EU začala hledat způsob, jak zabavit ruský majetek a kompenzovat tak Ukrajině škody

26. 2. 2025

čas čtení 2 minuty
Evropská unie se vrátila k tématu konfiskace zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny. Nové kolo diskusí začalo na pozadí rizika snížení americké podpory Kyjevu. Evropští představitelé tak navrhli použít zablokovaná aktiva Centrální banky Ruska jako zástavu v rámci práce budoucí Mezinárodní komise pro pohledávky. Po skončení války musí určit výši odškodnění Ukrajině. Jde o to, že aktiva centrální banky mohou být zabavena, pokud Rusko odmítne kompenzovat způsobené škody. Je třeba poznamenat, že to bude záviset na závazcích Ruska zaplatit kompenzace stanovené v rámci potenciální mírové dohody.

Dříve vyšlo najevo, že Kreml může souhlasit s poskytnutím státního majetku zmrazeného na Západě na rekonstrukci Ukrajiny po skončení války. Zdroje agentury Reuters zároveň tvrdily, že Moskva trvá na zaslání 100 miliard dolarů na okupovaná území a 200 miliard dolarů Kyjevu. Celkem země EU, skupina G7 a Austrálie zmrazily 300 miliard dolarů Centrální bance Ruské federace ve formě cenných papírů a hotovosti. Dalších 58 miliard dolarů v aktivech ruských miliardářů je samostatně blokováno, zejména nemovitosti, jachty a letadla.

Několik let diskusí o konfiskaci ruských státních peněz pro převod na Ukrajinu neskončilo ničím: Německo, Francie i Evropská centrální banka se postavily proti a poznamenaly, že takové zabavení by představovalo hrozbu pro euro jako světovou měnu. Spojené státy a EU se zároveň dohodly na přidělení půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů na úkor zisků z ruských aktiv, které činí asi 3-5 miliard eur ročně.

Jednání o vytvoření Komise pro mezinárodní nároky začnou 24. března. "Bez kompenzace nemůže být žádná spravedlnost. Rusko se musí za svou agresi zodpovídat – a musí za to zaplatit," oznámila vytvoření orgánu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře postavil proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, označil ho za "diktátora bez voleb" a obvinil ho z vleklé války. V této souvislosti Zelenskyj vyzval evropské lídry, aby zvýšili podporu Ukrajině. Dne 21. února telefonoval německému kancléři Olafu Scholzovi, premiérům Švédska, Slovinska a Chorvatska, Ulfu Kristerssonovi, Robertu Golobovi a Andreji Plenkovićovi a také prezidentům České republiky a Polska, Petru Pavlovi a Andrzeji Dudovi. A další den se spojil s lídry Velké Británie, Nizozemska, Albánie, Lucemburska a Řecka.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1334

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2025