Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Reuters: Česko stále používá ruskou ropu a zemní plyn

12. 4. 2025

čas čtení 5 minut

Česko má infrastrukturu, zásoby a přístup k alternativním dodavatelům, aby mohlo eliminovat dovoz ruské ropy. Přesto Česká republika i po třech letech od ruské invaze na Ukrajinu stále odkládá tuto strategickou změnu, přestože má k dispozici reálné alternativy

Podle nedávné analýzy dovezlo Česko v roce 2024 2,7 milionu tun ruské ropy v odhadované hodnotě 1,5 miliardy eur (1,6 miliardy dolarů).

Ačkoli se jedná o 30% snížení objemu ve srovnání s rokem 2023, toto snížení nebylo způsobeno aktivní politikou postupného vyřazování ruské ropy, ale z velké části důsledkem tří velkých poruch ropovodu Družba.

Dokončení rozšíření ropovodu Trans-Alpine (TAL) na konci roku 2024 mělo Česku umožnit plně nahradit ruskou ropu. Státní provozovatel ropovodů MERO ČR a dominantní rafinerie Orlen Unipetrol však tento nový zdroj zatím plně nevyužívají. Výsledkem je, že do Kremlu nadále měsíčně proudí více než 100 milionů eur.

Toto zpoždění není způsobeno technickými omezeními. Ještě před konečnou certifikací projektu TAL-plus MERO ČR potvrdilo, že volná kapacita ropovodu je dostatečná k pokrytí celkové roční poptávky po ropě v Česku.

Navíc strategické rezervy země ve výši 3,6 milionu tun by mohly pokrýt téměř polovinu její roční spotřeby. Nicméně dovoz ruské ropy v posledním čtvrtletí roku 2024 meziročně vzrostl o 30 % a dosáhl 970 000 tun, což je nejvyšší čtvrtletní objem od roku 2022, kdy vstoupilo v platnost ropné embargo Evropské unie. Tento trend pokračoval i v roce 2025, kdy Česko nakoupilo dalších 220 000 tun ruské ropy.

Společnost Orlen Unipetrol uvádí, že okamžitému ukončení dodávek z Ruska brání dlouhodobé smluvní závazky s Rosněftem, které vyprší v polovině roku 2025. Není však jasné, zda tomu tak nutně musí být. Za prvé, doložky typu „ber, nebo plať“ - často uváděné jako odůvodnění - jsou v celosvětovém obchodu s ropou, kde je flexibilita dodávek normou, vzácné.

Zdá se, že neochota společnosti Orlen je dána především finančními obavami, neboť ruská ropa byla v letech 2023 a 2024 v průměru o zhruba 20 % levnější než ázerbájdžánská ropa. Přesto zůstaly maloobchodní ceny pohonných hmot v tomto období stabilní, přičemž benzin a nafta se pohybovaly v průměru mezi 1 500 a 1 360 eury za tunu. Společnost Orlen Unipetrol proto dokázala využít rozdílu v nákladech a v letech největší závislosti na ruské ropě vykazovala EBITDA přesahující 600 milionů eur ročně.

Do budoucna se sleva na ruskou ropu může dále prohloubit, protože rozsáhlá cla, která nedávno zavedla americká administrativa, by mohla utlumit celosvětovou poptávku po ropě a donutit Rusko ke snížení cen.

Tento pasivní přístup má významné geopolitické důsledky. Od začátku války přispěl český dovoz ropy ruskému státu na daňových příjmech téměř 3 miliardami eur. Celkově Česko od února 2022 utratilo za ruskou ropu a plyn 8,4 miliardy eur, což je více než šestinásobek 1,32 miliardy eur, které poskytlo na pomoc Ukrajině.

Kromě toho Česko nadále dováží rafinované ropné produkty ze Slovenska a Maďarska, kde rafinerie zpracovávají ruskou ropu na základě prodloužené výjimky EU do června 2025. V roce 2024 Slovensko vyvezlo do Česka 710 000 tun pohonných hmot v hodnotě 520 milionů eur, a to navzdory dostupnosti alternativ. Například Německo nabízí benzin a naftu pouze s 6-7% přirážkou oproti slovenským dodavatelům.

Podobný vývoj vykazuje i dovoz zemního plynu do Česka. V očekávání ukončení tranzitu ruského plynu ze strany Ukrajiny v lednu 2025 zvýšilo Česko v roce 2024 nákupy ruského plynu o téměř 400 %. Jen v posledním čtvrtletí roku 2024 se měsíční dovoz vyšplhal na 0,34 miliardy metrů krychlových, což je o 62 % více než průměr za zbytek roku.

Stručně řečeno, česká vláda má pravomoc jednostranně zakázat dovoz ruské ropy, zastavit nákupy paliv rafinovaných z ruské ropy na Slovensku a v Maďarsku a plně využít ropovod TAL a domácí zásoby.

Bulharsko již ukázalo, že úplné ukončení dovozu ruské ropy je možné. Sofie ukončila svou vlastní výjimku, odvolává se na doložku vyšší moci a ze dne na den odřízne ruskou ropu. To nevedlo ani k ohrožení bezpečnosti dodávek ropy, ani ke zvýšení domácích cen pohonných hmot, přestože Bulharsko v roce 2023 záviselo na ruské ropě přibližně z 90 % svého dovozu ropy.

Zdá se, že Česko může sladit své kroky s evropskými imperativy energetické bezpečnosti bez vážných ekonomických dopadů, takže může mít stále větší problém zdůvodnit, proč tak nečiní.

(Názory zde vyjádřené jsou názory Martina Vladimirova, ředitele geoekonomického programu Centra pro studium demokracie (CSD).

Zdroj v angličtině ZDE