Volodymyr Jermolenko: "Někteří zapomněli, co dělá svobodný svět svobodným"

24. 5. 2023

čas čtení 9 minut
Prezident ukrajinského Pen klubu a moderátor podcastu "Vysvětlení Ukrajiny" hovoří o médiích země ve válce a západním vnímání ruské agresivní války. Rozhovor pořídil Klaus Stimeder.

Volodymyr Jermolenko (43) je ukrajinský filozof, esejista a novinář, který žije a pracuje v Kyjivě. Od začátku ruské invaze na celou Ukrajinu v únoru 2022 se jeho podcast "Vysvětlení Ukrajiny" a webové stránky jeho multimediální platformy "Svět Ukrajiny" staly důležitým zdrojem informací a analýz pro mezinárodní společenství. "Ukrajinský svět" vznikl z dobrovolnické iniciativy, která podporovala mezinárodní novináře v jejich práci během revoluce Euromajdanu v letech 2013/14.

STANDARD: Jaké jsou dnes pracovní podmínky ukrajinských novinářů?

Jermolenko: Pro ukrajinská média je to velmi náročná situace, protože je v platnosti stanné právo a pracují v odpovídajících obtížných podmínkách. Vezměme si například televizi: Od prvních dnů války všechny hlavní veřejné a soukromé kanály spojily své síly, aby zajistily nepřetržité vysílání zpráv a analýz. Od té doby se prakticky postavily do jedné řady, říkáme tomu "Jednotný maraton". Prakticky už neexistují žádné politické diskuse a žádná politická soutěž. Televizní formáty, které existovaly, zmizely přes noc.

STANDARD: Ukraine World je platforma, která usiluje o zpravodajství podle západních standardů. Ale do jaké míry mohou platit standardy nezávislé objektivity žurnalistiky, když je vaše země napadena?

Jermolenko: Chápu, že si někteří lidé myslí, že objektivní žurnalistika a vlastenectví jsou protichůdné pojmy. Ale věřím, že člověk může být vlastenec a objektivní novinář zároveň. Velkým problémem pro místní žurnalistiku je však něco jiného: Zbožné přání, které je dnes v ukrajinských médiích široce rozšířené ohledně průběhu války. Pravdou je, že existuje velké množství informací, jejichž pravdivost nemůžeme ověřit. To, co se běžně nazývá "válečná mlha", je skutečné a každý to ví. V důsledku toho v této válce často nejsou největším problémem ani tak dezinformace, ale informace, které nelze ověřit.

STANDARD: Jaké jsou největší změny, které vaše vlastní platforma zažila od února 2022?

Jermolenko: Naše publikum se masivně rozrostlo. Také hodně cestujeme po Ukrajině, reportujeme z různých míst a natáčíme videodokumenty. Nepovažujeme se však za "čisté" novináře, protože neoddělujeme naši žurnalistiku od naší občanské angažovanosti. Já sám jsem novinář, filozof a dobrovolník. Konkrétně to například znamená, že nikdy nepůjdeme na místo s prázdnýma rukama, abychom odtud podali zprávu. Vždy předem sbíráme vybavení pro vojáky nebo civilisty, kteří tam bojují a žijí.

STANDARD: Představujete soukromou mediální organizaci, která se spoléhá na dary z domova i ze zahraničí a musí se obejít bez peněz od státu. Jaká je role ukrajinské veřejnoprávní televize v kontextu války?

Jermolenko: Veřejnoprávní vysílání, digitální i analogové, je dnes jedním z nejspolehlivějších zdrojů informací v zemi. Problém je v tom, že současná vláda pod Zelenským – stejně jako ta předchozí za Petra Porošenka – není myšlenkou nezávislého veřejnoprávního vysílání zrovna nadšená. Válka opravdu nepomohla změnit myšlení lidí. Rozhodně to není tak, že by se Zelenského vláda snažila monopolizovat veřejný informační prostor nebo něco podobného, ale situace je komplikovaná.

STANDARD: Můžete to rozvést?

Jermolenko: Když se Zelenskij stal v roce 2019 prezidentem, neměl podporu hlavních ukrajinských televizních kanálů. Všechny jsou vlastněny oligarchy, z nichž někteří je používají pro své vlastní účely po celá desetiletí. Proto pro něj bylo obtížné šířit své myšlenky pro zemi a komunikovat vládní linii, jak by chtěl. Problém se snažil vyřešit dvěma způsoby. Nejprve ve svých projevech přímo útočil na oligarchy a snažil se omezit jejich vliv tím, že na ně vyvíjel veřejný tlak. Zadruhé se snažil ovlivnit státní televizi a využít ji jako platformu pro svou vládu k prosazování své politiky. Jakkoliv to může být problematické, kdyby tak neučinil, byl by zcela závislý na zpravodajství oligarchických kanálů.

STANDARD: Co se v této souvislosti změnilo od začátku války?

Jermolenko: Hodně. Role oligarchů na Ukrajině nadále klesá a z "Jednotného maratonu" těží hlavně Zelenského vláda. V této souvislosti vyvstává otázka, proč se zdá, že se politické opozice stále bojí. Nyní existují také některé soukromé kanály YouTube, které se staly velmi populárními, a ačkoli to nemohu potvrdit sám, existují zvěsti, že alespoň jeden z nich je spojen s Andrijem Jermakem, vedoucím prezidentské kanceláře. Ale není to tak, že bych se obával autoritářských tendencí nebo něčeho podobného.

Jsme ve válce a každý chápe, že se musíme soustředit pouze na jeden cíl, a to vyhrát, protože jinak už nebudeme existovat. Pokud jde o svobodu projevu a otevřenou politickou debatu, problém je v tom, že Rusové využívají jakéhokoli nesouhlasu k podkopání ukrajinské státnosti. Po celá desetiletí sloužil ústřední narativ ruských médií o Ukrajině jedinému cíli: Zničit důvěru Ukrajinců v jejich stát, jejich vládu, jejich instituce, jejich armádu, jejich společnost, jejich sousedy, jejich bližní.

STANDARD: Co nám stav ukrajinské mediální krajiny ve válce říká o její budoucnosti v míru, pokud by se někdy vrátila?

Jermolenko: Pokud válka letos neskončí – a to je podle mého názoru nerealistické –, otázka bude znít: Vrátíme v určitém okamžiku alespoň části otevřené demokratické debaty, která existovala dříve? Přineseme například politické talk shows, ve kterých jsou otevřené spory, zpět do televize? Nebo je to vzhledem k situaci příliš nebezpečné? Jedná se o velmi citlivé otázky, ale domnívám se, že se k tomuto stavu věcí musíme postupně – i když velmi opatrně – vrátit.

STANDARD: Jaký je z vašeho pohledu největší rozdíl ve vnímání války na Ukrajině a v zahraničí?

Jermolenko: Mnoho lidí mimo Ukrajinu nechápe, že nejsme sami o sobě provojenští. Ale faktem je, že bez naší armády už nebudeme existovat. Chápu, že někteří lidé na Západě jsou překvapeni, když vidí, že intelektuálové v této zemi masově podporují armádu. Problém s těmito lidmi je, že zcela zapomněli na základy toho, co činí svobodný svět svobodným, jaké jsou zdroje demokracie. Věří, že demokracie je o dialogu. Lidé jako Jürgen Habermas nechápou, že nemůžete vést dialog s vrahem, který je odhodlán vás zabít. Na druhou stranu to není nový jev. Dějiny filozofie jsou plné postav, které byly svedeny hroznými myšlenkami. Jen si vzpomeňte na Martina Heideggera nebo Jeana-Paula Sartra. Proto bych dnes byl raději na Ukrajině než v Paříži nebo Berlíně, protože mám pocit, že jsem mnohem blíže evropské realitě než tam.

Putin chce zničit demokracii a Evropu, jak ji známe. To není věc interpretace. Říká to, myslí to vážně a to, co se stalo v Buči, Irpini nebo Izjumu, je toho dokonalým příkladem. Vím, že někteří lidé v Rakousku, Německu nebo Francii si myslí, že je to všechno jen pohádka. Když jsem byl naposledy v Paříži, cítil jsem se jako v Matrixu. Zvu tyto lidi, aby přijeli na Ukrajinu a navštívili stejná města a vesnice, kde jsem byl posledních dvanáct měsíců.

STANDARD: Je v této souvislosti užitečné, aby prezident Zelenskij řekl Ukrajincům, že členství v EU v příštích dvou letech je realistické? I když se šance na dosažení tohoto cíle během tohoto období zdá vzhledem k politické realitě v mnoha členských státech EU nulová?

Jermolenko: Během posledních dvou desetiletí se objevilo mnoho politiků, kteří uvedli konkrétní datum, kdy by země měla vstoupit do EU. Ukrajinci jsou tedy na tento druh rétoriky zvyklí a zdá se, že charakteristickým rysem každé nové generace politiků je, že se nepoučí z chyb minulosti. Nicméně věřím, že Zelenskij vědomě nelže, když říká takové věci. Faktem je, že žijeme v době, kdy se děje něco, čemu říkám zrychlená historie. Nikdo by například 23. února 2022 nepředpokládal, že Ukrajině bude brzy udělen status kandidátské země EU. V posledních letech došlo k tolika událostem typu "černé labutě", že je těžké uvěřit, že to brzy bude "bílá labuť", která je výjimkou z pravidla.

Zdroj v němčině: ZDE

0
Vytisknout
3734

Diskuse

Obsah vydání | 26. 5. 2023