtvrtpravdou, bůhvíodkud vytáhnout jakousi mapičku (všimněte si: "zdroj: Youtube !"), vytvořit jednoduché dezinfo, které se pak už šíří samo jako stepní požár.

Fakticky proti tomu nejde moc bojovat, nebo na to aspoň dosud nikdo nepřišel. Vyleštěný střípek se šíří Internetem řádově snadněji než složitá realita, které ani není moc rozumět a která nenabízí jednoduchou "message", jak se dneska říká, typu "Putinovi jde o ukrajinský plyn". Seriózní média občas tyto čtvrtpravdy uvedou na pravou míru, ale většinou se zpožděním - první dojem už byl vykonán. Lidé z oblasti energetiky, kteří vědí, jak složitá těžařina je, by jistě mohli "hasit požár" a v diskusích uvádět věci na pravou míru, ale protože vědí, že by jim bylo nejspíše vynadáno amerických agentů, ne-li něčeho horšího, kašlou na to a není divu. Neformální uskupení bojující proti dezinfu (např. Čeští elfové) do bublin, kde se dezinfo šíří nejvíce, neproniknou.

Zde popsaný případ je vlastně neškodný a spíš je za tím senzacechtivost, která snad ani neubližuje. Stovky horších a ničivějších dezinformací útočí každý den; až někdo přijde na to, jak proti nim férovými prostředky účinně bojovat, je to na Nobelovku za mír.

Autor zveřejnil text na sociální síti.

1
Vytisknout
5336

Diskuse

Obsah vydání | 30. 8. 2022