Britská labouristická vláda ustupuje ultrapravici, a likviduje tak britské univerzity

15. 4. 2025

čas čtení 4 minuty

Odborový svaz britských univerzitních pracovníků UCU varuje, že v letošním roce očekává zánik až 10 000 pracovních míst v akademické sféře

Univerzity, klíčový pilíř britské ekonomiky, čelí obrovské likvidaci pracovních míst
, varuje Gaby Hinsliff.

Jak už jsme zde několikrát informovali, britská vláda udělala před časem fatální rozhodnutí, kdy donutila univerzity, aby studentům účtovaly univerzitní školné a přestala je financovat ze státních zdrojů. V rozhovoru to kdysi označil Janu Čulíkovi spisovatel Ivan Klíma jako "absolutní fašismus". Zároveň však nyní ve strachu před britskou ultrapravicí britská vláda blokuje přístup zahraničních studentů do země, na jejichž horentních platbách za studium britské univerzity závisely.


Minulý týden varoval odborový svaz univerzit UCU,, že v letošním roce očekává zánik až 10 000 pracovních míst v akademické sféře, píše autorka.

Ačkoli je to to poslední, co by chtěl každý student, který je zaneprázdněn studium na zkouškuy během velikonočnich prázdnin, , zdá se, že univerzity nyní vstupují do závěrečné fáze finanční krize, která se stupňovala po celá léta, a to znamená k likvidaci pracovních míst. Úřad pro studenty (regulátor vysokoškolského vzdělávání v Anglii) o víkendu potvrdil, že se připravují pohotovostní plány pro případ krachu jedné velké univerzity, a to kvůli obavám, jak by studenti dokončili své studium, nebo zda by její  bankrot nevedl k panice bank a k vymáhání vrácení studentských půjček v celém vysokém školství. (O kandidáty není nouze: tři čtvrtiny univerzit by mohly být do konce finančního roku v deficitu, jak bylo minulý týden sděleno poslancům).

A budou ještě více tlačeny, pokud se uskuteční navrhovaný zásah ministerstva vnitra proti absolventským vízům pro zahraniční studenty - který má zřejmě snížit imigraci na úroveň, kterou by ultrapravicoví voliči Farageovy strany Reform byli ochotni tolerovat. Ačkoli Skotská rada pro financování školství (ve Skotsku se neplatí školné)poskytla univerzitě v Dundee 22 milionů liber po varování, že jí jinak do června dojdou peníze, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o širší finanční pomoc více univerzitám.

Nikdo ve vládě neposlouchá, když srovnáváme  tuto neochotu zachránit britské unvierzity se způsobem, jakým byl minuou sobotu mimořádně svolán parlament, aby zachránil oceláře ve Scunthorpe: ačkoli jsou obě odvětví pro národ různým způsobem strategicky důležitá.  Záchrana British Steel byla skutečně závodem s časem, vzhledem k tomu, že vysoké pece nelze jednoduše znovu zapnout, pokud se jednou vypnou. Ale těm, kteří jsou na univerzitách ohroženi jejich krachem, to rozhodně připadá jako názorná ukázka toho, kde leží priority.

Tato nová  labouristická vládamá nyní strategii velmi jasně diktovanou  hrozbou   ultrapravicové strany Reform UK Nigela Farage.

Před anglickými místními volbami, v nichž Nigel Farage podle očekávání nasbírá spoustu protestních hlasů, je narychlo zformovaným novým poselstvím pro stoupence Reform Party, že Downing Street je na jejich straně.  Zdá se, že omezování imigrace je opět na pořadu dne se vší vervou, přestože výbor pro vědu a techniku Sněmovny lordů nedávno označil neochotu poskytovat víza zahraničním postdoktorandům za „akt národního sebepoškozování“, který bokuje příchod mladých vědců, na nichž mohou záviset velké objevy budoucnosti (a s nimi spojené nové komerční  produkty).

Přílišné přizpůsobování labouristické politiky hrozbě Farageovy strany má však své politické i ekonomické důsledky. Je nebezpečné předpokládat, že zklamaní voliči liberální levice nemají kam jít, když v roztříštěném a nestálém politickém klimatu mají zjevně na výběr. Nelze považovat za divoké elitářství, když říkáme, že je třeba učinit těžkou volbu mezi imigrací a hospodářským růstem; že na výrobě záleží, ale znalostní ekonomika je masivním motorem budoucí prosperity; že tři čtvrtě milionu pracovních míst přímo či nepřímo závisí na vysokoškolském vzdělání; že bychom se už měli poučit, co myšlení z doby brexitu způsobuje národní prosperitě. Ministři by si tedy při formování í nové éry měli uvědomit, že tvrdý neznamená vždy neústupný. Ocel je užitečná zčásti proto, že je tak nečekaně pružná.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1460

Diskuse

Obsah vydání | 17. 4. 2025