Nedělej Zagorku!
26. 8. 2022 / Fabiano Golgo
čas čtení
5 minut
“Nedělej Zagorku!” To
jsem slyšel už první týden, co jsem se přestěhoval do Prahy. Čeština je
ve své formální podobě už labyrintem, který funguje jako jakási čínská
zeď, aby cizinci nikdy nepochopili, co místní lidé opravdu říkají do
hloubky. Naučit se ji je největším důkazem lásky k této zemi a odznakem
cti pro těch pár lidí, kteří se narodili mimo ni a dokážou pochopit
nuance tohoto jazyka, pro neslovanského člověka v dospělosti jednoho z
pěti nejsložitějších jazyků na světě. Ale naučit se formální češtinu
není nic – ještě existuje český neformální způsob a jeho kreativní
výrazy.
Musím se přiznat, že jsem jí nefandil.
Chápal jsem její charisma a místo v českém panteonu, ale mé uši byly
vychovány na hloubku hlasu Elis Reginy a obrovský Olymp brazilské hudby,
takže pro mě byla jen slavnou popovou zpěvačkou se slušným hlasem.
Samozřejmě, když jsem se dozvěděl o tom, co se jí stalo za její odvahu
podepsat petici Několik vět, zatleskal jsem její etické páteři.
Od
začátku mi ale bylo jasné, že je jednou z největších ikon této země,
kterou jsem si vybral k životu. Musel jsem pak si o ní tedy zjistit
všechno, stejně jako o dalších významných jménech z místní popové
arény.
Protože jsem gay, brzy jsem se dozvěděl
o Haně Zagorové. Zdá se, že gay komunita po celém světě obdivuje
takzvané divy, což jsou ženy, které nějakým způsobem nezapadají dokonale
do tradičního ženského modelu bytí a které intenzivně trpí pro něco, co
je jejich osobnosti vlastní. Tato kombinace faktorů (která v mnohém
odráží to, jak se cítí sami homosexuálové) učinila z takových žen, jako
jsou Judy Garlandová a Hana Zagorová, gay ikony. Byly vyzdviženy na
vyšší úroveň fandovství a obdivu než ostatní celebrity.
Helena
Vondráčková je také součástí tohoto gay panteonu div, ale má jinou
roli, protože je vítězkou po celou dobu, bez utrpení a nespravedlivého
osudu, který je nutný k tomu, aby se stala vrcholovou divou. Eva
Pilarová byla také vážnou uchazečkou o nejvyšší pozici kvůli svým
zdravotním problémům a lv§li pověstným milostným avantýrám s Fidelem Castrem a
Lubomírem Štrougalem (při večeři, na kterou mě pozvala do svého
panelákového bytu, svěřila, že první případ je nepravdivý: od
Kubáncových pokusů utekla a předstírala, že je příliš opilá na to, aby s
ním něco podnikala), ale "Zagorka", jak jí všichni něžně říkali, se
stala pro gay komunitu královnou.
Takže když
jsem začal slýchat výraz “Nedělej Zagorku!", stal se pro mě výzvou,
které je třeba se vzepřít: pátral jsem po kulturních souvislostech a
kořenech vzniku tohoto výrazu.
Zpočátku, poté,
co jsem se konečně naučil ovládat jazyk do té míry, že jsem mohl být
ředitelem zpravodajských časopisů, jsem mohl proniknout hlouběji do
významů výrazů, poněvadž jsem dokázal rozpoznat více spojení s populární
kulturou a lépe chápat akcenty a způsoby mluvy charakteristické pro
různé regiony, různé úrovně vzdělání, různé ekonomické zázemí a osobní
specifika. Jedním z nich bylo, jak “Zagorka” mluví (což mi, přiznávám,
bylo nepříjemné, jako vždy, když lidé používají zdrobněliny a jsou
příliš sentimentální v používání slov). Tak jsem usoudil, že tento výraz
se používá pro ty, co mluví zdrobněle a používají takové ty názvíčky a
kudrdlinčičky – tak jak ona mluvila.
Ale ve
skutečnosti “dělat Zagorku” znamená, že člověk neustále otálí a nemá se k
jasnému rozhodnutí. Je dělat fóry, ofuky, s něčím otálet, neumět se
rozhoupat nebo se nemít k akci či rozhodnutí.
Má
se za to, že to mohlo mít něco společného s rolí, kterou Hana Zagorová
sehrála s Jurajem Kukurou ve filmu Trhák. Tam ji muž nadbíhá, ale ona mu
stále nedává jednoznačnou odpověď a je váhavá.
Zagorka
je ale také název bulharského piva. Falešná verze kořenů tohoto výrazu
chvíli poletovala a říkala, že původ tohoto slovního spojení pochází z
počátku osmdesátých let, kdy se v pivovaru Starobrno pokoušeli vytvořit
nový typ ležáku. Kamarád místního sládka Oty Semeleho, František Tmel v
té době často jezdíval na dovolenou na bulharské Zlaté písky. Svému
příteli radil "Nedělej zagorku", maje na mysli produkt bulharského
pivovarského průmyslu. Od té doby se prý tak říká lidem, kterým bychom jinak
řekli "nebuď svině".
“Zagorka” na tuto
formulaci byla hrdá, jak potvrdila v roce 2014 v Show Jana Krause. Kraus
tehdy tvrdil, že slogan znamená, že někdo “dělá dusno v rámci toho, že
si o sobě moc myslí”. Zpěvačka však toto tvrzení vyvrátila s tím, že se
jí významově nejvíce líbí, že ten, který nemá “dělat Zagorku“, nemá
“dělat ofuky“. "Říká se to, když se člověk upejpá, nebo když je plachý, a
já jsem plachá", dodala. Vůbec to nevnímala pejorativně: "Je super, že
někdo se zatváří tak, že evokuje představu vás. Já se z toho moc těším,
říkejte to," vyzvala.
Důležité je, že tím, že se Zagorová stala součástí lidového jazyka, ještě silněji zakotvila jako česká pravá ikona.
12192
Diskuse