V NATO se rýsuje trhlina mezi Německem a Polskem

11. 1. 2023

čas čtení 6 minut
Zdá se, že někteří členové NATO – včetně Německa – chtějí co nejdříve ukončit nepřátelství na Ukrajině, i kdyby země musela udělat územní ústupky. Polsko naopak chce Moskvu dlouhodobě oslabit – Rusko musí "těžce prohrát", napsal Philipp Fritz.

Je to jedna z vět, které jsou typické pro vrcholné polské politiky: "V této válce vyvolané Ruskem může být jen jeden výsledek: Buď vyhraje Ukrajina, nebo prohraje celá Evropa," řekl Mateusz Morawiecki během setkání tzv. Lublinského trojúhelníku v Kyjivě. Polský premiér se tam v listopadu setkal se svými ukrajinskými a litevskými protějšky.

Toto prohlášení je součástí repertoáru polských vládních představitelů, stejně jako uznání, že Rusko musí "prohrát" válku nebo ji dokonce "prohrát tvrdě", jak shrnuje postoj celé politické třídy ve Varšavě liberální publicista Jaroslaw Kuisz.

Polští politici říkají každý den to, co si představitelé Německa nebo Francie obvykle netroufají říct, a načrtávají tak jeden ze svých válečných cílů: Totiž že Rusko ve své brutální útočné válce proti Ukrajině musí být co nejvíce oslabeno.

"Naším cílem je zastavit Rusko jednou provždy. Nesmíme přijmout líný kompromis," řekl v rozhovoru pro WELT vysoce postavený diplomat na polském ministerstvu zahraničí, který si nepřál být jmenován. "Příměří za ruských podmínek by mělo za následek pouze utlumení bojů, které by trvalo, dokud by se Rusko nezotavilo. To není v našem zájmu," pokračoval diplomat.

Není to tedy jen otázka rétorických nuancí mezi politickými lídry v Polsku a západoevropskými zeměmi NATO. Prohlášení premiéra Morawieckého a prezidenta Andrzeje Dudy jsou výrazem solidní politiky. Protože Polsko je považováno za nejvýznamnějšího evropského podporovatele Ukrajiny.

Země nejenže přijala většinu ukrajinských uprchlíků, ale vede i v sankcích proti Rusku a začala budovat ukrajinskou armádu již před vypuknutím války. Varšava mimo jiné brzy na Ukrajinu poslala moderní houfnice, drony, stovky tanků a další těžkou techniku. Zdá se, že Polsko muselo být někdy dokonce brzděno svými partnery v NATO, aby se na Ukrajině příliš silně vojensky naangažovalo.

Příkladem toho byla polská iniciativa předat Ukrajině 28 stíhaček MiG-29 pár dní po vypuknutí války. Proslýchá se, že se dokonce objevily nabídky nechat ukrajinské piloty vzlétat z polských základen. Byl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a americká administrativa, kdo musel Polsko zpomalit. Polští politici rychle ustoupili.

V zásadě se téměř všichni členové NATO shodují, že Ukrajinu je třeba podpořit vojensky, že nesmí prohrát válku. Výjimkou je Maďarsko, které se staví proti evropským sankcím vůči Rusku nebo neumožňuje západní dodávky zbraní přes vlastní území.

"Spravedlnost" místo rychlého "míru"

Kromě toho však lze nyní země NATO a EU rozdělit na dva tábory: Ve studii think tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) autoři Ivan Krastev a Mark Leonard tyto dvě skupiny klasifikují jako termíny "mír" a "spravedlnost".

Jedna skupina zemí, mezi něž patří i Německo, si přeje co nejrychlejší ukončení nepřátelství na Ukrajině – i když země bude muset udělat územní ústupky; konečným cílem ostatních je "potrestat" Rusko. Polsko je podle Krasteva a Leonarda jedinou zemí EU, kde většina obyvatel dává přednost "spravedlnosti" před rychlým "mírem".

Polsko zastupuje východní členy EU, pobaltské státy, Českou republiku a Slovensko. Všichni byli dlouhou dobu ve sféře vlivu Moskvy a nyní volají po větší tvrdosti vůči Rusku. "Rozlišme oběť od kata," řekl WELTu náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz. "Oběť si zaslouží pomoc a útočník odpovídající reakci," řekl ministr.

Míru je třeba dosáhnout, ale ne za cenu porušení pravidel, říká Przydacz. "Aby mír vydržel, musí mu předcházet zastavení agrese a opuštění ruské neoimperiální a neokoloniální politiky. Naším cílem by mělo být obnovení trvalého míru a stability v Evropě," řekl ministr.

Polský pohled se liší od pohledu spolkové vlády, která je mnohem váhavější "Polsko a Německo se zásadně liší v hodnocení toho, jak by měla vypadat evropská bezpečnostní architektura po skončení války," vysvětluje pro WELT Justyna Gotkowska, zástupkyně ředitele polského think tanku Center for Eastern Studies (OSW).

USA a Velká Británie jsou méně radikální

Podle Gotkowské se zdá, že v Berlíně existuje naděje, že se nějakým způsobem dostane zpět do kontaktu s Moskvou a zapojí ji. "Ve Varšavě se předpokládá, že kontakty s Moskvou budou v dohledné době nemožné a že bezpečnost v Evropě lze vytvořit pouze proti Rusku, nikoli s ním. K tomu musí být Rusko nyní oslabeno," říká bezpečnostní expertka.

Polští experti jako Gotkowska jsou přesvědčeni, že ruská armáda musí být zatlačena minimálně na linii z 24. února loňského roku, aby v dohledné době nepředstavovala hrozbu pro východní křídlo NATO. To je však podle hodnocení možné pouze s dodávkami typů zbraní, jako jsou tanky a raketové systémy dlouhého doletu.

Gotkowska potvrzuje, že ostatní státy NATO na východě aliance sdílejí polské cíle. Ale i Spojené státy a Británie, které poskytují Ukrajině značnou zbrojní podporu, jsou méně radikální. Obavy z kolapsu Ruska s nedozírnými následky nebo přímé konfrontace s NATO jsou příliš velké.

Dokonce ani Washington nechce dodávat některé zbraňové systémy, jako jsou rakety s doletem 300 kilometrů. V Polsku se naopak znovu a znovu říká, že Ukrajině by mělo být poskytnuto vše, co země potřebuje.

"Naším cílem není zničení ruského státu, ale oslabení Ruska, které znemožní zemi jednat, abychom zajistili mír v Evropě alespoň na několik desetiletí," vysvětluje představitel polského ministerstva zahraničí, který si přeje zůstat v anonymitě. Poláci se snaží přesvědčit své partnery v NATO – zejména Německo a Francii –, že je to správný přístup, potvrzuje. "Lobbujeme za oslabení Ruska."

Celý text v němčině: ZDE

4
Vytisknout
5000

Diskuse

Obsah vydání | 13. 1. 2023