
Potřebují USA kybernetické síly, aby se vypořádaly s Čínou a Ruskem?
5. 6. 2024
USA se chystají zřídit nové kybernetické síly, aby zaplnily vznikající mezery v obraně kyberprostoru s téměř rovnocennými rivaly Ruskem a Čínou, kteří kombinují kybernetické a informační operace se strategickým efektem.
Koncem května několik médií uvedlo, že americký Kongres zvažuje zřízení nezávislých kybernetických sil jako součást zákona o obranném zmocnění do roku 2025, což je reakce na dlouhodobé obavy ze současné struktury kybernetické obrany.
Dodatek předložený poslancem Morganem Luttrellem a zahrnutý do připomínek Výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů, nařizuje studii Národní akademie věd o vytvoření navrhované nové vojenské složky.
Návrh, který prošel výborem a čeká na hlasování v celé sněmovně, se snaží řešit nedostatky a složitosti stávajících amerických vojenských kybernetických formací, jak je zdůrazňují různé studie a analytici.
Cílem navrhovaných kybernetických sil je posílit kybernetické operace, nábor a udržení zaměstnanců, což je v současné době ztíženo tím, že jsou rozptýleni ve více složkách.
V případě schválení by nová pobočka mohla být zřízena do roku 2027, na základě dalších legislativních a správních postupů. Tento vývoj podtrhuje vnímanou naléhavou potřebu specializovaného mechanismu kybernetické obrany tváří v tvář eskalujícím globálním kybernetickým hrozbám.
Navrhované kybernetické síly si kladou za cíl zefektivnit organizační rámec pro kybernetické schopnosti USA s důrazem na jednotný rámec pro nábor, výcvik a udržení s cílem využít a zvýšit kybernetické odborné znalosti v digitálním bojovém prostoru.
Zastánci tvrdí, že současné vojenské struktury jsou nedostatečné pro nábor, výcvik a udržení kybernetických talentů a že nedostatek personálu a roztříštěné přístupy brání kybernetické připravenosti.
Kritici tvrdí, že samostatné kybernetické síly mohou přinést nové neefektivity a že stávající americké kybernetické velitelství (CYBERCOM) by mohlo vystačit s významnou restrukturalizací, přičemž zdůrazňují složitou provázanost kyberprostoru s jinými vojenskými doménami.
Poukazují na potenciální redundanci a problémy s koordinací a naznačují, že nová samostatná služba by mohla snížit provozní efektivitu a integraci s tradičními vojenskými funkcemi.
Nezávislé kybernetické síly by však mohly překlenout propast mezi americkými kybernetickými a informačními operacemi, což by odráželo konvergenci v těchto vzájemně propojených oblastech.
V článku z června 2021 v recenzovaném časopise Advances in Military Technology Zsolt Haig uvádí, že kybernetické operace nyní přesahují tradiční operace počítačových sítí (CNO) díky mnohostrannému přístupu, který integruje technické a kognitivní informační schopnosti.
Haig poznamenává, že kybernetické operace zahrnují hrozby jako je malware, DDoS útoky, fyzické narušení prostřednictvím elektronického boje (EW) a kognitivní manipulace prostřednictvím sociálních médií.
Poukazuje na to, že synergie mezi těmito vrstvami umožňuje sofistikované strategie, kde se elektronické rušení a kybernetické průniky spojují s cílenými dezinformačními kampaněmi.
V důsledku toho říká, že kybernetické operace jsou nyní klíčové jak ve vojenské, tak v civilní sféře, což ilustruje bezproblémovou kombinaci využití technologií a psychologického vlivu.
Nicméně USA již nyní mohou ztrácet půdu pod nohama v informačních operacích vůči Rusku a Číně, přičemž Čína využívá limitů demokratických hodnot, sociálních médií, domácí politiky a rozpočtových škrtů v amerických kapacitách informační války.
V článku Defense One z května 2024 Patrick Tucker uvádí, že USA mají vrozený odpor k aktivnímu ovlivňování vnímání. Tento odpor pramení z přesvědčení, že národ s voleným vedením a svobodným tiskem by neměl mít potřebu zapojovat se do takových aktivit nad rámec prostého předkládání pravdy.
Autor poznamenává, že tento postoj historicky omezoval vlivové operace na malý segment komunity speciálních operací, což omezovalo jejich rozsah a dopad.
Říká také, že prostředí digitálních médií se vyvinulo, přičemž individualizované streamy nahradily důvěryhodné národní vysílání, což umožnilo protivníkům využívat sociální média k oslovení potenciálně až miliard lidí s přizpůsobenými zprávami a podkopat důvěru v západní instituce, včetně americké armády.
Jak Tucker zmínil, Jason Schenker, předseda Futuristického institutu, říká, že subjektivní povaha reality na platformách sociálních médií dále komplikuje schopnost USA udržet si soudržnou národní identitu a čelit dezinformacím.
Kromě toho Tucker říká, že domácí politická dynamika představuje výzvu, protože snahy o boj proti zahraničním vlivovým kampaním mohou být mylně interpretovány jako stranická politika.
Tucker zmiňuje, že rozpočtové škrty ve schopnostech informační války napříč různými vládními agenturami podkopávají tyto snahy, což signalizuje potřebu centralizovanějšího a autoritativnějšího přístupu k pozvednutí informační války a vlivových aktivit.
Poukazuje na úspěšné ruské informační operace v Nigeru a na Slovensku, které podle něj uspěly při dosazení vlád nepřátelských vůči americkým zájmům, a na ruské informační operace s cílem utvářet bojový prostor před anexí Krymu v roce 2014.
V případě Číny Dan Blumenthal a další autoři ve zprávě American Enterprise Institute z května 2024 poznamenávají, že krátkozraké zaměření USA na čínskou invazi na Tchaj-wan přehlíží možnost, že Čína může dosáhnout znovusjednocení s Tchaj-wanem jinými prostředky.
Mezi takové prostředky patří ekonomické lákání a nátlak proti USA a Tchaj-wanu, narušování legitimity tchajwanského lidu propagandou a vojenskými hrozbami, zasévání strachu a pochybností mezi tchajwanským obyvatelstvem a používání informačních kampaní k degradaci politické vůle USA podporovat Tchaj-wan.
I když se nejedná o všelék na americkou informační válku a problémy s vlivovými operacemi, nezávislé kybernetické síly mohou pomoci zaplnit mezery v amerických vlivových operacích a využít jednotné odborné znalosti v oblasti kybernetických operací k boji proti dezinformačním snahám.
V článku MIT News ze srpna 2022 si Kylie Foy všímá úsilí Mary Zurko, výzkumné pracovnice v oblasti kybernetické bezpečnosti MIT Lincoln Laboratory, využít technologie k boji proti vlivovým operacím zahraničních protivníků s cílem šířit nepravdivé informace online a narušit demokratické ideály USA.
Foy poznamenává, že stejně jako u kybernetických útoků se vlivové operace řídí "smrtícím řetězcem", aby využily předvídatelné slabiny, a poukazuje na myšlenku, že studium a posilování kybernetických slabin může také fungovat proti vlivovým operacím.
Zmiňuje, že Lincolnova laboratoř používá "péči o zdroje" k posílení raných fází zabíjecího řetězce vlivových operací. Tento přístup zahrnuje identifikaci a zesilování rozdělujících narativů a vytváření účtů za účelem jejich šíření. Zahrnuje strojové učení pro studium digitálních osobností, výpočetní modely pro detekci deepfakes a nástroje pro analýzu vlivu konkrétních účtů na sociálních sítích.
Foy zmiňuje, že Zurko řídí tvorbu testovacího prostředí pro operace proti vlivu – simulovaného prostředí sociálních médií pro testování protitechnologií a měření jejich dopadu na lidské operátory, kteří mají za úkol identifikovat dezinformační kampaně.
Poznamenává, že iniciativa zdůrazňuje potřebu systémového přístupu, který kombinuje člověka a technickou obranu proti dezinformacím, a vyzývá ke spolupráci napříč obory, jako je sociologie, psychologie, politika a právo, spolu s odborníky na kybernetickou bezpečnost.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse