Virus nacionalismu ohrožuje budoucnost Ruska

26. 8. 2022

čas čtení 5 minut
V mnohonárodnostním státě jako je Rusko etnický nacionalismus jak menšinových národů, tak státotvorné většiny má potenciál ohrozit přežití země - nejen proto, že hledá spravedlnost pouze pro své vlastní členy a odmítá ji pro ostatní, ale vytváří mezi druhými vlastní protipohyby, říká Alexandr Chaldej.

V dnešním Rusku se šíří virus etnického patriotismu, který ve skutečnosti je nepříliš zakrytou formou etnického nacionalismu. Pokud nebude poražen, zničí ruský stát, stejně jako zničil mnoho jiných.

Mnohonárodnostní impérium ruského lidu s jeho pravoslavím dalo vzniknout tradici společného soužití s ​​islámem a buddhismem národního pohraničí. Politický projekt vyžadoval řešení konfliktu státotvorného lidu Rusů a začlenění jiných národů a vyznání do imperiální struktury.

Aby se druzí cítili dobře, začal stát potlačovat etnické Rusy obranou národnostních menšin. Ruský šovinismus byl dlouho strašákem bolševiků i liberálů, kteří je svrhli. Ve všech ostatních postsovětských státech etnický nacionalismus posílil stát, ale ne tak v Rusku.

V Rusku je etnický nacionalismus hrozbou pro celoruskou identitu při absenci identifikátoru "Rus". Tento termín však Jelcin zkompromitoval; a jeho použití se stalo politickou sebevraždou. Ale co zbývá? Pokud lidé nemají být etničtí Rusové nebo neetničtí Rusové, kým pak mají být?

Etnický nacionalismus se nyní stal populismem, přičemž masy jej považují za kritérium vlastenectví. Navíc konflikt s liberalismem zesílil tento vášnivý pocit a automaticky posiluje ruský etnický nacionalismus, k němuž neexistuje jasná alternativa.

Snahy úřadů nabízet konzervatismus jako takový selhaly a etnický nacionalismus krok za krokem zaujímá místo hlavní ideologie mas. Proti tomu mohou být pouze sociální doktríny liberalismu a socialismu, ale liberalismus je zkompromitovaný a umírá.

Existují dva druhy socialismu: Mezinárodní třídní socialismus a národní socialismus. Třídní socialismus však také zemřel a ve světě kapitalismu bez liberalismu může existovat pouze jako národní socialismus. Stručně řečeno, jakýkoli etnický nacionalismus se vyvine v národní socialismus. V rámci tohoto paradigmatu neexistuje žádná alternativa.

Současný ruský etnický nacionalismus je velmi podobný etnickému nacionalismu Ukrajinců. Je to novopohanské hnutí nepřátelské tradici, protože tradice je náboženství, které hlásá rovnost národů před Bohem. Etnický nacionalismus, včetně ruského etnického nacionalismu, je tedy prodchnut satanismem a snaží se zničit všechna ostatní vyznání.

Etnický nacionalismus Rusů je pastí pro ruské patrioty. Musejí uznat, že alternativou k etnickému nacionalismu může být pouze socialismus a že to nevidí, protože liberalismus kopíruje socialismus v apelu na svobodu a spravedlnost, a tak činí socialismus v očích vlastenců podezřelým.

V Rusku hlavní náboženství, pravoslaví, nenabízí politickou verzi pravoslavného socialismu, protože ruská pravoslavná církev považuje takový fenomén za herezi. Církev je již dlouho politickou institucí, ale není ochotna to dotáhnout do nezbytného závěru.

Současní ruští vlastenci jsou rozděleni do tří táborů: Mezinárodní socialisté, etničtí nacionalisté a náboženští tradicionalisté, jimž je společná nenávist k liberálům, demokratickým socialistům a novopohanským nacionalistům. Náboženští tradicionalisté jsou zase rozděleni mezi pravici – monarchisty – a levici – křesťanské socialisty.

V politice tradicionalisté chybí. A tyto rozpory umožnily liberálům, i když jsou menšinou, porazit vlastence, jednu skupinu po druhé. Úřady dokonce nevědomky pomáhají liberálům tím, že do svých diskusí zavádějí termín etnický Rus, což je termín, který je v rozporu s tím, co vládnoucí ve skutečnosti chtějí.

Problémem je, že etničtí nacionalisté si monopolizovali výklad ruskosti. Neuslyšíte je říkat ‚ruský znamená pravoslavný‘. Na Ukrajině tak prosazují sovětskou identitu, jediné, co zbylo z pocitu kulturního společenství s Ruskem.

To je v Rusku ještě nebezpečnější. Etnický nacionalismus je pokušením naivních patriotů a těch, kteří jsou nejvíce oddáni rozpadu Ruska, protože rozděluje nejen Rusy a Nerusy, ale také zavádí a prohlubuje rozkoly se samotnými Rusy. Ale pokud s tím stát nebude bojovat, zvítězí etnický nacionalismus.

Proto nezáleží na tom, čí je to etnický nacionalismus, zda ruské většiny nebo menšin, jako jsou Tataři, národy Kavkazu nebo Burjati. Je tomu tak proto, že etnický nacionalismus se soustředí kolem tématu spravedlnosti, ale spravedlnosti pouze pro členy skupiny, nikoli pro ostatní.

Jeho kritérium je kvantitativní, ne kvalitativní, ale brzy "kvantita přejde v kvalitu" a vzniknou "správní Ukrajinci, správní Němci, správní Rusové" a tak dále. Nekorektní budou podrobeni represi, nejprve ideologické, poté organizační a nakonec fyzické. Svět to viděl v minulosti mnohokrát.

Administrativní potlačování etnického patriotismu je způsob, jak s ním prohrát. Je to uznání její správnosti a síly, což zvláště platí, kdy jsou elity rozděleny. Pokud to ruští vlastenci neuvidí a přejdou od administrativních k ideologickým prostředkům porážky etnického nacionalismu, prohrají i oni.

Buď porazíme virus etnického patriotismu, nebo nás nakazí a zničí. Už zničil více než jeden stát. A jediná záchrana je pro ruské vlastence, když se připojí ke křesťanství a socialismu, aby "porazili novopohanský nacionalismus", který se nyní šíří mezi Rusy.

Jen tak budou Rusové schopni historicky přežít a odolat svodům bezbožného etnického nacionalismu.

Zdroj v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
4243

Diskuse

Obsah vydání | 30. 8. 2022