V novém roce méně fosilních paliv
11. 1. 2024
Narušení klimatu způsobené člověkem je největší výzvou, jaké kdy lidstvo čelilo. Není to však výzva bez řešení, míní David Suzuki.
Pokud se spojíme a rozhodneme se dělat něco lepšího pro sebe navzájem i pro planetu, můžeme najít lepší cestu. Bylo by záhodno, aby si plynárenský, ropný a uhelný průmysl a jejich příznivci zametli před vlastním prahem, nicméně klimatická konference COP28 ve Spojených arabských emirátech na konci roku 2023 ukázala, že budou dělat co nejméně a přitom kasírovat obrovské zisky a podněcovat nejen klimatickou krizi, ale i krizi dostupnosti přírodních zdrojů.
Mnozí se snaží veřejnost oklamat neupřímnou propagandou o zachycování uhlíku a závazcích ke snižování emisí - ovšem pouze z těžby a výroby, nikoliv ze skutečných nebezpečných emisí ze spalování paliv. Omezení emisí ropného a plynárenského průmyslu, jak slíbila kanadská vláda, je důležité, ale je to jen malý krok. Fosilní paliva musíme nechat v zemi!
Důkazy o probíhající změně klimatu a jejích katastrofálních důsledcích jsou nezpochybnitelné - a jasně je vidí každý, kdo věnuje pozornost rychle se zvyšujícímu počtu extrémních klimatických jevů, povodním, suchům, tepelným dómům apod. Důkazy o neuvěřitelných přínosech přechodu k čistším zdrojům energie, jako je větrná, solární a geotermální energie, jsou rovněž jasné.
Kdo by si nepřál čistší vzduch a vodu, lepší příležitosti, větší rovnost a společenskou stabilitu?
Je zřejmé, že to pomůže stabilizovat klima a zabránit ještě většímu zrychlení nákladných důsledků, od rostoucích nákladů na zdravotní péči až po poškození infrastruktury a zemědělství. Šetření energií a využívání čistších zdrojů energie však také vytvoří více a lepších pracovních míst, zvýší ekonomické příležitosti a zabrání milionům úmrtí a nemocí, kterým lze předcházet; dále zpomalí rostoucí migrační krizi v nehostinných částech planety.
Musíme to brát vážně. Nemůžeme dál žít v popírání. Narušení klimatu způsobené člověkem je největší výzvou, jaké kdy lidstvo čelilo. Není to však výzva bez řešení. Všichni jsme viděli, jak rychle může technologie pokročit, když se do toho pustíme. Většina z nás dnes nosí po kapsách nebo v kabelkách mobily, které jsou výkonnější než masivní systémy, které jako první vyslaly lidi na Měsíc.
Podobný pokrok vidíme i v oblasti technologií pro skladování energie. Energie z větrných a solárních elektráren je nyní levnější než energie z uhlí, plynu a ropy, a to i včetně skladování. Je také účinnější - a daleko méně znečišťující. A nepodléhá nestálým trhům a průmyslovým ziskům.
Co však můžeme udělat v našem vlastním životě? Jak se můžeme postavit proti průmyslu, který má takovou moc nad globálními ekonomikami a tak velký vliv na politiky?
Za prvé, musíme být informováni. A navzdory - nebo možná právě proto - množství informací, které jsou k dispozici, to může být problém. Pokud však využijeme schopnosti kritického myšlení a naučíme se vyhodnocovat zdroje, abychom věděli, které jsou důvěryhodné a které ne, můžeme si dát dohromady střípky celé mozaiky.
Musíme se také osvobodit od konzumního vězení, které jsme si sami vytvořili. Dlouhá pracovní doba a zadlužování se, abychom toho měli více, není cestou ke štěstí. Musíme se hlavně zasadit o lepší možnosti dopravy. Myšlenka soukromého automobilu - používání strojů vyrobených z tun kovu, plastu a dalších materiálů k přepravě slabých 100 kilogramů lidské váhy, a zejména spalování obrovského množství fosilních paliv k tomuto účelu - nedává smysl jinak než jako způsob, jak zvýšit zisky ropného a automobilového průmyslu.
Především se musíme spojit, aby naše hlasy byly slyšet. Ať už se zapojíme do protestů, napíšeme dopisy a podepíšeme petice, promluvíme s přáteli a rodinou, dáme politikům najevo, že si naši podporu zaslouží jen tehdy, když budou brát klimatickou krizi vážně.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse