Jak jsem stvořil open space
1. 4. 2025 / Beno Trávníček Brodský
čas čtení
4 minuty
Mým
snem bylo odjakživa pracovat v otevřené kanceláři „open
space“. Lákal mne gigantický prostor, veselý hlahol úředníků,
jejich úsměvy zachytitelné najednou jedním panoramatickým
pohledem či mimoděčné sdílení informací „na půl ucha“.
Skoro na každého vidíte a skoro každý zase na vás. Není to
nádhera - globální koexistence různorodých duší – jejich
nálad – myšlenek – úletů – bakterií – virů...
Vzhůru
a moderně do nového milénia - hop!
Nachystali
jsme tedy s kamarádem tuhle investici a pustili se do ní. Všechny
zbytečné příčky byly vybourány, vyházeny z oken do kontejnerů
a dopraveny na smetiště dějin, kam už dávno patřily!
Budoucí
kancelář pro asi 100 lidí bude mít 10 x 20 metrů, tj. na jednoho
člověka, když je rozdělíme do dvou falešných pater, vyjdou na
každého potřebné čtyři metry plošné. To bude šrumec...
vrchnost bude u vytržení, jak to bude pěkně šlapat!
Druhé
patro jsme vyřešili 'a la patrové palandy – s jediným rozdílem
- žebříky k horním stolům od spodních jsou lanové. Kopírky
jsou umístěné na stejném konci jako kukaň vedoucího, ta pro
horní patro je zavěšená pod stropem, stejně jako kolem ní
pochozí podesty. Všude samozřejmě bezpečnostní lanové mostky
se zábradlím.
Vlastně
se nám podařil ideál - celý úřad soustředit do jediné krásné
velké místnosti. Ředitel, když přijde a zahřímá, bude ho
slyšet najednou celý úřad – to je pro autoritu přece k
nezaplacení! Když to bylo hotové byl jsem strašně napnutý, jak
tenhle zcela dokonalý lidský stroj bude fungovat. Nemohl jsem se
dotěšit, až pískneme start a všechno se rozběhne v dokonalém
tempu do světlé budoucnosti.
Poprvé
jsme přišli do práce.
První
šel vedoucí. Jeho prosklená kontrolní kukaň zavěšená na
nejpřehlednějším místě z pohledu permanentní kontroly
podřízených a jako jediná s pevným žebříkem má opravdu
dokonalý rozhled po celém pracovišti. Na jejím vnitřním
terminálu máte možnost sledovat pracovní obrazovku kteréhokoli
pracovníka, kontrolně poslouchat jakýkoli telefonní hovor
případně kontrolovat, co si kdo ze zaměstnanců povídá s klienty
nebo s kolegy. Dokonalé pracoviště vůdce.
Nastupují
horní kolegové. Mrštně se vyšvihávají ke svým stolkům. Jen
paní Nováková, s ochrnutou pravou nohou, hloupě brzdí provoz.
Nahoře jsou rozmístěni jen mladí pracovníci do věku 65 let.
Všichni starší jsou samozřejmě v přízemí kanceláře. V celé
kanceláři vládne dokonalá mezigenerační solidarita.
Abych
nezapomněl, základním pracovním dokumentem je tu PRACOVNÍ ŘÁD.
Příkladmo spodní patro má povinný telefonovací čas u lichých
stolů 8:00 až 9:30, u sudých 9:30 až 11:00. Logicky nahoře je to
po poledni 13:00 až 14:30 a 14:30 až 16:00.
Velmi důležité jsou
samozřejmě i toalety. Naše pracoviště velmi posílí vůli
zaměstnanců udržet moč i vše ostatní.
Na části zdi, kam
dobře vidí všichni, běží na digitální tabuli ve smyčce
časové rozdělení povolení využít sociální zařízení. Každý
(číslovaný) stůl má 1 minutu a 30 vteřin na přesun zaměstnance
tam a zpět a úkon.
Říkáme tomu „toaletní čas“. Díky tomu
se zaměstnanci i dokonale rozcvičí, což jim při jejich výhradně
sedavém zaměstnání může zlepšit zdraví či dokonce prodloužit
život. Brzy ale řadě z nich dojde, že zkracovat si pracovní čas
útěkem na toaletu je příliš vysilující a tak si raději
toaletní potřebu odnášejí s sebou domů.
Pro
klienta ideální. Vše na jednom místě. Proto jsme náš projekt
přihlásili do letošní celostátní soutěže „Vyšperkuj své
pracoviště“.
Apríl:-)
Nebo ne?
1941
Diskuse