Za rok vyprší poslední smlouva o kontrole jaderných zbraní mezi Ruskem a Spojenými státy

2. 5. 2025

Rusko přitom neustále eskaluje situaci a vyhrožuje západním spojencům Ukrajiny jaderným úderem. Meduza vysvětluje, proč bude pro Moskvu a Washington obtížné dosáhnout kompromisu v otázce jaderného odstrašení, a to i přes sbližování mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem.

Rusko a Spojené státy podepsaly novou smlouvu START během krátkého období oteplování vztahů

Několik měsíců před rozpadem SSSR v roce 1991 podepsali americký prezident George H. W. Bush a sovětský prezident Michail Gorbačov Smlouvu o snížení počtu strategických zbraní START-I. Pak se Moskva a Washington zavázaly, že v příštích patnácti letech radikálně sníží své arzenály, takže žádná ze stran nebude mít více než šest tisíc kusů jaderných zbraní. V roce 2001 Spojené státy a Rusko, nástupce SSSR ve smlouvě START-I, oznámily, že splnily podmínky smlouvy.

Nová smlouva START vypršela v roce 2009, a tak Vladimir Putin uprostřed svého druhého prezidentského období navrhl novou smlouvu. Vyjednávání o vzájemné kontrole jaderných zbraní pomohl "Restart" - oteplování vztahů mezi Moskvou a Washingtonem v letech 2008-2009.

Smlouvu START-III podepsali tehdejší prezidenti Ruské federace a Spojených států Dmitrij Medveděv a Barack Obama v roce 2010 s platností do roku 2021 - a možností jednorázového prodloužení o dalších pět let.

Dohoda stanovila několik klíčových omezení: Strany se dohodly, že mohou držet až 700 rozmístěných mezikontinentálních balistických raket (ICBM), balistických raket odpalovaných z ponorek (SLBM) a těžkých bombardérů, až 800 rozmístěných a nerozmístěných odpalovacích zařízení ICBM, SLBM a bombardérů, stejně jako až 1 550 jaderných hlavic na rozmístěných strategických nosičích.

Ruská federace a Spojené státy se také dohodly na vzájemných inspekcích, výměně informací a systému vzájemného informování o pohybu a stavu jaderných zbraní. Dalším důležitým ustanovením dohody byl zákaz umisťování strategické útočné zbraně na území jiných států.

V roce 2021 Vladimir Putin a americký prezident Joe Biden prodloužili platnost nové smlouvy START do roku 2026. Po totální ruské invazi na Ukrajinu se však vztahy mezi Moskvou a Washingtonem prudce zhoršily. Na konci února 2022 Putin uvedl jaderné síly Ruské federace do režimu "Zvláštní bojová služba". A v prosinci 2021 náčelník generálního štábu Ruské federace Valerij Gerasimov uvedl, že 95 % odpalovacích zařízení pozemních strategických jaderných sil je "v neustálé pohotovosti k bojovému použití".

Na pozadí západní podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem oznámil Kreml "pozastavení" ruské účasti na START-III v roce 2023. Pak Vladimir Putin zdůraznil, že Rusko od smlouvy neodstoupí, ale pouze "pozastaví svou účast".

V předvečer tohoto prohlášení americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ruská federace nedovolila americkým inspektorům vstup do zařízení souvisejících s jadernými zbraněmi. Země neprováděly vzájemné kontroly kvůli pandemii koronaviru. Po jejím skončení Washington tvrdil, že ruská strana záměrně zdržuje obnovení inspekcí, čímž "ohrožuje životaschopnost" společné kontroly jaderných zbraní.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv oznámil pozastavení mise START-III za trest pro Spojené státy "za jejich hloupou protiruskou politiku". "To je to, co potřebujete," řekl bývalý prezident země, který kdysi tuto dohodu podepsal.

Dříve existovaly další smlouvy o kontrole jaderných zbraní mezi Moskvou a Washingtonem. Ale všechny ztratily sílu

V průběhu historie Washington a Moskva uzavřely sedm smluv o kontrole jaderných zbraní.

První z nich jsou SALT-I a ABM - Spojené státy a SSSR podepsaly smlouvu v roce 1972. V dohodě ABM se strany dohodly, že každá z nich bude mít pouze jednu sadu systémů protiraketové obrany. Takové omezení bylo koncipováno jako odstrašující mechanismus, který by vytvořil nejistotu mezi zeměmi v jejich obraně v případě jaderného úderu. Spojené státy jednostranně odstoupily od smlouvy ABM v roce 2002 a argumentovaly pro toto rozhodnutí teroristickou hrozbou.

V roce 1979 podepsaly supervelmoci také smlouvu SALT-II, což zahrnovalo omezení strategických zbraní na 2 400 kusů s postupným snižováním na 2 150. V důsledku sovětské invaze do Afghánistánu parlamenty západních zemí a členských států dohodu neratifikovaly - i když vlády souhlasily s tím, že se budou řídit jejími podmínkami. Platnost SALT II vypršela v roce 1985.

V roce 1987, když se vztahy mezi Moskvou a Washingtonem zlepšily, sovětský lídr Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan podepsali novou dohodu, Smlouvu o jaderných silách středního doletu (INF).

Poprvé v historii smlouva INF eliminovala celou třídu jaderných zbraní: Strany se zavázaly zničit komplexy balistických raket a střely s plochou dráhou letu a také je nevyrábět. Smlouva předpokládala vzájemné inspekce jaderných zařízení supervelmocí.

V roce 2010 se Rusko a Spojené státy začaly vzájemně obviňovat z porušování smlouvy. Z iniciativy administrativy Donalda Trumpa americká strana odstoupila od smlouvy INF. Toto rozhodnutí podpořilo NATO: Aliance uvedla, že Rusko porušilo své závazky vyplývající ze smlouvy, když začalo vyvíjet systém 9M729. Rusko trvalo na tom, že smlouvu neporušilo, protože dolet střely nepřesahuje 500 kilometrů.

Kromě nové smlouvy START podepsali v roce 1993 prezidenti Boris Jelcin a George H. W. Bush další dokument: START-II. Tato smlouva zakázala použití balistických raket s vícenásobnými hlavicemi – a zpřísnila limit jaderných zbraní na 3 000-3 500 jednotek. Rusko ji ratifikovalo a spojilo dohodu se smlouvou ABM. Spolu se stažením Spojených států ze systému protiraketové obrany ztratila START-II svou sílu.

Ve stejném roce však hlavy obou států, George W. Bush a Vladimir Putin, dospěly k dohodě o strategických útočných zbraních, která zavázala smluvní strany ke snížení počtu strategických jaderných hlavic na 1 700 až 2 200 kusů do roku 2012. Tato dohoda se stala neplatnou po přijetí nové smlouvy START v roce 2011.

Rusko "pozastavilo" svou účast v nové smlouvě START, ale nadále plní své závazky, navzdory neustálým hrozbám použitím jaderných zbraní

V květnu 2024 zástupci amerického ministerstva zahraničí uvedli, že navzdory "pozastavení" účasti na START-III Rusko nadále dodržuje jaderné limity.

V listopadu téhož roku Vladimir Putin přednesl projev, ve kterém uvedl, že Rusko otestovalo nejnovější raketový systém středního doletu "Orešnik" – a zasáhlo ukrajinské vojenské zařízení v Dnipru balistickou raketou "nejaderného hypersonického zařízení".

Putin označil útok za reakci na použití amerických raket ATACMS a francouzsko-britských střel Storm Shadow/SCALP při ukrajinských leteckých útocích v Brjanské a Kurské oblasti. Putin také připomněl americké plány na výrobu a rozmístění raket středního a krátkého doletu, jakož i odstoupení od smlouvy INF jako záminku pro útok na Ukrajinu.

V listopadu 2024 Rusko oficiálně oznámilo změnu jaderné doktríny. Aktualizovaná verze dokumentu naznačuje, že základem pro jaderný úder by mohla být "agrese proti Ruské federaci a jejím spojencům ze strany jakéhokoli nejaderného státu s podporou jaderného státu", stejně jako masivní vzdušný útok nejadernými prostředky, včetně bezpilotních letounů.

Někteří analytici se domnívají, že hrozby Kremlu použitím jaderných zbraní již západní země neděsí.

Jak v rozhovoru s Meduzou vysvětlil Pavel Podvig, šéf ruského projektu jaderných zbraní, kvůli nedostatku [externích] inspekcí nelze s jistotou říci, že Rusko nadále dodržuje limity stanovené novou smlouvou START. V každém případě má Rusko příležitost je překonat, řekl Maxim Starčak, expert na ruskou jadernou politiku a výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní a obrannou politiku na Queen's University.

Podle Podviga neustálé ruské hrozby použitím jaderných zbraní stále fungují. Západ nadále dodržuje "červenou čáru" vytyčenou Kremlem – přímé zapojení Spojených států nebo NATO do války na Ukrajině. "Tato hranice zůstala, nikdo ji nepřekročil. Navíc se ji nikdo nepokusil překročit. Všichni se báli," řekl. Rusko přitom ze své strany nepřekročilo "linii" – navzdory dodávkám zbraní na Ukrajinu neútočilo na vojenské základny v Polsku ani v jiných zemích.

"Situace je taková, že obě strany chápou, že pokud dojde k přímému střetu, pak může proces eskalace zajít dále. A v tomto případě žádná ze stran neví, zda bude schopna tento proces kontrolovat," argumentuje Podvig.

Maksym Starčak je také přesvědčen, že pokud by jaderné hrozby nefungovaly, pak by západní spojenci pomohli Ukrajině účinněji. Jaderný status Ruské federace podle něj s největší pravděpodobností zdržel rychlé dodávky potřebných zbraní na Ukrajinu na začátku totální války.

Putin a Trump se pokusili o sblížení. Existuje velmi malá šance, že budou souhlasit s prodloužením nové smlouvy START

Byla to první Trumpova administrativa, která odmítla prodloužit novou smlouvu START s Ruskem, protože Washington chtěl vypracovat novou dohodu, jejíž třetí stranou by mohla být Čína. Na rozdíl od předpovědí mnoha úředníků a analytiků Putin a nově zvolený americký prezident Biden několik dní před vypršením platnosti smlouvy nového STARTu smlouvu prodloužili.

Prokremelští experti hodnotí pravděpodobnost nového prodloužení různými způsoby, od opatrného optimismu až po výzvy k nedosažení dohody se Spojenými státy.

Například Ivan Timofejev, ředitel Ruské rady pro mezinárodní záležitosti (RIAC), napsal, že jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o příměří na Ukrajině "vyvolala naději na návrat ke konstruktivnímu dialogu" o kontrole jaderných zbraní. Domnívá se však, že kvůli nedostatku "velkých přípravných prací" nebude START-III "resuscitován". V diskusích s Ruskem může Trump znovu nastolit otázku účasti Číny, která není připravena omezit svůj jaderný arzenál, na nové bezpečnostní architektuře.

Válka na Ukrajině skutečně "významně zhoršila" jaderné vztahy mezi Ruskou federací a Spojenými státy, domnívá se Timofejev. Poukázal také na to, že nyní existuje riziko jaderné eskalace mezi zeměmi, i když "individuální návrhy" odborníků na preventivní údery proti zemím NATO nezískávají podporu.

Timofejev měl pravděpodobně na mysli výroky politologa Sergeje Karaganova. V červnu 2023 navrhl preventivní jaderný úder na Evropu s cílem zlomit "vůli Západu k agresi" a vyhrát válku s Ukrajinou. Na rozdíl od Timofejeva je Karaganov k novým dohodám skeptický. Prokremelský politolog vyzval ruské úřady, aby "za žádných okolností" nesnižovaly počet jaderných zbraní.

V rozhovoru pro Meduzu Pavel Podvig poukázal na nemožnost prodloužení nové smlouvy START: Smlouva nestanoví možnost vícenásobného prodloužení. I když může být změněna, což stále umožní dohodu znovu prodloužit. Maxim Starčak se domnívá, že takový optimistický scénář pravděpodobně nebude mít vyhlídky za současných prezidentů obou zemí.

Je tu další překážka: Ve Spojených státech existuje myšlenková škola, která věří, že Washington by měl vyvinout svůj jaderný arzenál takovým způsobem, aby odstrašil dva zhruba rovnocenné rivaly, Rusko a Čínu. Jsou to experti na jadernou bezpečnost, kteří zastávají takové názory, kteří tlačí na Spojené státy, aby zvýšily počet hlavic z 1 550, což je uvedeno ve smlouvě START-III, říká Pavel Podvig.

Podle Maxima Starčaka je jedním z hlavních Putinových požadavků vůči Spojeným státům po rozšíření NATO vývoj systému protiraketové obrany "Zlatá kopule". Kreml je přesvědčen, že nová smlouva START může zůstat životaschopná pouze tehdy, pokud Spojené státy nezvýší kapacitu svých systémů protiraketové obrany. Je však těžké si představit, že Rusko bude schopno diskutovat o snížení počtu zbraní s Trumpovým týmem, řekl Starčak. Nyní se Rusko snaží těžit z Trumpovy prokremelské politiky v jiných oblastech, a proto myšlenky na rozvoj protiraketové obrany stále zavírají oči. Ale "dříve nebo později se tento kámen úrazu projeví," uzavírá expert.

S největší pravděpodobností nebudou strany schopny uzavřít novou smlouvu namísto smlouvy START-III

Další překážkou prodloužení smlouvy START-III je rozmístění taktických jaderných zbraní Ruskem v Bělorusku v březnu 2023. A přestože smlouva zakazuje stranám rozmisťovat mimo své území nikoli taktické, ale pouze strategické jaderné zbraně, takový krok zvýšil napětí mezi Moskvou a Washingtonem.

Pokud chce Trump vidět Čínu v nové jaderné dohodě, pak Putin chce Francii a Británii. Francouzský prezident Emmanuel Macron na jaře 2025 oznámil přání vytvořit "jaderný deštník", který by chránil Evropu před potenciální ruskou agresí. Polsko již vyjádřilo připravenost rozmístit na svém území francouzské jaderné zbraně.

To vše také brání rychlému dosažení dohody mezi Ruskou federací a Spojenými státy. "Moskvě a Washingtonu se nepodařilo prodloužit novou smlouvu START během Trumpova prvního funkčního období. Nyní je ještě obtížnější diskutovat o strategických útočných zbraních," říká Maxim Starčak. Pokud se Čína dohody nezúčastní, pak to nebude zajímat Trumpovu administrativu, domnívá se expert. Předpokládá, že republikánský establishment bude souhlasit s dohodou s Moskvou pouze v případě, že Rusko přistoupí na jiné strategické nebo nestrategické jaderné zbraně. A to je nyní od Ruska nemožné. "Proto nevidím vyhlídky na kontrolu zbrojení ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskou federací v nadcházejících letech," uzavírá Starčak v rozhovoru pro Meduzu.

Pavel Podvig také vidí malé šance na uzavření nové smlouvy, která by nahradila START-III. "Okamžitě vyvstane mnoho otázek. Američané chtějí například zahrnout ruské nestrategické jaderné zbraně. A Rusko chce zahrnout i některé nejaderné strategické zbraně," říká výzkumník. Věří, že pokud Ruská federace a Spojené státy vůbec uzavřou novou smlouvu, bude to z velké části prodloužení smlouvy START-III.

Nové závody ve zbrojení již začaly. Dokonce i nejaderné země uvažují o vytvoření vlastního arzenálu

Někteří američtí experti se domnívají, že po vypršení platnosti START-III se svět ponoří do nového jaderného závodu. Tara Drozděnko, expertka v oblasti mezinárodní bezpečnosti, poukazuje na to, že Spojené státy a Ruská federace budou schopny poměrně rychle vybudovat svůj jaderný arzenál rozmístěním dalších hlavic na stávajících raketách. "Jaderní jestřábi" již tlačí na americkou vládu, aby schválila vývoj nových zbraní, říká.

Po návratu do prezidentského úřadu Spojených států se Donald Trump pustil do radikální revize zahraničněpolitické doktríny. Konkrétně se ve skutečnosti zřekl závazků chránit americké spojence. Země po celém světě proto přemýšlejí o vytvoření vlastního jaderného arzenálu, napsali novináři Politico v dubnu 2025. Mezi nimi jsou Německo, Saúdská Arábie, Jižní Korea a dokonce i Japonsko – jediný stát v historii, proti kterému byly jaderné zbraně použity.

Maxim Starčak v rozhovoru pro Meduzu poznamenává, že nový jaderný závod již částečně začal. Vývoj nových typů hypersonických, kosmických a autonomních zbraní je součástí jaderného závodu. Výhody vlastnictví takových zbraní zatím nejsou známy, ale vlády to považují za nutnost, řekl.

Pokud z Trumpovy představy o "Zlaté kopuli" "vyjde něco skutečného", pak může Rusko podniknout odvetný krok – a zvýšit počet nosičů jaderných zbraní. Čína a Severní Korea také zvětšují své jaderné síly. A Velká Británie odmítá snížit své jaderné síly. "Svět se stal militarizovanějším. To znamená, že význam jaderného odzbrojení bude těžké ospravedlnit," shrnuje Starčak.

Zdroj v ruštině: ZDE