Novodobé Rusko takřka všechny dobyvačné války prohrálo

14. 9. 2022

čas čtení 3 minuty
Na některé západní analytiky udělala minulá ruská vítězství takový dojem, že tvrdí, že na Ukrajině Moskva nemůže prohrát. Ale jejich argumentace je chybná, protože nerozlišují ruská vítězství v obranných válkách a jeho porážky v konfliktech agresivních, říká Vladislav Inozemcev.

Je pravda, že Rusko neutrpělo porážku od žádného evropského státu, když vedlo obrannou válku a mohlo mobilizovat obyvatelstvo, aby zaplatilo téměř jakoukoli cenu za porážku vetřelce. Ale obvykle prohrálo, když se zapojilo do agresivní dobyvačné války. (Otázka zní, kam by v této klasifikaci zapadla Krymská válka (1853-1856), během níž Rusko prohrálo s mezinárodní koalicí na území, které považovalo za vlastní - pozn. KD.)

A tak argumenty těch, kteří říkají, že Rusko nemůže prohrát a Ukrajina nemůže vyhrát, jsou založeny na nesprávném vnímání.

Jediným příkladem úspěšných válek, které Rusko vedlo za posledních 200 let mimo své území, byly rusko-turecké střety, ve kterých Rusko od konce 18. století téměř neustále vítězilo. Ale ve všech ostatních utrpělo porážku, pokud nebylo součástí širší aliance.

V dobyvatelských válkách, kde nemají spojence, Rusové zpravidla prohrávají, protože ve většině případů nemobilizovali za účelem zmocnění se cizích území, jako to dělali pokaždé, když bránili svou vlastní zemi.

V aktuálním případě je Ukrajina schopna mobilizace, protože brání své území, zatímco Rusko nikoli. Ukrajina tedy operuje s jasnou výhodou a Rusko v nevýhodě právě proto, že jejím cílem je vyhnat ze svého území síly země, která se ho snažila zmocnit.

Po přeměně z obranné země, kterou byl Sovětský svaz v době 2. světové války (Polsko? Finsko? Baltské státy? Rumunsko? - pozn. KD) v imperialistický stát, který se pokouší zničit svobodný a statečný suverénní národ, vstoupilo Rusko na cestu, která ho dovede k téměř nevyhnutelné vojenské porážce. A nikdo by se neměl snažit přesvědčit Rusy ani publikum o opaku.

Samozřejmě bude zdůrazněno, že existuje jeden faktor, kterým se současná situace odlišuje. Rusko má jaderné zbraně a Ukrajina ne. Ale je nepravděpodobné, že by je Rusko použilo, protože pokud tak učiní, stane se trvalým vyvržencem, pokud jde o zbytek světa.

Nejdůležitějším a zcela dosažitelným cílem západních zemí nesmí být hledání argumentů potvrzujících vojenskou převahu Ruska, ale hledání nejúčinnějších prostředků jeho zničení. Ruská armáda může a musí být zničena a utrpět vojenskou porážku na území Ukrajiny.

V důsledku toho, jakkoli se to může zdát paradoxní, jakékoli úsilí Západu, které podporuje vojenskou porážku Kremlu v této válce, bude užitečné Západu, Ukrajině a dokonce i Rusku.

Západní analytici by měli přestat kreslit falešné analogie mezi Putinovou válkou na Ukrajině a ruskými vítězstvími v obranné válce a místo toho by si měli pamatovat dvě věci. Na jedné straně má Rusko obvykle smůlu, když se zapojilo do agresivních a imperialistických dobyvatelských válek. A na druhé straně zaznamenalo zlepšení doma, až když prohrálo v zahraničí.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
4487

Diskuse

Obsah vydání | 19. 9. 2022