Podivný jazyk cenovek českých supermarketů
11. 1. 2024 / Matěj Metelec
Ekonomové často zmiňují, že zastavení české ekonomiky způsobuje do značné míry pokles spotřeby domácností. Ten je pochopitelně následkem poklesu reálných mezd a obav z dalšího vývoje inflace. Mnozí z těch, kdo to dříve nedělali, se loni naučili hledat v supermarketech „žluté cedulky“, a svou konzumaci přizpůsobili rytmu slevových akcí. Disciplína, jež byla dříve předmětem posměchu, protože čas na ní mají pouze „důchodci“, se stalo takřka všeobecnou.
Podle analytické společnosti NielsenIQ se loni v českých supermarketech, hypermarketech a drogistických sítích prodalo 65,9 procent zboží ve slevě. Některé druhy zboží se podle všeho už ani jinak neprodávají. Má vlastní anekdotická evidence dokonce svědčí o tom, že v poslední době se slevová obsese ještě prohloubila, protože po zlevněném zboží často v regálech záhy zbyde jen cedulka a prázdno. Jestliže jsme v posledních letech zažili „runy“ na obchody kvůli covidu a v obavách z vojenského konfliktu na Ukrajině, nyní podle všeho probíhá konstantní vykupování zlevněného zboží, tentokrát ovšem pod čistě ekonomickým tlakem obav z budoucnosti. Ostatně sám se často přistihnu, jak plním košík zlevněnými těstovinami nebo jiným trvanlivým zbožím, a vytvářím si zásoby na horší časy.
Vcelku logicky pak ovšem není zřejmé, kolik co vlastně stojí, ani jak porovnávat ceny mezi jednotlivými státy. Supermarkety se zvyšováním cen zapletly do bludného kruhu, z něhož se jen tak nedostanou – a my s nimi. Je totiž možné, že aby kompenzovaly zisky, o něž přicházejí proto, že jisté typy zboží se prodávají výhradně po slevě, nezbude prodejcům než zvyšovat cenu zboží, které se nezlevňuje. Vzhledem k tomu, že loni byl ještě podíl zlevněného zboží jen 61 %, a inflace podle všeho jen tak dolů nepůjde, můžeme očekávat tlak na zvyšování podílu zlevněného zboží na tržbách a tím i další roztáčení maloobchodního circulus vitiosus.
Nic na něm nezměnilo ani lednové snížení DPH na některé potraviny. Podle očekávání jejich ceny v maloobchodu neklesly, řetězce ale přece jen na pokles daně z přidané hodnoty zareagovaly. Ovšem poněkud kuriózně: některé strategií mikroslev, které zlevňuje dotyčné zboží v řádu nižších jednotek procent. Jiné ještě kryptičtějším krokem, totiž vyčíslením ceny na dvě desetinná místa. Oba tahy jsou značně kuriózní. První patrně spoléhá na zmíněný habitus „lovu žlutých cedulek“, při němž zapálený lovec přehlédne, jak bezvýznamná sleva vlastně je a bude ho hřát samotné potěšení z lovu. Co sleduje druhý krok lze odhadnout o poznání obtížněji – možná za ním stojí snaha vyvolat v zákaznících zmatek, kdy budou brát prři nakupování v úvahu jen celé číslo, snad se dotyční obchodníci už adaptují na očekávané euro, když se za něj postavil i prezident. Možná jsou důvody filosofické a supermarkety se snaží své zákazníky konfrontovat s absurditou existence. Anebo možná je otázka, proč stojí cereální houska 9,64 zen-budhistický koán, nad nímž můžeme meditovat. Lámu si s tím hlavu už nekolikátý den, ale na odpověď jsem zatím nepřišel. Snad jde o zprávu v záhadném kódu, který dokážou rozluštit jen vyvolení.
Diskuse