Mohsen Mahdawi: Byl jsem zatčen kvůli svým názorům. Kdo bude další?

3. 5. 2025

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti účinně zinscenovalo past. Nabídlo mi možnost stát se americkým občanem, ale poté, co jsem dokončil pohovor a podepsal dokument, že jsem ochoten složit přísahu věrnosti, mě zadrželi maskovaní agenti. Vládní agenti mě oddělili od mého právníka, který mě doprovázel na schůzku. Plánovali mě odvézt z mého domovského státu Vermont do vazební věznice v Louisianě.

Pastička pro mě nebyla úplným překvapením. Následovala po dalších zatčeních studentů, kteří uplatnili své právo na svobodu projevu a vystoupili proti neúprosnému vraždění a ničení v Gaze ze strany Izraele. Připravil jsem se tím, že jsem kontaktoval právníky, senátory za Vermont a svého zástupce v Sněmovně reprezentantů, média a skupinu členů komunity. Plán Ministerstva vnitřní bezpečnosti nevyšel hladce, protože jsme o pár minut zmeškali let do Louisiany. Těch pár minut změnilo průběh mého soudního řízení a nakonec vedlo k mému propuštění z vazby, protože jsem mohl bojovat za svá práva na spravedlivém základě. Na rozdíl od jiných studentů, kteří nadále trpí ve vazbě Imigračního a celního úřadu, mi bylo uděleno „privilegium“ hledat spravedlnost mimo vězení.

I přes 16 nocí strávených ve vězeňské cele jsem nikdy neztratil naději v nevyhnutelnost spravedlnosti a principy demokracie. Chtěl jsem se stát občanem této země, protože věřím v principy, které vyznává. Když soudce Geoffrey W. Crawford rozhodl v můj prospěch, ujistil mě i americký lid, že stále existuje důvod doufat v tyto principy. Cesta ke spravedlnosti je však dlouhá. Moje svoboda je propojena se svobodou ostatních studentů, kteří uplatnili stejné právo na svobodu projevu jako já, ale stále trpí ve vězení, a je propojena se svobodou Palestinců, kteří také bojují za své právo na život a spravedlnost.

Americká vláda mě obviňuje z podkopávání zahraniční politiky USA, což je zjevně absurdní záminka pro deportaci za politický projev, který se Trumpově administrativě nelíbí. Vláda se ve snaze očernit mě uchýlila k nejhorším prostředkům. Mým jediným „zločinem“ je, že odmítám přijmout masakr Palestinců, že se stavím proti válce a prosazuji mír. Jednoduše trvám na tom, že mezinárodní právo musí být dodržováno. Věřím, že cesta k spravedlivému a trvalému míru pro Palestince a Izraelce vede přes diplomacii a restorativní spravedlnost.

Snahou o mé vyhoštění vysílá Trumpova administrativa jasný vzkaz: Není tu místo pro odlišné názory, svoboda projevu je k ničemu. Zdá se, že je ochotna chránit extremistickou izraelskou vládu před kritikou na úkor ústavních práv, a to vše za cenu potlačení možnosti mírové budoucnosti pro Palestince i Izraelce, budoucnosti bez traumatu a strachu.

Sním o spravedlnosti a míru, je to sen utvářený nočními můrami mého dětství. Narodil jsem se jako uprchlík třetí generace v táboře Al-Far'a na Západním břehu pod izraelským apartheidovým režimem. Když mi bylo 8 let, pohřbil jsem svého bratra, který zemřel několik let poté, co mu izraelská vojenská blokáda znemožnila přístup k lékařské péči, což nakonec vedlo k smrtelným zdravotním problémům. Místo oslavy svých 11. narozenin jsem šel v pohřebním průvodu svého strýce, který byl zabit izraelskou armádou. Když mi bylo 11 let, byl jsem svědkem toho, jak izraelský voják zabil mého nejlepšího přítele z dětství.

Když mě zadrželo americké Ministerstvo vnitřní bezpečnosti, agent se mi předem omluvil, ale pak mi nasadil pouta, spoutal mi ruce k pasu a nohy k poutům. Abych se rozptýlil od myšlenek na bezmocné Palestince v izraelských věznicích, kteří byli spoutáni stejně jako já a někteří z nich sexuálně zneužíváni a zabíjeni, řekl jsem žertem, zatímco jsem dělal malé krůčky: „Takhle dělám meditaci chůzí.“ „Nadechni se láskou, vydechni lásku,“ říkal jsem si, když jsme odjížděli.

V cele č. C38, kde jsem strávil první noc, jsem viděl, jak se v temnotě mihá baterka, když noční strážný prováděl svou rutinní kontrolu. V tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem nyní spojen se svým dědečkem, otcem, strýci a bratranci, kteří byli také nespravedlivě uvězněni. Modlil jsem se, aby mé budoucí děti netrpěly stejnou nespravedlností. Když jsem usínal, myslel jsem na slavný citát reverenda Martina Luthera Kinga Jr.: „Tma nemůže vyhnat tmu, to dokáže jen světlo. Nenávist nemůže vyhnat nenávist, to dokáže jen láska.“

Než jsem se v roce 2014 přestěhoval do Spojených států, byla pro mě svoboda abstraktním pojmem, něčím, co jsem si pod izraelskou vojenskou okupací dokázal jen stěží představit. Zpíval jsem o svobodě, psal o ní básně a snil o tom, že ji jednou zažiju, ale nikdy jsem ji nezažil. Toužil jsem po fyzické svobodě – po možnosti cestovat bez vojenských kontrol – a po právu na svobodu projevu, a obojí jsem našel v Americe.

Nakonec jsem požádal o americké občanství nejen proto, že jsem nechtěl ztratit svobodu, kterou jsem jako trvalý obyvatel měl, ale ještě více proto, že věřím v principy a hodnoty demokracie, které tato země zakotvila ve svých zakládajících dokumentech. I když Amerika těmto hodnotám vždy dostála, stejně jako Dr. King věřím, že představují slib toho, co je možné.

Právě tyto svobody jsou dnes ohroženy, a to jak pro mě, tak pro ostatní, kteří jsou jako já. Trumpova administrativa se drží izraelského scénáře: pod tenkou zástěrkou bezpečnosti jsou upírána práva a rušeny řádné procesy. Administrativa umlčuje své kritiky nasazením imigrační a celní policie k zadržování disidentů, kteří nejsou občany, a ohrožuje integritu imigračního systému.

Jakmile se potlačování nesouhlasu ve jménu bezpečnosti stane klíčovým cílem vlády, autoritářská vláda a dokonce i stanné právo nejsou daleko. Když se všichni Američané podívají na můj případ, měli by se zeptat sami sebe: Co zbylo z naší demokracie a kdo bude další na řadě?

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze si izraelské akce v Gaze od 7. října 2023 vyžádaly více než 52 000 palestinských obětí. Většinu mrtvých tvoří ženy a děti a nedávná studie naznačuje, že počet obětí je pravděpodobně mnohem vyšší. Jedná se o šílenou válku a pomstu, která se opírá o americké zbraně, financovanou z peněz amerických daňových poplatníků a ospravedlňovanou americkými politiky. 

Můj případ odhaluje, jak jsou propojeny boje za spravedlnost pro Američany a Palestince. Američané se musí rozhodnout, zda podpoří válku, nebo mír, útlak, nebo demokracii. Pokud nedokážeme vystoupit proti zabíjení dětí a tomu, co odborníci na lidská práva označují za genocidu v Gaze, proti čemu pak můžeme vystoupit?